„Do šetření byly zapojeny téměř všechny základní školy a odpovídající třídy víceletých gymnázií. Měli jsme připravenou širokou paletu okruhů, ale zasáhla nám do toho situace ukrajinských uprchlíků, takže jsme to museli zúžit,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, proč s kolegy zkoumali pouze dovednosti v češtině a matematice.
Na základě porovnání těchto dat vyplývá, že průměrná úspěšnost žáků pátého ročníku v češtině byla 68 procent, u deváťáků 65 procent. Zato v matematice, navzdory mírnému zlepšení oproti minulému šetření, získali deváťáci 53 procent, páťáci pak průměrně 51 procent.
Inspektoři ve zprávě také upozorňují na zlepšení v rámci mezinárodního šetření TIMSS u dětí prvního stupně. „Podíl škol, v nichž všichni žáci pátého ročníku dosáhli v testu matematiky výsledku nenaplňujícího minimální úroveň výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, se snížil z 3,3 procenta v roce 2017 na 1,1 procenta v roce 2022,“ vyzdvihují.
Ministerstvo školství rozdělí 2 miliardy korun mezi znevýhodněné školy |
Květnového a červnového šetření se zúčastnilo 281 340 žáků na 3926 základních školách a víceletých gymnáziích.
Covidové černé scénáře se nenaplnily
Při porovnání dat s předchozím šetřením pak ČŠI zjistila, že uzavření škol v období epidemie koronaviru nemělo větší vliv na to, jak žáci zvládli testy. „Nepotvrdily se pesimistické predikce toho, že by distanční výuka měla nějaký dramatický negativní dopad na vzdělávání. Je to významně způsobeno přístupem škol, kterým se podařilo adaptovat na nové podmínky,“ řekl Zatloukal.
Práci učitelů v době epidemie ocenil i Balaš. „Rád bych učitelům poděkoval za to, jak zvládli tuto výzvu,“ řekl.
Ministerstvo nechává žáky 70 škol doma. Testují, jak správně na distanční výuku |
Výzkum ČŠI ukázal, že přetrvávají rozdíly mezi školami. V tom podle inspektorů hraje roli mimo jiné třídění dětí v nízkém věku, kdy část žáků odchází na víceletá gymnázia. Studenti gymnázií mají dlouhodobě lepší výsledky proti žákům deváté třídy běžné ZŠ. Výrazně lepší byli i letos, a to jak v testu z českého jazyka, tak z matematiky.
Zatímco průměrná úspěšnost deváťáků v češtině byla 62 procent, u gymnazistů to bylo 80 procent. Ještě větší rozdíly byly v testu z matematiky, kde průměrná úspěšnost deváťáků činila 49 procent a gymnazistů 72 procent.
Podle Zatloukala byl ale výsledek zhruba desetiny žáků běžných ZŠ v obou předmětech lepší než průměrná úspěšnost žáků gymnázií. Ústřední školní inspektor se proto domnívá, že na vzdělávací úspěchy dětí nemá větší vliv složení třídy. „Když dáme dítě z rodiny s vyšším socioekonomickým statutem do školy s nízkým nebo podprůměrným, tak na jeho vzdělávací výsledky to nemá vliv,“ řekl. Na prospěch dětí má podle inspekce vliv především to, jaké vzdělání a zaměstnání mají jejich rodiče a jaké jsou příjmy rodiny, ve které žák vyrůstá.
Nejúspěšnější ve vyplňování testů z matematiky a češtiny byli žáci navštěvující školy v Praze a ve Zlínském kraji. Naopak nejhorší výsledky měli žáci škol Ústeckého a Karlovarského kraje, tedy z hospodářsky a sociálně slabších regionů.
Školy chtějí více sociálních pedagogů. Ti neučí, ale komunikují s rodinou |
