Když syn Pavly Urbanové dostal cukrovku, byly mu tři roky. "Nikdy předtím jsme tuto nemoc v rodině neměli," vzpomíná na šok Urbanová. S diagnózou cukrovky I. typu rodina žije už 10 let. Každý měsíc ji to stojí zhruba tři tisíce korun. Právě tolik doplácí na pomůcky pro měření hladiny cukru v krvi či dodávání inzulinu do těla.
Život s cukrovkou |
Rodina Lucie Jiříkové měsíčně doplácí za pomůcky méně. Paradoxně proto, že cukrovku má 37letý Luciin manžel Martin i jeho 10letá dcera Martina. "Jak jsou dva, tak si vzájemně vypomáhají," popisuje Jiříková.
Pomůcky i materiál jsou pro nemocné životně důležité. "S nimi můžu žít jako normální člověk. Můžu pracovat, jít kdykoliv na jídlo nebo sportovat," popisuje Martin Jiřík.
Navýšení úhrad zaskočilo lékaře
Obě rodiny stejně jako stovky tisíc dalších pacientů zřejmě čeká po reformě zdravotnictví nelehká budoucnost. Reforma totiž skrývá i novelu, která mění poměr toho, co pacientovi s cukrovkou hradí pojišťovna a co si musí platit sám. A některé zdravotní pomůcky lidem výrazně prodražuje.
"Změnila se úhrada jehel do inzulinových per nebo setů pro inzulinové pumpy. Nejvíce nás ale zaskočilo 45procentní snížení úhrad ze zdravotního pojištění u proužků do glukometrů," popisuje diabetolog Milan Kvapil, místopředseda České diabetologické společnosti a předseda Diabetické asociace ČR. "Snížení úhrady je tak razantní, že by to mohlo ovlivnit kvalitu péče o pacienty," varuje lékař.
Nemocí trpí osm procent obyvatelV roce 2010 se léčilo v ČR s tímto onemocněním 806 230 pacientů. Na 1 tisíc obyvatel tak v přepočtu připadá 77 diabetiků. Počet registrovaných diabetiků přitom každoročně roste. Loni byl tento nárůst tříprocentní. Oproti roku 2009 mělo nemoc navíc 23 tisíc lidí. Loni klesl počet lidí léčených pouze dietou (170 tisíc ). Naopak počet pacientů léčených léky vzrostl. Přibylo také případů chronických diabetických komplikací (téměř 230 tisíc). Zdroj: ÚZIS |
Diagnostické proužky pacientům spolu s glukometrem slouží k měření hladiny cukru v krvi. Nemocní jich spotřebují několik denně. Každé měření pro ně znamená použití nového indikátoru. Více proužků obvykle spotřebují děti. Pokud mají den nabitý sportem, nebo jsou nemocné, mohou běžně spotřebovat sedm i více papírových indikátorů.
Pacienti také upozorňují na to, že novela jim vezme možnost automatické úhrady 120 kusů teflonových setů ročně. S jejich pomocí dostává do těla inzulinová pumpa nezbytný hormon. Nově by teflonové koncovky k infuzním setům měly zdravotní pojišťovny proplácet pouze po schválení revizním lékařem. "Nemáme proto jistotu, jestli na pojišťovnu dostaneme jednu krabici, nebo jich bude 10," míní Jiříková.
"Když revizní lékař materiál neschválí, tak nevím. Bez něj přitom léčba nefunguje. Je to jako mít auto a nemít kola," hodnotí situaci Urbanová.
Část rodičů a nemocných je proto přesvědčena, že novela zákona o zdravotním pojištění je donutí sáhnout hlouběji do kapsy. Tisícikorun budou muset prý vyndat i jednou tolik co nyní.
Občanské sdružení Dia Help, které Urbanová před několika lety založila, se proto rozhodlo jednat. V září kvůli novele poslalo stovkám politiků do parlamentu i vlády dopis, ve kterém na situaci upozorňuje. "Odpovědělo nám 12 z nich," říká zklamaně Jiříková.
