Na problém zneužívání urgentních příjmů upozornila Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Podle odhadů tamních lékařů jej zneužívá až pětina příchozích pacientů.
„Pokud bychom dostáli obsahu slovního spojení ,urgentní příjem’, všichni pacienti, kteří na tohle místo přicházejí, budou potřebovat okamžité a urgentní ošetření,“ vysvětlila mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Lékaři ale často řeší například dlouhodobé bolesti zad.
Nemocnice proto volají po systémové změně. „Řešením je zásadní zlepšení práce terénních lékařů,“ říká mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher, kde urgentní příjem podle odhadů nadužívá až třetina pacientů. Pacienty by od zbytečných návštěv mohla odradit například platba za ošetření mimo ordinační dobu.
Vyrazili jste někdy na pohotovost do nemocnice, i když váš případ nebyl akutní?
„Například od paušálu 500 korun za návštěvu až po fakticky pokladenský systém, kdy by pacienti, kteří nejsou následně hospitalizováni, platili ošetření v celém rozsahu a následně by po uvážení zdravotní pojišťovny měli celou nebo část platby zpětně proplacenou,“ navrhuje Fritscher. Dodává ale, že zavedení takového systému je obtížné.
Zvýšení regulačního poplatku za návštěvu urgentního příjmu by podpořila také Krajská zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji. „Je to cesta a už minimálně rok se mezi odbornou lékařskou veřejností řeší, v posledních měsících velice intenzivně,“ uvádí mluvčí Petra Roubíčková.
Jedním z hlavních témat je samotná výše regulačního poplatku. „Je těžká otázka, která konkrétní částka je dostačující pro to, aby přiměla lidi k tomu, že pohotovost mají využívat opravdu jenom v případě akutního problému. Pro někoho je to stokoruna, pro jiného pět set korun, pro dalšího tisíc,“ míní mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.
Pacienti jako ve výloze. Slyšíme je, jak sténají, říkají sousedé nemocnice |
„Lékařská pohotovost, která je u nás provozně součástí urgentního příjmu, je dlouhodobě nadužívána pacienty k řešení zdravotních problémů, které jsou schopni řešit ve svých ambulancích praktičtí lékaři. Regulační poplatek 500 korun, je dle mého názoru minimální částka, která by měla být zvažována,“ říká ředitel Nemocnice Jindřichův Hradec Vít Lorenc.
Se zvýšením na 500 korun souhlasí také zástupci Baťovy nemocnice. „Třísku nebo klíště by si pak doma každý vytáhl sám. Nebo si koupil léky proti bolesti v lékárně,“ říká mluvčí Lipovská.
Ministerstvo chce lepší organizaci
Podle ministerstva zdravotnictví ale zavedení poplatků není v současné době aktuální. Mluvčí Ondřej Jakob nicméně uvedl, že resort se případné diskuzi nebrání. Zároveň upozornil, že v některých případech jde těžko posoudit, zda pacienti opravdu urgentní příjem zneužívají, nebo zda jen neumí správně vyhodnotit svůj zdravotní stav.
„Nastavení nějakých striktních opatření, například bariér přístupu k péči, ať již finančních či organizačních, je spojeno s rizikem, že se někdo k péči nedostane, i pokud ji skutečně potřebuje,“ vysvětlil Jakob. Ministerstvo podle něj proto v současné době směřuje spíše k lepší organizaci systému.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek o potřebě vyšších regulačních poplatků mluvil už na jaře minulého roku. „Já bych byl pro zvýšení poplatků, ale nesmí se to týkat pacientů, které přiveze rychlá nebo vrtulník. Neakceptovatelné je, aby lékař na příjmu rozhodoval o tom, kdo by měl a kdo neměl platit poplatek,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Jednou z cest, jakou chce resort urgentním příjmům ulevit, je provázání systému lékařských pohotovostních služeb a urgentních příjmů. Zároveň pracuje na posílení primární péče, a to prodlužováním ordinační doby praktických lékařů či zaváděním distanční péče.
