Děje se to denně a někdy to trvá i desítky minut. Záchranka s pacientem čeká, až ji dispečink nasměruje do nemocnice, ve které ho přijmou. Rekordem jsou tři a půl hodiny. Kvůli nedostatku lůžek se totiž obvolává i několik zařízení.
Případ druhý. Pacient s tři týdny trvajícími bolestmi zad přichází na nemocniční urgentní příjem a žádá ošetření místo toho, aby šel na pohotovost nebo ke svému praktikovi. S obojím by chtěla skoncovat ministerská novinka – po celé republice by měla vzniknout síť míst (v každém okrese alespoň jedno), kde by jak pohotovosti, tak urgentní příjmy fungovaly pod jednou střechou.
V praxi to bude vypadat tak, že k urgentům se přesunou pohotovosti a sloužit v nich budou praktici tak jako doposud.
„Po diskusích s praktickými lékaři považujeme za nejefektivnější, aby sloužili přímo v urgentu jako filtr pro lidi, kteří mají banálnější problémy,“ řekl MF DNES ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch. „Praktik nebude doktor urgentní medicíny, bude na přidružené pohotovosti fungovat jako jakýsi třídič pacientů,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Koho bude moct, zaléčí sám, koho bude moct odmítnout, pošle k praktikovi. Řekněme si na rovinu, že mnoho pacientů to zneužívá, protože se jim nechce čekat u doktora,“ říká Šonka.
Novinka je součástí připravované reformy primární péče a resort zdravotnictví, podle náměstka ministra Romana Prymuly, ji chce mít hotovou do konce roku. „Lékařská pohotovostní služba bude kombinována s urgentními příjmy a záchrannou službou. Vozidla záchranky budou vozit pacienty primárně na tento urgentní příjem,“ vysvětluje náměstek. Podle prezidenta Asociace záchranných služeb ČR a šéfa jihočeské záchranky Marka Slabého fungující urgenty také zabrání nesmyslnému odklánění sanitek a putování pacienta z oddělení na oddělení. „To se děje denně na úrovni krajských i okresních nemocnic,“ říká Slabý.
Kolik chybí lékařůV březnu 2016 došla Česká lékařská komora propočty k číslu 967. „Pokud by měly být dodržovány právní předpisy, odhadovali jsme tenkrát skutečný nedostatek na dva až tři tisíce. Šetření Ústavu zdravotnických informací a statistiky ukázalo, že v nemocnicích chybí 3 300 lékařů,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. Kde se testuje nový systém:
|
Urgentní příjmy jako takové už u nás v části nemocnic jsou. Asi pětadvacet jich je v krajských nemocnicích, třináct v nemocnicích řízených ministerstvem zdravotnictví. Jde o takzvané nízkoprahové příjmy, které „třídí“ všechny pacienty, kteří do nemocnice přicházejí.
Dokonce už fungují urgentní příjmy s přidruženou pohotovostí tak, jak si to představuje ministerstvo. Například v pražské nemocnici v Motole.
„U nás hlavní třídění provádí velmi zkušená sestra, případně si přizve lékaře. Když přijede sanita, je to víceméně urgentní pacient, když přijede s dítětem s třískou v palci, pacient si sedne vpravo a musí čekat,“ popisuje Martin Holcát, náměstek ředitele pro léčebně-preventivní péči FN Motol.
V terénu by to mohlo vypadat tak, že akutní pacient vstoupí na urgentní příjem a personál rozhodne, zda bude ošetřen ambulantně v ordinaci pohotovosti, či přímo na urgentu, nebo uložen na takzvané expektační lůžko (lůžka pro pacienty přivezené záchrankou a pacienty, kteří potřebují okamžitou akutní péči) a za několik hodin propuštěn, či zda bude hospitalizován na konkrétním oddělení. „Je to velmi efektivní, protože se přesně ví, kam pacienta odvézt a kam má jít. Je to efektivní i pro organizaci péče v nemocnici,“ věří novince ministr Vojtěch.
„A kde vezmete lidi?“
Jenže primářka Emergency Krajské zdravotní Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jana Bednářová poukazuje na nedostatek lékařů. Ten panuje už nyní a pro plánované slučování podle ní jednoduše nebudou lidi.
„Myšlenka je uskutečnitelná jen za předpokladu výrazného posílení personálu urgentního příjmu po celých 24 hodin. Personálně, především lékařsky, je nyní urgentní příjem za hranicí únosnosti,“ namítá Bednářová.
Kdo bude sloužit na nově vzniklých urgentech, kterých má být jedenaosmdesát, není ještě úplně jasné ani na ministerstvu. „Budou zajištěny obdobně jako v současné době. Přesné parametry obsazení se v tuto chvíli řeší,“ odpovídá náměstek Prymula.
Nedostupnost péče prý nehrozí
Co se týče pohotovostí, těch je v Česku podle Sdružení praktických lékařů nyní asi padesát. Často bývají součástí nemocnic či poliklinik a tamní praktičtí lékaři řeší třeba bolesti v krku, teploty či drobné úrazy. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky však pohotovosti slouží v každém okrese jinak, jsou nedostatečně vybavené a kvůli legislativě nemají potřebný repertoár léků, proto lidé jezdí automaticky do nemocnic.
Navíc je podle statistik sdružení navštíví v průměru jeden pacient až dva pacienti za hodinu, přidružení k urgentu by tak mělo i ekonomické dopady.
Nedostupnost péče v odlehlejších regionech podle něj přesunutím pohotovostí do nemocnic nehrozí, podle Šonky budou mít pacienti spíš kvalitnější péči. „Je lepší jet někam deset kilometrů, ale dostat péči, na kterou se můžu spolehnout,“ myslí si Šonka.
Lidé budou podle něj díky síti 81 zařízení vědět, kde pohotovost najdou a odkdy dokdy budou fungovat. „To je naprosto dostačující,“ podotýká Šonka.
Souhlasí s ním i záchranář Slabý. „Zjednoduší se převzetí pacienta a jeho směrování k adekvátní péči a nemocniční oddělení a ambulance budou ochráněny před nekontrolovaným náporem pacientů, kteří tam vlastně nepatří,“ je přesvědčen Slabý.
Urgenty v každém okrese neznamenají, že záchranka nakonec nemůže být odmítnuta. Pokud by nemocnice byla naplněná, bude možné i nadále pacienta převézt jinam, ale nový systém by to měl omezit.
