Na kandidátkách Dělnické strany ubylo neonacistů, přibylo sládkovců

Dělnická strana se stala azylem pro řadu bývalých spolustraníků republikánského populisty Miroslava Sládka. Z kandidátek pro předčasné volby mnohde vytlačili extremisty spjaté s neonacistickými uskupeními. Podle expertů se DS chce profilovat jako strana přijatelná pro široké masy.

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Na kandidátkách Dělnické strany je hned osmnáct lidí, kteří se hlásí ke Sdružení pro republiku - Republikánské straně Československa. Sládkova strana měla v 90. letech zástupce v parlamentu a "proslula" radikálními, nacionalistickými a často i rasistickými postoji.

Všichni přeběhlíci mají blízko k bývalému místopředsedovi sládkovců Jiřímu Dufkovi. "Nejde o spolupráci dvou stran. Ti lidé byli nespokojeni s politikou Miroslava Sládka. Pochopili, že tam nemají žádnou budoucnost," řekl iDNES.cz předseda DS Tomáš Vandas. Sám býval členem republikánské mládeže.

Miroslav Sládek prý už přeběhlíky vyloučil. "My to bereme jako podvod, který má zmást naše voliče. Když je někdo nácek, ať si jde k náckům," reagoval. O vyloučení těchto lidí prý už informoval krajské úřady. O určitém záměrném matení voličů před podzimními volbami hovoří i politologové.

Nevypadat jako neonacisté

Podle Jana Charváta z Univerzity Karlovy se Vandasovci snaží zbavit puncu neonacistů a prezentují se jako strana pro všechny. "Zdá se, že řada lidí spjatých s Národním odporem a Autonomními nacionalisty se tentokrát na kandidátky nedostala zcela záměrně," upozorňuje. - čtěte Do vedení Dělnické strany byli zvoleni lidé spjatí s neonacisty

"DS momentálně funguje jako pomalu nastupující hegemon krajně pravicové scény. Její vedení o podobné postavení nepochybně usiluje a určitě se snaží přetáhnout do řad DS co nejvíc aktivních členů dalších krajně pravicových subjektů," míní Charvát.

Tomáš Vandas pochoduje se zakuklenými neonacisty Hradcem Králové. Snímek z loňského srpna

Na členy Autonomních nacionalistů přitom Vandas sázel jak v krajských volbách, tak ve volbách do Evropského parlamentu. Spolu s lidmi z Národního odporu jsou i na kandidátce do Sněmovny, na předních místech ale pouze v Praze, Olomouci a na Vysočině. - čtěte Napojení na neonacisty Dělnické straně voliče nepřivede, soudí politolog

Odborníci přirovnávají nejnovější taktiku Dělnické strany k praktikám německé neonacistické NPD, především její saské organizace. DS s ní spolupracuje, dvojka na pražské kandidátce "dělníků" Jiří Petřivalský na saské pozvání a náklady NPD pomáhal s úspěšnou předvolební kampaní v Německu.

Inspirovali se v Německu

"Co naši neonacisté dnes neumí, budou umět za půl roku a dobře," uvedl soudní znalec v oboru extremismu Michal Mazel. Narážel tím na snahu přesunout původně extremistická témata do celospolečenské diskuse, což považuje za velmi rizikové.

Politoložka Vladimíra Dvořáková z VŠE se domnívá, že se Dělnické straně daří voliče mást. "Řada lidí skutečně věří, že je to demokratická strana," uvedla na semináři k pravicovému extremismu, který ve Sněmovně pořádal někdejší ministr vnitra František Bublan.

Tomáš Vandas loni v létě promluvil na srazu evropských neonacistů Fest der Völker. V pozadí ilustrace vojáků Hitlerova wehrmachtu

Politolog Miroslav Bohdálek, který pracuje pro drážďanské občanské sdružení Kulturbüro Sachsen, monitorující pravicové extremisty, uvedl několik příkladů, jak se německá NPD snaží začlenit do společnosti. "Pořádají různé sportovní dny, vstupují mezi dobrovolné hasiče, zakládají mládežnické organizace."

Dvě aktivity z tohoto výčtu už vzala za své i Dělnická strana. Založila Dělnickou mládež, která rychle expandovala do celé republiky, a organizuje pro dorost různá sportovní klání. Na běžného voliče ale i tentokrát zabere hlavně to, co od radikálně pravicové strany čekají především.

Do Sněmovny neprojdou

Státní příspěvek

Každá strana, která ve volbách do PSP získá přes 1,5 % hlasů, má nárok na příspěvek ve výši 100 Kč za každý získaný hlas.

"V severních Čechách budou zřejmě pokračovat 'monitoringy' romské kriminality prostřednictvím Ochranných sborů DS," domnívá se politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.

"Přijdou další Janovy. Stačí jeden schopný vůdce, jak se loni projevil Filip Vávra (zakládající člen Národního odporu, pozn. red.)," upozornil na semináři o extremismu Michal Mazel, dlouholetý expert ministerstev vnitra a obrany.

V názorech na šance Dělnické strany ve volbách se ale odborníci rozcházejí. Zatímco někteří politologové jí v případě vyšší volební účasti předpovídají až tříprocentní zisk, s nímž by mohla předehnat i zelené, analytik STEM Stanislav Hampl má střízlivější odhad: "Preference DS jsou na úrovni 0,6 procenta."