Více pacientů i úrazů. Na urgentním příjmu novoměstské nemocnice se čeká dlouho |
Pohotovost v rámci urgentního příjmu zavedli například v Oblastní nemocnici Náchod. Lékař je pacientům na pohotovosti k dispozici jak v odpoledních hodinách ve všední dny, tak i o víkendech a svátcích. „Praktičtí lékaři tak ,odfiltrovávají’ pacienty, kterým stačí pomoc na úrovni primární péče. Tím snižují tlak na lékaře urgentního příjmu,“ chválí si předseda správní rady nemocnice Jan Mach.
„Ne že by se zdravotník na pohotovosti nechtěl zabývat řešením akutních obtíží přicházejících pacientů, ale z důvodu vysokého počtu návštěv musí dávat přednost těm skutečně akutním,“ dodává primář náchodského Urgentního příjmu David Tuček.
Někteří praktičtí lékaři ve městech, kde urgentní příjem funguje už delší dobu, navíc podle Tučka ani nezajistí záskok po dobu uzavření ordinace, lidé poté vyhledávají pomoc právě v nemocnicích. Zástupci nemocnic upozorňují také na to, že někteří praktičtí lékaři sami posílají na urgentní příjem pacienty, které by podle nemocničních lékařů zvládli ošetřit sami.
Záchranka místo čekárny
Lékaři na urgentech se čím dál častěji setkávají s jednoduchými problémy. „Svědící piha na zádech, ulomený umělý nehet, afty v ústech, prosté štípnutí hmyzem bez celkové reakce, žahnutí kopřivou. Tradičně se péče dožadují bezdomovci, opilci, narkomani,“ popisuje mluvčí mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Hana Kopalová.
Podle mluvčí Oblastní nemocnice Kladno Olgy Oliveriusové roste i počet pacientů, kteří si kvůli nachlazení či jednoduché bolesti zavolají záchrannou službu. „Nebo i tehdy, když se jim zdá, že v čekárně budou čekat dlouho. Vrátí se z nemocnice a z domu si zavolají záchrannou službu,“ líčí.
Praktici nechtějí sloužit pohotovost, chybějí i pro nový urgentní příjem |
Zdaleka nejvyšší poměr nadužívání urgentů eviduje Oddělení urgentního příjmu dětí ve Fakultní nemocnici v Motole. Podle primářky Jitky Dissou jde zhruba o 20 až 30 procent pacientů, kteří přijedou sanitkou. U dětí, které přivezou sami rodiče, jde až o 40 až 50 procent případů.
„V jednu hodinu v noci přišla matka s dítětem a týden starým doporučením od pediatra ke kožnímu vyšetření pro bradavice. Nebo přijdou rodiče v 7:00 s čtyřletým dítětem s teplotou, protože pediatr ordinuje až od 10:00,“ dává Dissou příklady.
Neakutních pacientů přibývá také motolském Oddělení urgentního příjmu pro dospělé. „Zaznamenali jsme i několik komických případů, kdy se lidé chtěli předbíhat a nafilmovali kolaps. Na kamerách bylo vidět, jak se spořádaně ukládají na zem, aby se jim nic nestalo. Že se k takovému ošetření nechají přivést záchrannou službou je kapitola sama pro sebe,“ uvádí primář Jiří Karásek.
„Šel jsem zrovna kolem...“
„Nejsměšnější nebo spíš nejsmutnější je typická věta: ,Když jdu kolem, tak jsem si řekl, že se zastavím a zeptám se,’ nebo: ,V hospodě říkali, že bych si s tím asi zajít měl’,“ popisuje téměř každodenní situaci lékař Josef Vilda z Nemocnice Jablonec nad Nisou.
Ani zde není nouze o pacienty dožadující se co nejrychlejší péče. „Zrovna nedávno si pacient zavolal RZP, protože měl zhruba dvě hodiny kašel. Záchranářům poté z vozu doslova vyskočil a doběhl do čekárny se slovy: ,Dobrý, jsem tu mezi prvníma’,“ líčí Vilda.
„Ten den přijel i muž z jiného města, že tu je na běžkách. Měl před nedávnem virózu a občas pokašlává, a tak si říkal, že by se na něj někdo mohl podívat, ať má klid na duši,“ říká lékař.
