Zákon předložila skupina koaličních poslanců tvořená sociálními demokraty (35 poslanců), třemi členy ANO a třemi zákonodárci za KDU-ČSL. Na nynější schůzi Sněmovny je zařazen v bloku prvních čtení, v němž se rozhoduje, zda se jím vůbec poslanci budou zabývat hlouběji, nebo jej jako celek odmítnou.
Pointou návrhu (text čtěte zde) je odškodnění formou příspěvku ke starobnímu či invalidnímu důchodu, které by stát přiznal občanům propuštěným mezi 25. únorem 1948 a 29. prosincem 1989 ze služebního poměru vojáka nebo z pracovního poměru na tehdejším ministerstvu národní obrany. Nárok by měli jen lidé s osvědčením, že se stali obětí politické perzekuce či porušení obecně uznávaných lidských práv (vydávaným na základě tohoto zákona).
Držitelů osvědčení bylo v roce 1991 celkem 9 138, jenže ke 31. prosinci 2013 jich žilo už jen 2 127. Ti by podle návrhu zákona dostávali měsíčně navíc 1 500 korun k důchodu coby odškodné za ztrátu zaměstnání. Vdovy či vdovci po držitelích takového osvědčení - těch je přibližně pět set - by dostávali 750 korun měsíčně. Celkové výdaje by tak podle důvodové zprávy k zákonu činily necelých 43 milionů korun.
Nyní finanční odškodné dostávají lidé, kteří byli v rámci perzekucí zbaveni osobní svobody (například bývalí „pétépáci“). Nikoliv ale lidé postižení v pracovněprávním rozměru, kteří osobní svobody nepozbyli.
Pomohlo by to jen části perzekvovaných, vadí vládě
Vláda se ale postavila proti zákonu vlastních poslanců. Argumentovala například tím, že zákon má pomoci jen úzce vymezené skupině lidí, které postihla komunistická zvůle, přičemž postiženy byly i jiné skupiny obyvatel - například učitelé, vedoucí pracovníci či lidé pracující v oborech bezpečnosti či justice a jejich rodinní příslušníci (stanovisko vlády zde).
Další připomínkou vlády bylo například to, že ministerstvo obrany s dalšími náklady nepočítá, případně spíše formální poznámka, že částka 43 milionů ročně není konečná vzhledem k administrativním nákladům vzniknuvším České správě sociálního zabezpečení.
Argument vlády o dalších nevyčíslených nákladech nicméně neznamená dramaticky vyšší částky. Už jen proto, že oněch 43 milionů ročně je počítaných podle počtu potenciálních příjemců odškodného ke konci roku 2013. Už tehdy jim průměrně bylo 82,5 roku.
Připomínky vlády lze akceptovat, říká poslanec Seďa
O zákon se jako zpracovatel zasazuje poslanec ČSSD Antonín Seďa, který se ve Sněmovně dlouhodobě zabývá obrannou problematikou. „Negativní stanovisko vlády mě trochu překvapilo,“ připustil pro iDNES.cz. „Máme ale kladné stanovisko poslaneckého klubu ČSSD. Existuje usnesení vlády z roku přibližně 2004, které by to odškodnění umožňovalo, na jeho využití ale zřejmě nedojde,“ objasnil, proč se o zákon zasazuje.
Zákon ve Sněmovně hodlá prosazovat i navzdory negativnímu stanovisku vlastní vlády. „Jsem připraven některé připomínky vlády akceptovat, uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že pro ty postižené to je poslední možnost, aby dostali kompenzaci,“ zmínil s ohledem na věk bývalých perzekvovaných vojáků. Zmínil také, že konkrétně v tomto případě lze počty perzekvovaných díky vydaným osvědčením sledovat a vyčíslit tak náklady.
S ohledem na tempo schvalování zákonů v Poslanecké sněmovně nicméně Seďa očekává, že přes zařazení bodu na nynější schůzi Sněmovny se poslanci k návrhu dostanou až v září či říjnu.
