ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Zvýší se šance lidem po mrtvici. Trombolýza se má dělat i po 9 hodinách

  • 0
Cévní mozková příhoda postihne v Česku ročně kolem 25 tisíc lidí, jen zhruba třetinu z nich nepoznamená. Třicet procent lidí na nemoc zemře, dalších třicet končí s trvalými následky. Pomoci by mohla nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, po kterou pacient s mozkovým infarktem může dostat léčbu rozpouštějící krevní sraženiny.

Čas hraje zásadní úlohu. „U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků,“ říká předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.

Léčbu zvanou trombolýza dosud mohli pacienti s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou neboli mrtvicí dostat maximálně do 4,5 hodiny od prvních příznaků. „Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na devět hodin,“ vysvětluje Tomek.

I tak lékaři s časem dál bojují. Mozková příhoda navíc postihuje stále častěji mladší ročníky, setkávají se s případy i u třicátníků. „Včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice po svých. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ doplnil neurolog.

Co je to trombolýza?

Hodinu trvající infuze látky, která rozpouští krevní sraženiny, a v následném bedlivém sledování a korekci stavu pacienta, aby se zamezilo komplikacím, zejména krvácivým.

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu či paměti. V horším případě i smrt.

Trombolýzu je možné podat i pacientům s nádorem či nedávným srdečním infarktem, přidává vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc Daniel Šaňák.

„Výsledky analýz ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza. Například záchvat migrény, epileptický záchvat nebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje.

Chaotické míhání srdeční stěny je za pětinou mozkových příhod, míní lékaři

Léčby by se dočkali i lidé s méně výraznými příznaky, s „malým nálezem“ přichází do nemocnic 30 až 40 procent pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších hendikepujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov Jiří Neumann.

Nové postupy i pro mrtvici před probuzením

Aktualizovaná doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením. „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 procenty, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 procent z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje Neumann.

Lidé ignorují infarkt i mrtvici. K lékaři chodí až o polovinu méně pacientů

Naopak se stále řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé léčbě. Trombolýza v tomto případě znamená riziko závažného krvácení. I zde však lékaři už disponují preparátem, který má potenciál být bezpečný k použití.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě, ročně postihne více než 17 milionů lidí. V 9 z 10 případů je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video