Podle všeho i takové, které vyvolají rozpory a konflikty.
Kaczynski totiž na mnoha frontách flirtuje s populistickými názory a před volbami je rozehrál v mnoha směrech. Uvidíme, zda se teď uklidní, nebo vlétne do sporů po hlavě.
Například Evropská unie je pro něj prioritou, ale odmítá společnou zahraniční politiku a chce daleko tvrději obhajovat polské národní zájmy. V tom by mohl být blíže Václavu Klausovi, ale bude daleko od některých západoevropských politiků.
Servítky si nastávající hlava polského státu nebere ani při výrocích o někdejších nepřátelích – Německu a Rusku – s nimiž podle něho nejsou všechny účty vyřízené.
Jako primátor zakázal Kaczynski průvod gayů Varšavou. Zároveň však pořád tvrdí, že je odpůrcem jakékoli diskriminace kvůli sexuální orientaci. Přiznal, že by podepsal zákon zavádějící trest smrti. Ale je si vědom, že jeho zavedení zamezují mezinárodní úmluvy.
Lech Kaczynski tímto způsobem důsledně brnká na populistickou strunu, i když ví, že mnoho jeho radikálních představ nelze realizovat.
Nechtěl by však někdo slyšet, že zatočí s korupcí? Kaczynski slíbil, že to udělá. Vlastně slíbil, že udělá všechno, co si veřejnost přeje. Od 23. prosince dostane příležitost, aby ukázal, co dokáže.
Zatím jen hodně sliboval. A to je málo.