Život s diabetikem - čtěte blog Lucie Jiříkové |
Jednou z mála, kdo se o situaci zajímá, je severočeská senátorka a dětská lékařka Alena Dernerová. "Pro některé lidi by změna přinesla nadměrnou finanční zátěž. Jednak proto, že u této nemoci je drahá dieta a také proto, že by si museli více připlácet na některé pomůcky," míní Dernerová. Předala proto požadavky rodin diabetiků ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi.
Přichází nenápadně, o to více může zkomplikovat životDiabetes mellitus, neboli úplavice cukrová čili cukrovka, je nevyléčitelné onemocnění způsobující poruchu látkové přeměny. Nejčastěji je u ní zastoupen diabetes II. typu, u nejž si pacienti nemusí píchat hormon inzulin, léčí se dietou nebo léky. Naopak pacienti s I. typem cukrovky se bez inzulinu neobejdou. Diabetes I. typu začíná obvykle v mladším věku a je při něm vyšší náchylnost k akutním komplikacím. Diabetes II. typu je nejrozšířenější, projevuje se hlavně u lidí středního věku a starších. Rostoucí počet diabetiků II. typu lze připsat na vrub nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím návykům a nedostatku pohybu. Onemocnění cukrovkou se většinou v počátečním stadiu nijak výrazně neprojevuje. Někdy je diagnóza stanovena až při vzniku komplikací, k nim patří akutní kóma, chronické poškození ledvin (nefropatie), poškození očí (retinopatie), kornatění cév s nebezpečím gangrény dolních končetin, časté infekce, nervové poruchy (diabetická neuropatie) a další. Zdroj: ÚZIS |
Ministerstvo zdravotnictví změny zčásti hájí. Podle něj více peněz z kapes lidí nevytáhnou kvůli limitům na maximální ceny pomůcek.
"Snížení cenových stropů bude tlačit dovozce a výrobce pomůcek k narovnání cen na úroveň současné tržní situace," míní mluvčí resortu Vlastimil Sršeň. Co je míněno onou tržní situací? Podle ministerstva se například proužky ke glukometru prodávají v ČR o třetinu dráž než třeba v sousedním Slovensku.
"Neznám žádnou studii, která by srovnávala ceny proužků v Evropě. Ministerstvo vychází asi jen ze svých poznatků," je k argumentům skeptický Milan Kvapil.
U teflonových koncovek k infuznímu setu ministerstvo zase poukazuje na to, že budou k dispozici. Nově ale jen po schválení revizním lékařem. "Byl to požadavek Všeobecné zdravotní pojišťovny s tím, že pro tyto sety je vyšší finanční limit," vysvětlil Sršeň.
Část změn ministerstvo označuje za "nepopulární administrativní procedury" a jejich úpravě se proto nebrání. Nechce ale poslouchat diabetiky či jejich příbuzné. "Je nezbytné, aby návrh na změnu společně s důkladným odůvodněním iniciovala odborná společnost," dodal Sršeň. V tomto případě je to Česká diabetologická společnost.
Diabetologická společnost nyní dokončuje práce na analýze dopadů novely na pacienty. "Chceme ji nabídnout ministerstvu. Bude na něm, zda rozhodne, že jsou změny v úhradách správné," upozornil lékař Milan Kvapil. Podle něj je na změny novely pozdě, úprava pravidel by se ale mohla promítnout například do připravované aktualizace národního diabetologického plánu.
Viceprezident Diabetické asociace ČR Václav Letocha ale mluví o hledání kompromisů hořce. "Novela umožní místo 100 jehel do inzulinových per proplatit jehel 200. Takže teď se dítě nemusí píchnout jednou jehlou 18krát, ale jenom 9krát. Přitom už třetí vpich je bolestivý," komentuje situaci Letocha s tím, že pojišťovny by měly hradit nejméně 300 jehel ročně. "Počet jehel pro pera je nesmyslně omezován, zatímco inzulinové injekce se proplácejí bez ohledu na to, kolik jich je," kroutí hlavou Letocha.
"Zdravý rozum říká, že by mělo být schváleno to, co chtějí matky diabetologických dětí. Pokud mají věcné připomínky, je špatné, když je Sněmovna převálcuje. Stále ale doufám, že právě onen zdravý rozum nakonec zvítězí," dodala Dernerová.
