Už dva roky se devětadvacetiletý Michal Grundza z Loun, profesí instalatér, po ránu nechystá do zaměstnání. Když se probudí, připraví pro svoji dvouapůlletou dceru Vandu snídani a společně sledují oblíbený seriál pro nejmenší Teletubbies.
Zatímco jeho žena Marcela tráví den v práci, Michal celý den pečuje o dítě a domácnost a společně pak čekají na ženin návrat.
Jejich rodinné uspořádání je důkazem toho, že pryč jsou doby, kdy tatínek své několikaměsíční dítě sotva pochoval, nemluvě o koupání či krmení. Muž pečující o svého potomka především v očích mladé generace není nic divného.
A pomalu padají předsudky, že doma s dítětem by měla zůstat jen žena, protože muž se pro to nehodí.
Když Michal Grundza mluví o své dceři, nešetří zdrobnělinami. "Ona je taková šikovňoučká. Už je větší, tak si umí říct, kdy ji bolí hlavička nebo očičko," rozplývá se.
Rodičovská dovolená ho prý připravila o kontakt s lidmi, na který byl zvyklý. Ale v žádném případě nelituje, k dceři si vytvořil opravdu silný vztah.
Dokonce i když si chce od všeho odpočinout, bere si malou Vandu s sebou. "Když se to všechno navalí a potřebuju se odreagovat, vezmu malou a jedeme na celý den třeba někam na výlet," říká.
Když se před dvěma lety u Grundzových "měnily stráže", nikdo se tomu příliš nepodivoval. "Jen kolegové v práci si ze mě z legrace trochu utahovali," vysvětluje Grundza.
U Grundzů je prý všechno tak trochu naopak. "Když přijdu třeba domů z práce, zdá se mi, že manžel na malou křičí kvůli nesmyslu. Přitom vím, že kdybych s ní byla celý den já, určitě bych na ni křičela taky, protože bych toho měla už dost," vysvětluje Marcela Grundzová, profesí sekretářka.
Druhé dítě sice prý zatím neplánují, ale "příště" si případně role nejspíš vymění. "Chtěla bych mít na dítě více času. Jen nevím, jestli budu umět zvládnout ty věci, které teď zvládá můj manžel," usmívá se Marcela Grundzová.
Přesto muž na rodičovské dovolené je v Česku stále spíše výjimečným jevem, především pak ve srovnání kupříkladu s tradičně progresivnějšími skandinávskými zeměmi.
"U nás jsou role muže a ženy striktněji rozděleny. Máme zakódováno, že žena se stará o dítě a muž vydělává. Rodičovská dovolená u nás není tak dlouho a myšlení lidí nezměníte ze dne na den," vysvětluje pražská psycholožka Václava Masáková.
Novela zákoníku práce dva roky dává rovnou možnost odejít na rodičovskou dovolenou muži i ženě. Avšak statistiky nerozlišují, kolik mužů se pro rodičovskou dovolenou rozhodlo.
"Žádnou takovou evidenci nevedeme, a proto nelze ani usoudit, jaký trend v této oblasti je," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová.
Například ve Švédsku odchází na rodičovskou dovolenou čtrnáct procent mužů. Zřejmě i u nás postupně budou muži doma a ženy v zaměstnání běžnější. Ženy totiž stále dohánějí muže ve výdělcích.
A právě vyšší ženin výdělek je nejčastějším důvodem, proč muž zůstane s dítětem doma. Ale mění se i názory na zapojení tatínka do péče o dítě, jak dokazuje sociologický průzkum Rodina 2001.
Šedesát procent nejmladších respondentů pozitivně nahlíží na situaci, kdy muž je doma a žena chodí do práce. To ostře kontrastuje s postoji starší generace ve věku nad šedesát let. V této skupině takový postoj zastává jen 39 procent.
Více než tři čtvrtiny mladých lidí by pak uvažovaly o možnosti, že muž zůstane s malým dítětem na rodičovské dovolené a žena půjde do práce, pokud bude vydělávat víc. Respondenti starší 60 let řešení i takové situace otcovskou dovolenou zásadně odmítali.
Co ještě v Česku chybí, je takzvaná otcovská dovolená, zatímco žena je na mateřské. V jejím rámci stát platí určitý počet dní, které může strávit se svou manželkou hned po narození dítěte.
Kupříkladu ve Švédsku si mohou novopečení tatínci vzít čtyřicet dnů plně placeného volna a být s rodinou. V Německu, Británii, Itálii a ve Španělsku mají muži nárok na pouhé tři dny placeného volna.
Otec, či matka? To není důležité, říká psycholog
Podle dětského psychologa Jiřího Knolla se nedá jednoznačně říci, kdo vlastně rodičovskou dovolenou zvládá lépe. "Každý je jiný a každý má k dětem jiný vztah. A nezáleží na tom, jestli jde o ženu nebo o muže," vysvětluje.
Jak malé dítě vnímá rodiče, který se o ně celý den stará, a potom toho, který se domů vrací až večer z práce?
Dítě vnímá oba rodiče hodně podobně. Ten, který s dítětem tráví většinu dne, by mu měl vysvětlit, proč s ním druhý rodič nemůže být tak intenzivně. Potomek by neměl získat dojem, že toho, kdo je s ním celý den, bude mít rád a toho, kdo je s ním jenom večer, bude odmítat.
Jak však vysvětlit dvouletému dítěti, proč je jeden z rodičů méně doma?
Tam nejde ani tak o slova jako spíš o pocity. Když v rodině nejsou konflikty kvůli tomu, kdo je déle v práci, dítě bude tento problém vnímat přirozeně. Myslím, že časem i pochopí, že jeho situace není nijak výjimečná. Když potom přijde do kolektivu a uvidí, že stejně jsou na tom i ostatní, tak pochopí, že to tak v podstatě funguje.
Měli by se rodiče o výchovu potomka střídat. Například po půl roce?
U dítěte se v útlém věku začínají budovat návyky, jako kdy bude jíst a kdy půjde spát. V těchto zásadních věcech, kdy si dítě zvyká na určité životní rituály, je vhodné působení jen jednoho člověka.
