Logo Národní galerie v Praze

Logo Národní galerie v Praze | foto: ARchiv MF DNES / Martin Štěrba

Národní galerii chybí díla Lady, Kupky či Zrzavého, zjistil NKÚ

  • 125
Národní galerii v Praze chybí desítky sbírkových předmětů, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Při inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 galerie nenalezla například 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého.

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt nevyloučil, že kvůli chybějícím dílům padnou další trestní oznámení. V galerii se podle něj v nejbližších dnech chystá reorganizace, která by měla podobným problémům zabránit.

„Vítal jsem kontrolu NKÚ. S kontrolory jsme spolupracovali a řadu zjištění jsme již napravili, pokud to bylo možné. Budu se zabývat systémovou změnou,“ řekl Fajt v České televizi. Upozornil, že když Národní galerii přebíral, nemohl zkontrolovat vše a instituce nebyla v ideálním stavu. Kontrolu Fajt vnímá jako šanci, jak se definitivně odříznout od minulosti.

„Snažím se chyby řešit za pochodu,“ dodal s tím, že zatím nedokáže vyčíslit hodnotu ztracených děl. Některé kresby se podle Fajta mohou nalézt v krabicích, které teprve čekají na inventarizaci. Ve sbírkách se kromě tří desítek kreseb nenašel také jeden obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky.

NKÚ svou kontrolu prováděl od října 2014 do dubna 2015 a svých závěrech informoval v pondělí v tiskové zprávě. Kontrola se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze.

Ministerstvo kultury ke kontrole NKÚ uvedlo, že galerií byla předložena nápravná opatření, provedená již v průběhu kontroly, stejně jako návrhy systémových opatření, spojených s celkovou reorganizací chodu NG. 

„Příspěvkové organizace ministerstva kultury spravují největší umělecký fond České republiky. Kultura byla v naší zemi dlouhodobě podfinancována. Jsem rád, že se tento trend podařilo obrátit. Mzdová i personální stabilizace je proto pro další období prioritou číslo jedna. S touto prioritou samozřejmě souvisí i zkvalitnění náročné práce s uměleckými a sbírkovými předměty,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman. Ministerstvo bude podle něj situaci v Národní galerii sledovat i nadále.

Po povodních se ztratily i sochy z mramoru a kovu

Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila v letech 1999 až 2000 spolu s dalšími šestnácti na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí. Národní galerie podala trestní oznámení až v průběhu kontroly NKÚ, tedy minimálně po třinácti letech od ztráty,“ konstatovali kontroloři.

„V případě jedné kresby od Jana Zrzavého jsme podali trestní oznámení. Je s podivem, že Národní galerie to neučinila po dobu asi dvanácti let. Snažíme se tu situaci řešit. Systémová změna zajistí, aby se podobným záležitostem předešlo. Galerie na to měla okamžitě reagovat a ne tu kauzu jaksi zapomenout,“ řekl Fajt. 

NKÚ galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. „Škody nejsou dosud dokumentovány a už těžko se bude moci ta dokumentace doplnit,“ myslí si Fajt.

V souvislosti s povodněmi Národní galerie nenašla 35 děl, převážně od českého sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech její zástupci neinformovali policii, zjistil NKÚ. „Je s podivem, že se ztratily i sochy z mramoru a kovu. U sáder by člověk mohl předpokládat, že se rozpustily,“ dodal Fajt.

Ředitelem Národní galerie v Praze byl v letech 1999 až 2011 Milan Knížák, který ale odpovědnost za chybějící předměty odmítá. „Pokud vím, inventura skončila v roce 2012, kdy jsem dávno ředitelem nebyl. A tyto věci se dají hodnotit až po skončení inventury. Inventura u sbírky, která má 250 tisíc děl, je nesmírně obtížná a trvá roky. Takže za to já nezodpovídám,“ řekl Knížák.

V květnu 2011 byl z čela NG odvolán a nahradil ho Vladimír Rösel. Národní galerii vedl Rösel do dubna 2013, kdy ho odvolala tehdejší ministryně Alena Hanáková.

Ten ČTK řekl, že inventarizaci v roce 2012 až 2013 bylo obtížné stihnout, protože se objevila řada nových předpisů. „Národní galerie má zhruba 360 tisíc položek, každý rok přibývají stovky i tisíce kusů. Pokud něco ze sbírkového kmenu zmizí, musí se to řešit podle předpisů,“ uvedl.

Některé věci mají podle něj jedno inventární číslo, a pak se zjistí, že jde o soubor, který v sobě skrývá třeba deset předmětů. „Záleží na tom, jakým způsobem s tím pracují jednotliví ředitelé sbírek, v úvahu musíme vzít také různé restituce, kdy se soudními nařízeními vracelo spoustu děl. Mohlo se také stát, že se něco ze sbírky tímto způsobem odejmulo a nebylo to tam zaznamenáno,“ řekl. Ke konkrétní sbírce by se měl podle něj vyjádřit ředitel, který ji měl na starosti.

Chyby při zadávání veřejných zakázek

Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna například zadala veřejnou zakázku za 29 milionů korun na servisní a revizní činnost určité firmě. „Knihovna to zdůvodnila tím, že se o budovu z technických důvodů může postarat jen konkrétní firma. To ale podle kontrolorů není pravda a měla proběhnout otevřená soutěž,“ uvedli kontroloři.

Národní galerie zase v roce 2011 uzavřela novou smlouvu s firmou, která jí do té doby zajišťovala ostrahu. Galerie to zdůvodnila hrozbou, že bude bez ostrahy. „Takové zdůvodnění ale není podle NKÚ relevantní, protože o ostrahu svého majetku přišla kvůli tomu, že této firmě dlužila 26 milionů korun. Tuto situaci tak měla předpokládat,“ zní jeden ze závěrů kontroly.

V případě Národní knihovny NKÚ mimo jiné zjistil, že zaměstnanci používali dvě služební vozidla pro soukromé cesty. Knihovna si v roce 2013 také pronajala za téměř 27 tisíc korun náhradní vozidlo, které zaměstnanec používal rovněž pro soukromé potřeby. Pohonné hmoty platila v obou případech knihovna. NKÚ takové jednání vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42 tisíc korun a podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video