Do sporu se zapojuje stále větší okruh lidí a jistý vrchol představovalo zapojení proslulého a poněkud kontroverzního amerického právníka Fagana. Nejnovější hit je pak volání po tzv. NULOVÉ VARIANTĚ TEMELÍNA, tedy stavu, který nastane, nebude-li atomová elektrárna v Temelíně uvedena do provozu.
Ač jsem neměl nikdy touhu se v této debatě angažovat, rozhodl jsem se naprosto samozvaně provést posouzení vlivu na životní prostředí za situace, která vznikne, budou-li odpůrci Temelína úspěšní a jaderná elektrárna o celkovém výkonu 2000 MWe nebude uvedena do provozu. Vyčíslení, které nabízím, není podloženo statistickými rozbory, je založené na náhodně vybraném složení paliva. Troufám si však tvrdit, že odchylka od statisticky vypracované analýzy bude v rámci přesnosti statistického rozboru.
Ale po pořádku:
Při složení energetických zdrojů ČR je nepopíratelné, že tento výkon Temelína (2000 MWe) bude nahrazen provozem odpovídajícího výkonu tepelných elektráren, spalujících fosilní paliva, konkrétně severočeské hnědé uhlí. Samo o sobě by to nebyl problém, společnost ČEZ disponuje v současné době dostatečným počtem zdrojů, které jsou zmodernizovány a vybaveny odsiřovací technologií.
Jejich provoz je však spojen s produkcí plynných škodlivin, které jsou podle vyhlášek na ochranu životního prostředí sledovány (oxid uhelnatý – CO, oxidy dusíku NOx a oxid siřičitý – SO2 , který bude produkován i při provozu odsíření). Všechny tyto oxidy jsou ve větší koncentraci toxické, při menší aspoň zdraví škodlivé. Dále je tento provoz tepelných elektráren provázen emisemi oxidu uhličitého (CO2), který se zatím jako škodlivina neuvažuje, ale který má vliv na atmosférické změny, které ohrožují životní prostředí. Mimo to vzniká při spalování uhlí velké množství popelovin, které se sice do atmosféry nedostanou, ale je nutno uložit je na skládky. Tyto popeloviny je nutno vzhledem k jejich složení považovat za nebezpečný odpad.
Abych si nevymýšlel, vzal jsem jako příklad severočeské uhlí které se spalovalo při zkouškách cca před dvěma lety v jedné severočeské elektrárně (výhřevnost 14,25 MJ.kg-1, obsah uhlíku 37,2%, vodíku 3,5%, síry 0,8%, popela 15,0%, vody 29,6%. zbytek je kyslík a voda)
Uděláme li si jednoduchý propočet, vyjde nám, že pro nahrazení 2000 MWe z jaderné elektrárny bude nutno spálit 401 kg.s-1, tj. 12,65 milionů tun ročně nebo 380 milionů tun za předpokládanou třicetiletou životnost Temelína.
Přepočítáno na objem to znamená vytěžení 400 milionů m3 uhlí (potřebné odtěžení nadloží nepočítám). Miliony kubických metrů se poněkud vymykají běžné představě, ale budeme-li počítat s mocností uhelné sloje 20 metrů, zbude po odtěžení tohoto objemu čtvercová jáma o ploše 20 km2 a straně 4.5 km. Celková jáma bude podstatně větší, protože bude nutno odstranit a přemístit nadložní vrstvy v daleko větší tloušťce a ploše. Samo o sobě je to poměrně slušná rána životnímu prostředí severních Čech, ale je to nakonec od jižních Čech daleko a tak to Jihočeským matkám ani Rakušanům tolik vadit nemusí. Obávám se ale, že to je jenom začátek výčtu.
Při obsahu 15% popelovin v palivu budou při náhradě Temelína vyprodukovány ( a uloženy na skládky) necelé 2 miliony tun ročně, tedy celkově 57 milionů tun za předpokládanou životnost Temelína. S ohledem na složení popelovin není jednoduché je uložit, ale to je taky nakonec od Jihočechů a Rakušanů daleko. Při dodržení platných emisních limitů, které jsou už u nás na světové úrovni znamená nahrazení Temelína roční produkci 19 tisíc tun CO a 49 tisíc tun NOx, což za dobu životnosti Temelína dává číslo 0,56 milionů tun CO a 1,46 milionů tun NOx. Vyjdeme-li z obsahu síry v palivu 0,8%, představuje to roční produkci SO2 přes 500 tisíc tun, tedy za 30 let víc než 16 milionů tun.
Jistě, při účinnosti odsíření 80% klesne roční produkce na pouhých 110 tisíc tun a za dobu životnosti Temelína 3,25 milionů tun SO2, které „obohatí“ naše životní prostředí. Jenže úbytek emisí SO2 se projeví nárůstem produkce CO2. Po stejnou dobu bude produkováno 17,25 milionů tun CO2 ročně, což za třicet let představuje 518 milionů tun a to do tohoto množství není započten nárůst, který je spojen se zachycením síry.
Plynné emise už nejsou bohužel fixovány na místo vzniku a mohou se v atmosféře volně přesouvat po světě a tady už Rakušané i Jihočeské matky mohou doufat jen, že se nezmění převládající směry atmosférických proudů a emise budou i nadále oblažovat státy na sever od nás (včetně Skandinávie) a k nim se nedostanou.
Jenže skleníkový efekt je věc naprosto globální a odrazí se nakonec i u nich.
Toto je tedy stručný výčet zisků, které získá životní prostření severních Čech, Evropy i světa pokud nebude provozován Temelín. Jistě jsem člověk omylný a rád si vyslechnu věcné argumenty, které mi tento výčet vyvrátí.
Jiří Míka, Fakulta strojní VŠB-TU Ostrava
[mailto:jiri.mika@vsb.cz]
