Datum: 20. března 2007. Včera – na den přesně – se situace opakovala. Stejně jako před rokem v úseku u Humpolce nezvládlo svůj vůz na zasněžené dálnici několik řidičů. Výsledek: mnohahodinový kolaps a 116 nabouraných aut a kamionů.
Je jasné, že ministerstvo dopravy a další státní instituce bezprostředně nemohly oběma nehodám zabránit. Způsobili je řidiči, kteří jeli po dálnici rychle a riskantně bez ohledu na to, že hustě sněžilo. Přesto se nabízí otázka: proč ministerští úředníci nedokázali za uplynulých dvanáct měsíců vymyslet něco, co by riziko podobných nehod alespoň snížilo?
Infotabule budou až letos
Odpověď vedení ministerstva připomíná dokola opakovanou mantru. Shrnout se dá tak, že na opatření na nejfrekventovanější komunikaci v zemi nebyly dosud peníze a teprve nyní se je podařilo najít. "Během jednoho roku bude dálnice bezpečnější," slibuje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Recept na to, jak situaci na nejvytíženější české dálnici zlepšit, je přitom známý roky. Stačí se podívat do Evropy, kde podobná opatření fungují. V nejrizikovějších úsecích jsou umístěny informační tabule a proměnlivé dopravní značky.
Nehodám technické "vychytávky" sice úplně nezabrání, ale pomohou snížit jejich následky. Řidiči se prostě o riziku, které jim hrozí, dozvědí s předstihem. Mohou tak včas ze zablokované dálnice sjet nebo alespoň před kolonou zpomalit.
Jenže v současné době funguje na dálnici Praha – Brno jen šest informačních tabulí, které sem nechal osadit nyní už bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský z KDU-ČSL. Je jasné, že to nestačí.
V každém směru dálnice jsou totiž jen tři infotabule a Šimonovský byl za to od dopravních odborníků kritizován. Nic k lepšímu se však pro řidiče nezměnilo ani poté, co se před více než rokem a půl stal ministrem dopravy Aleš Řebíček z ODS. Péče jeho úřadu o dálnici D1 po jeho příchodu naopak poklesla.
Ministerstvo dopravy nyní tvrdí, že se vše změní. "Už letos se začnou na dálnici montovat další tabule. Do jednoho roku jich bude v každém směru patnáct," řekl Jaroslav Zvára z Národního centra dopravních informací, pod které infopanely spadají.
Tabule by podle něj měly fungovat i jako proměnlivé značky, které "přikážou" řidičům, jak rychle mohou v úseku jet. Počítá se i s větším počtem kamer, které provoz na dálnici budou sledovat. "Proč to nemohlo být dřív? Loni prostě na to ve státním rozpočtu nebyly peníze," argumentuje mluvčí ministerstva Hanzelka.
Kdy vznikne náhradní trasa
Je tu ovšem i jiná věc, kterou mohlo ministerstvo popohnat. Řeč je o plánované rychlostní silnici z Olomouce do Hradce Králové. Právě od ní si totiž dopravní experti slibují, že výrazně ulehčí přetížené dálnici Praha – Brno. Velká část řidičů, kteří po ní dnes jezdí, totiž začne používat právě "severní trasu" z Olomouce do Hradce.
Desítky kilometrů nové rychlostní silnice se samozřejmě nedají postavit za rok. Jenže ministerstvo během uplynulého roku neudělalo téměř nic, co by její stavbu urychlilo.
Ministr Řebíček však za to odpovědnost odmítá. "Rychlostní silnice nestojí především proto, že obce a krajský úřad teprve před pár týdny dospěly k jasnému názoru, kudy povede dosud nejasná část trasy," uvedl Řebíček. I tak však úsek nebude hotov dřív než v roce 2016.