Urgentní příjmy nestíhají, pacienti čekají i hodiny na chodbě |
„Snažíme se o empatii za každých okolností, nicméně se jedná o nekonečný kolotoč, kdy si lidé zvykli raději přijít na pohotovost a zaplatit 90 korun, než aby šli ke svému praktikovi,“ uvádí Vilda. Dodává, že není neobvyklé mít deset pacientů v čekárně hodinu před otevřením pohotovosti.
Lidé často chtějí své problémy řešit až ve svém volnu, kdy už jejich praktický lékař neordinuje. „Jsou to zkrátka problémy trvající delší dobu, které se dají řešit jinou cestou,“ říká mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová. Pacienti se podle ní také návštěvou nemocnice snaží vyhnout objednání, které část praktických lékařů po koronavirové pandemii vyžaduje.
S čekáním stoupá agresivita
Nedílnou součástí služby na urgentním příjmu je pro lékaře také kontakt s agresivními pacienty. Ti se totiž dožadují okamžité komplexní péče, a to bez ohledu na to, jak akutní jejich stav je. Špatná nálada stoupá především při triáži, neboli třídění pacientů podle naléhavosti.
„Slovní útoky jsou na denním pořádku. Nemocnice v současnosti pracuje na posílení ochranné služby. Zajištění bezpečnosti zdravotníků na tomto pracovišti je stále větším problémem,“ připouští mluvčí Nemocnice Jindřichův Hradec Eliška Čermáková.
Mluvčí pražské Nemocnice Na Františku Lucie Krausová uvádí, že pacienti už předem zaujmou agresivní postoj, protože tuší, že jejich problém není akutní. „Někdy pacienti dokonce důrazně vyžadují, aby je lékař léčil určitým způsobem, který oni považují za vhodný, což je nepřijatelné,“ zdůrazňuje.
„Svině a líné mrchy.“ Pacienti útočí na lékaře na urgentech i v porodnicích |
„Zejména lékaři a sestry velmi často přicházejí s dotazem, zda by nebylo možné nějakým způsobem zabránit zneužívání urgentního příjmu neakutnímu stavy. Dlouhodobé přetížení a psychické zatížení lékařů na urgentních příjmech vede často až k odchodu na jiné oddělení či jiné pracoviště,“ říká mluvčí Krajské zdravotní Petra Roubíčková.
Hrubému chování se zdravotníci nevyhnou ani na dětském urgentním příjmu. „Téměř denně řešíme případy, kdy rodiče na sestry křičí, jsou vulgární, vyhrožují i fyzickým násilím. Přítomnost policie na dětském urgentním příjmu není nic neobvyklého,“ líčí primářka Dissou z FN Motol.
„Během Silvestra jsme byli nuceni i třikrát volat policii na agresivní pacienty a jejich příbuzné, protože fyzicky ohrožovali zdravotnický personál,“ dodává.
Přibývá pacientů bez praktických lékařů
Mezi neakutními pacienty podle zástupců nemocnic navíc narůstá skupina těch, kteří z nějakého důvodu nemají svého praktického lékaře. Často se jedná například o cizince, ve velkých městech nejsou výjimkou ani studenti.
„Statistiky týkající se nadužívání urgentního příjmu si nevedeme, ale odhadem je nárůst kolem deseti procent za rok,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavlína Hořicová. Lidé podle ní nejčastěji přicházejí například s chronickými potížemi, nevolností i úbytkem váhy.
Nemocnice zřídí „filtr“ na pacienty. Spojí urgentní příjem s pohotovostí |
Například na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici Plzeň ošetřili lékaři minulý rok 60 tisíc pacientů. Ordinaci praktického lékaře v rámci nemocnice pak ve stejném období navštívily tři tisíce pacientů, třetina z nich byla bez registrace, uvedla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Pacienti podle Levorové často chtějí slyšet jiný názor, také se snaží vyhnout frontám u praktického lékaře. „Výjimku tvoří pacienti, kteří potřebují předepsat potřebný trvalý lék a jejich praktický lékař není k dispozici,“ říká Levorová.
