Milan Ch. ležel na neurologickém oddělení nemocnice v Teplicích a nemohl usnout. Převaloval se na posteli v tmavém pokoji, kam pootevřenými dveřmi vnikal z chodby jen tenký proužek světla. Před několika hodinami ho schvátila mrtvice a spánek mu měl pomoci nabrat síly. Když nepřicházel, musel si vzít prášek.
Uprostřed noci ho probudil křik. Muž instinktivně zvedl ruce, aby si chránil hlavu. Vtom na dlani ucítil ostrou bolest.
„Vyběhl jsem na chodbu. To už tam byly zdravotní sestry, zabalily mi ruku, všude bylo plno krve,“ líčí. V pokoji řádil jiný pacient s nožem v ruce. Že je psychicky narušený, nikdo netušil. Pořezal dva pacienty, jednoho řízl pod krkem, druhému proťal dlaň levé ruky a malíček.
Incident se odehrál v sobotu 11. listopadu, ale zraněný muž o něm dosud nebyl schopen otevřeně promluvit. Byl na tom psychicky velmi špatně a s rozhovorem souhlasil až nyní. „Pořád to není dobré, v noci se probouzím s výkřikem. Myslel jsem, že to přejde, ale následky to asi zanechá,“ přemýšlí.
V nemocnici v Teplicích ho hospitalizovali 10. listopadu, na pokoji s ním leželi další čtyři lidé. Jedním z nich byl šestaosmdesátiletý muž. Byl tam už čtrnáct dní, následující den, 11. listopadu, měl být propuštěn do domácího ošetřování.
Během hospitalizace ho chodila navštěvovat vnučka, seděli na posteli a povídali si, ale s ostatními pacienty prý moc nemluvil. Toho večera 10. listopadu působil zmateně. „Blábolil něco o tom, že ho chce někdo zabít, nervózně přecházel po pokoji a vydával podivné zvuky, jako když bručí medvěd,“ vzpomíná Milan Ch.
Nikdo tomu v tu chvíli nepřikládal zvláštní váhu, nikdo netušil, že by muž mohl být nebezpečný. V noci byl neklidný. Chodil k jinému pacientovi pro pití, přestože měl svoje na stolku u postele.
Bylo půl třetí v noci, když zničehonic skočil na jednoho spícího pacienta. Rozmáchl se a řízl ho na krku. Napadený muž se probral a odstrčil ho od sebe, útočník se pak vrhl na pana Milana.
Zatímco muž zraněný na ruce odběhl na chodbu, ostatní pacienti s agresorem chvíli zápasili, až ho přemohli. Zdravotní sestra zavolala policisty, kteří ho odvezli do psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích.
Muž pořezal v Teplicích spolupacienty. Choval se paranoidně, říká svědek |
Zraněné ošetřili na chirurgii, kde Milanovi Ch. zašili řeznou ránu dvanácti stehy. Personál nemocnice okamžitě vytřel podlahu a pokoj uklidil.
Ivo Chrástecký, mluvčí Krajské zdravotní a. s., pod niž nemocnice v Teplicích spadá, odmítá domněnky, že by tím „zametali stopy“. Ve vyjádření pro média poukázal na to, že pachatel byl jasný, okolnosti útoku také, nůž zajištěný.
A nemocnice musela urychleně uklidit biologický materiál, aby nedošlo ke kontaminaci, množení bakterií a dalšímu ohrožení pacientů. „Sestry se nás ptaly, jestli chceme v tom pokoji zůstat. Souhlasili jsme, nechtěli jsme se stěhovat,“ říká Milan, jenž v témž pokoji ležel ještě týden.
Trvající trauma
„Jeden den přišel údržbář. Jak vytáhl nůž a šel k topení, přepadl mě silně nepříjemný pocit. Tomu se prostě nevyhnete,“ vypráví. Jeho příbuzné mrzí, že je o incidentu nikdo neinformoval. „Dozvěděl jsem se o něm až od otce druhý den při návštěvě,“ říká syn zraněného Martin.
Policie případ vyšetřuje, zda nešlo o pokus o ublížení na zdraví. Zatím útočníka neobvinila, čeká na výsledky znaleckých posudků. Důležité především bude, jak jeho zdravotní stav posoudí psychiatři.
„Je to šílené, když si uvědomíte, že jdete do nemocnice, aby vám tam pomohli, a najednou vás úmyslně zraní jiný pacient,“ kroutí hlavou pan Milan „Zdravotní péče byla dobrá, sestřičky se mohly ulítat. Jen mě mrzelo, že nepřišel ředitel, aby s námi promluvil, zeptal se, jak nám je, a třeba se omluvil. Přišla jen právnička a nabídla psychologickou pomoc,“ říká napadený senior.
Vedení Krajské zdravotní, a. s. zaslalo médiím dvě vyjádření. V obou konstatovalo, že útočící muž dodržoval léčebný režim, nejevil žádné známky agresivity, a že se jednalo o nešťastnou událost, k níž došlo náhle a nešlo jí zabránit.
