Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil hospodaření všech čtyř národních parků v letech 2016 až 2018. Zjistil nedostatky v hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu. Ministerstvo životního prostředí se proti zprávě ohradilo s tím, že ve všech uvedených příkladech již byla sjednána náprava, či se na ní pracuje.
Například Správa Krkonošského národního parku podle NKÚ postupovala nehospodárně při pronájmu pozemků. Při pronájmu parcely pro lyžařskou lanovku a sjezdovku tak přišla o více než 861 tisíc korun. Podle jejich tiskového mluvčí však byla tato částka zpětně doplacena.
Kromě toho kontrola odhalila chyby i při zadávání veřejných zakázek.
Správa Národního parku Podyjí například nevypsala ve dvou případech soutěž při zadávání veřejných zakázek za více než milion korun a rovnou určila jednoho dodavatele.
„Šlo o dvě zakázky malého rozsahu, které měly umělecký charakter. Zadání bylo směřováno ke dvěma konkrétním autorům, s cílem vytvoření jedinečných autorských děl,“ obhajuje rozhodnutí mluvčí Správy NP Podyjí David Grossman.
Mimo meze zákona se dostala i Správa Národního parku České Švýcarsko, a to při zadávání dvou nadlimitních veřejných zakázek. Jejich hodnota přesáhla dvacet milionů korun. Chyba spočívala v absenci autorizovaných odborníků ve výběrové komisi. Podle správy parku to však výsledek neovlivnilo.
Slíbená reforma
Problém vidí úřad i ve financování národních parků. „Nedostatky v hospodaření jsou jedna věc. Důležité je ale také to, že správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva. Ty ale budou v dalších letech klesat a stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit,“ uvedl člen NKÚ Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.
Kvůli problémům s kůrovcem a s nimi spojenou nadměrnou těžbou dřeva na evropském trhu klesá jeho cena. V dalších letech, kdy těžba dřeva poklesne, by tak národní parky mohly čelit nedostatku financí. Například v roce 2018 kryly zisky z jeho prodeje asi 44 procent nákladů.
Změnu v koncepci financování národních parků přitom již dlouho slibuje Ministerstvo životního prostředí. Původně ji mělo vytvořit do roku 2017, termín však posunulo až na rok 2020. V současnosti se náklady národních parků, které v roce 2018 přesáhly jednu miliardu korun, financují z veřejných prostředků a z vlastních zdrojů.
„Ministerstvo životního prostředí vývoj hospodaření ve spolupráci se správami parků průběžně sleduje, požadavky na pokrytí provozních nákladů vyhodnocuje a situaci společně s parky aktuálně řeší,“ uvedl tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
