Je laděný do oranžovočerna, stejně jako svatojiřská stuha, symbol ruské vojenské slávy, vítězství nad nacisty a donbaských povstalců. Vydává zprávy. A ty zprávy jsou psané solidní češtinou. Seznamte se, jmenuje se Sputnik. Po družici, jejíž pípání z kosmu způsobilo na Západě, přesvědčeném o své technické převaze, v roce 1957 „sputnikový šok“.
Sestra válkyPropaganda: čím nás klame a přesvědčuje Rusko i Ukrajina |
V první den svého oficiálního provozu například českým čtenářům nabídl titulky „Putin si sníží plat“, „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“, „Obama nenávidí Rusko“ či „Kyberberkut rozdrtil ukrajinská ‚informační vojska‘“.
Projekt je dílem ruského státního mediálního koncernu Rossija segodňa. Po řadě anonymních webů, prezentujících jednoznačně proruský obsah (například portál Aeronet označil protest proti prezidentovi Zemanovi jako Američany řízený pokus o puč), tak v Česku působí i propaganda „přiznaná“.
Svou českou stránku přitom měla i rozhlasová stanice Hlas Ruska, takže nejde o úplnou novinku. Texty na stránkách Sputniku jsou nicméně psané lepší češtinou a celý web je multimediálněji pojatý. „Hlas Ruska mění svůj název a změní se i jeho webová stránka. Ode dneška se budeme nazývat zpravodajská agentura a rozhlas Sputnik,“ stojí v záhlaví zřejmě končící stránky Hlasu Ruska.
A dá se tomu věřit?Naučte se, jak neutonout v propagandě o Ukrajině |
V rámci centralizace mediální moci v Rusku byly totiž Hlas Ruska a agentura RIA Novosti spojeny právě pod hlavičku zmíněného koncernu Rossija segodňa. Jeho šéfa Dmitrije Kiseljova, známého například větou „Ukrajina neexistuje“ či výzvami k pálení srdcí zemřelých homosexuálů, jmenoval přímo prezident Vladimir Putin.
Není bez zajímavosti, že Sputnik sám sebe v úvodu tiskové zprávy neoznačil za zpravodajský, nýbrž za názorový web. „Úkolem (...) je seznamovat čtenáře s různými názory na aktuální mezinárodní témata,“ stojí ve zprávě.
Agenturu Sputnik řídí Margarita Simoňanová, drobná tmavovláska, která se v pouhých pětadvaceti letech v roce 2005 stala šéfeditorkou nově založené televize RT. Z té se pod jejím vedením stala účinná a vlivná platforma pro šíření ruského pohledu na světové dění. Simoňanová se tímto cílem ostatně nikdy netajila a to, že o něm veřejně mluvila, označovala za přednost.
„Sputnik je moderním hromadným sdělovacím prostředkem, který se od jiných médií liší v první řadě výběrem témat, úhlem pohledu a chápáním světa,“ řekla.
Ruskou propagandu sledujeme, ubezpečují zpravodajci
Skutečnost, že Sputnik tímto způsobem vstoupil na českou mediální scénu, podle všeho neunikla české kontrarozvědce BIS. „Působením, vlivy a tvorbou ruské propagandy se zabýváme, je to téma, kterému věnujeme pozornost,“ řekl iDNES.cz její mluvčí Jan Šubert k dotazu, zda vznik webu zpravodajci zachytili.
„Zpravodajská služba nemůže být konkrétní, nicméně shodné rysy propagandy totalitních a autoritářských režimů obecně lze označit. Prvořadým úkolem propagandy režimů s mocenskými ambicemi je vrážet klín, rozdělovat a štěpit, pomlouvat instituce a vlády, vytvářet chaos a destabilizovat,“ vypočetl.
BIS se podle něj zmíní o ruském působení i ve výroční zprávě za rok 2014, stejně jako v předešlých letech. Ve zprávě za rok 2013 například stojí, že se Rusko snažilo využít otevřeného i utajeného politického, mediálního a společenského vlivu k podpoře svých ekonomických zájmů. Ruská vášeň pro vlivová či aktivní opatření podle zprávy přetrvává dodnes (veřejná verze zprávy BIS je zde).
