Profesor Jan Janča vídal "studenta Nečase" v přednáškových sálech i u zkoušek až do roku 1988, kdy mladík s titulem doktora přírodních věd ukončil studium fyziky na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně - dnešní Masarykově univerzitě.
"Více jsem ho poznal, když psal diplomovou práci," vzpomíná Janča, který vyučuje mimo jiné fyziku plazmatu nebo kvantovou elektroniku. Dodává, že ačkoliv on sám Nečasovu práci z oblasti plazmové fyziky nevedl, celkem často ji spolu konzultovali.
Bývalého šéfa vlády si Janča pamatuje i z laboratorních cvičení. "Nosíval tmavě modrý plášť a působil dojmem, že kam ho člověk postaví, tam zůstane," říká pobaveně profesor.
Zároveň se však podle něj o Nečasovi nedá říct, že by mezi spolužáky nějak exceloval. "Byl spíš průměrný student, hodně zodpovědný, ale ne příliš výrazný," podotýká Janča. Právě proto má trochu problémy vybavit si podrobnější detaily.
"Pro vojnu byl zapálený"
Vyučující si prý zapamatují buď studenty průšviháře, nebo naopak ty, kteří jsou výjimeční a publikují velké množství odborných článků.
A Nečas nepatřil ani do jedné skupiny.
Bývalí spolužáci o něm nechtějí moc mluvit. A pokud ano, jsou struční. "Petr byl chytrý, měl rozhled a byl kupodivu politicky velmi neangažovaný," vzpomíná například Petr Ponížil. "Zajímala ho spíš historie a samozřejmě fyzika, kterou studoval, než politika," popisuje Ponížil. Do kolektivu prý Nečas zapadl, byl oblíbený.
Ještě při studiu na vysoké škole se Nečas oženil, po promoci potom nastoupil vojenskou službu v Prostějově. "Vzpomínám, že jsem mluvil s hochy, kteří tam byli s ním, a ti říkali, že vojnu dost prožívá," usmívá se pedagog Janča a doplňuje, že někteří z nich mu to nadšení měli za zlé.
Krátce po skončení povinné vojenské služby se Nečasovi odstěhovali do Rožnova pod Radhoštěm, kde bývalý předseda vlády začal pracovat jako technolog v Tesle.
"Když se jednou přijel podívat do školy, říkal, že čekají rodinu a do Rožnova se stěhují kvůli bytu, který mu zaměstnavatel nabídl," vypráví Janča. Podle něj neměl Nečas kvůli stěhování možnost ukázat, co v něm je.
Po několika letech, když už byl Petr Nečas součástí vysoké politiky, se ho pokusil profesor znovu kontaktovat. Požádal ho o příspěvek do univerzitních novin, kam psali studenti, učitelé i bývalí absolventi. "Vůbec mi neodpověděl. Je však možné, že se k němu můj dopis přes všechny sekretářky a asistentky vůbec nedostal," dodal Jan Janča, který je sice v důchodovém věku, ale na fakultě stále působí.
Loučení. Petr Nečas předává demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana:
