Ministryně Michaela Marksová přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...

Ministryně Michaela Marksová přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově akademii. (3. května 2017) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Výbušné dědictví. ČSSD dostává od ANO resort plný vyšetřování

  • 141
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje novou vládu Andreje Babiše. Ministerstvo práce se tím z rukou ANO vrátí zpět pod kontrolu ČSSD. Místo resortu, ze kterého by si strana mohla udělat vlajkovou loď díky pomoci potřebným, ale posílá Babiš tikající bombu. Jeho ministryně poslala státním zástupcům dvanáct trestních oznámení na hospodaření své předchůdkyně z ČSSD.

Podřízení dosavadní ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) totiž využili i zbývající hodiny do nástupu nové vlády, aby dokončili sérii auditů, které tvrdě kritizují hospodaření předchozí sociálnědemokratické ministryně Michaely Marksové. Do úterý na základě nich podali Nejvyššímu státnímu zastupitelství celkem dvanáct trestních oznámení, škody mohou být až za dvě miliardy.

Nejnovější trestní oznámení se týká nestandardního najímání externích kontrolorů dotací ministerstvem a rovněž třeba okolností, za jakých ministerstvo za miliony najalo právní kancelář, která ho měla zastupovat v insolvenci OKD.

Podle zdrojů MF DNES přitom část dříve oznámených věcí už zkoumají vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Sama Marksová tvrdí, že jde o politický boj. Němcová naopak to, že jen napravuje pochybení za stamiliony.

Nového ministra tak hned po nástupu do funkce čekají rozhodnutí, zda v prověřování hospodaření své stranické kolegyně pokračovat, či nikoliv. Přímo na ministerstvu funguje právní tým i speciální vyšetřovací skupina, které angažovala Němcová.

„Počkám, až policie vše prošetří. Rozhodně nejsem z těch, kteří by to nějak blokovali. Počítám, že při předání úřadu mi paní ministryně předá i audity, z nichž ona trestní oznámení vycházejí. Zatím k tomu nemám dostatek informací,“ řekl MF DNES nominant ČSSD Petr Krčál.

Verzi Marksové příliš nepodporuje zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřování odstartoval ještě za působení Marksové v úřadě. Kontrolní zprávu jeho kolegium schválilo v pondělí. NKÚ rovněž podal další trestní oznámení. 

„Zahrnuje více skutečností. NKÚ podává trestní oznámení, pokud při kontrole zjistí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin,“ konstatovala mluvčí NKÚ Jana Gabrielová s tím, že více úřad sdělí až se souhlasem policie.

Stávková pohotovost na ministerstvu

Atmosféra na ministerstvu, kterým protékají stovky miliard na dotace či sociální dávky, je přitom mimořádně vyhrocená. V pondělí dvě ze tří odborových organizací, které sdružují úředníky, vstoupily do stávkové pohotovosti namířené proti končícímu vedení ministerstva. Stěžují si na přetěžování i na to, že pracovní pochybení odhalená prováděnými audity vedení řeší rovnou podáváním trestních oznámení.

„Chceme změnit kolektivní smlouvu a nastavit hranice toho, co je ještě možné. Není možné dostat od nadřízených zadaný úkol v šest hodin ráno s tím, že termín odevzdání je do devíti, kdy začíná pracovní doba. Současná míra stresu na ministerstvu se nedá vydržet. Řada chyb, které audity zjistily, jsou administrativního charakteru nebo je zákon umožňuje rychle opravit,“ řekl MF DNES šéf druhé největší odborové organizace David Pospíšil, jinak také ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení.

Jmenování vlády A. Babiše

I na jeho sekci přitom směřuje jedno z čerstvě podaných trestních oznámení, která nechali sepsat jeho nadřízení. Podle jeho znění ministerstvo pod Marksovou nestandardně najímalo externí dohled nad rozdělováním dotací, šlo tak o další vynaložené náklady na práci, kterou měli dělat úředníci.

Vedení ministerstva přitom odborářům vyčítá, že stávkovou pohotovost zneužívají, aby zakryli vlastní pochybení. „Osobně aktivitu těchto minoritních odborů vnímám jako snahu ovlivnit postup vedení ministerstva při odhalování protiprávního jednání při nakládání s veřejným majetkem a jeho snahu snižovat přebujelou administrativu,“ konstatovala ministryně Němcová s tím, že odborářů je jen zhruba čtyřicet a na přetěžování si nikdy předtím nestěžovali.

Další trestní oznámení směřuje na prověření toho, jak úřad práce uděloval dotace. MF DNES už v roce 2013 upozornila, že brněnská neziskovka za neprůhledných okolností získává desítky milionů korun na přeškolení nezaměstnaných na pečovatele. Tehdy ve správní radě organizace seděla budoucí ministryně Marksová. Zakladatel neziskovky Martin Zeman už nepravomocně dostal za podvod 5 let vězení.

Marksová: Je to politický boj

Podřízení Němcové se však nyní dali do prověřování toho, jak mohl úřad čerstvě vzniklé neziskovce miliony udělit a jak je možné, že za to nikdo z úředníků nebyl potrestán. 

Na vše dohlíží politický náměstek ministryně Němcové Oleg Blaško, který zadal i podání trestního oznámení, jež se týká toho, jak si Česká správa sociálního zabezpečení bez výběrového najala advokátní kancelář Rowan Legal za přibližně 6,5 milionu korun, aby ministerstvo zastupovala v insolvenci důlní OKD. Podle nynějšího vedení ministerstva šlo o zakázku nehospodárnou a v rozporu s předpisy.

Marksová ovšem toto i další trestní oznámení dlouhodobě prohlašuje za politický boj a mstu. „Náměstka Blaška jsem odvolala po svém nástupu na MPSV. Naopak jsme závažná pochybení po něm našli my, takže toho nepochybně vedla touha po pomstě. Co se týče podaných trestních oznámení, vím jen o některých, čeho se týkají, a vím to z médií. Ty, o kterých vím, byly úplné nesmysly,“ řekla exministryně s tím, že zvažuje právní kroky proti své nástupkyni i jejímu náměstkovi.

Blaško ovšem jinou než odbornou motivaci důrazně odmítá. „NKÚ je nezávislý orgán. Zabýval se pětinou agend ministerstva a našel pochybení za miliardu korun. My nyní zkoumáme zbytek. Nejde o mstu,“ uvedl Blaško.

Největší porce problémů se přitom týká hned několika IT systémů. Na pochybení upozornil právě NKÚ. Marksová se pokoušela vybudovat alternativu ke službám firmy OKsystem, která zakázku dostala bez výběrového řízení už v 90. letech a nyní dostává od státu za jejich chod asi půl miliardy ročně. Dodnes však žádná z alternativ není zprovozněna a stát dále zůstává závislý na softwaru OKsystem.

Stíhaný exministr

Do toho přitom ministerstvo řeší i policejní vyšetřování záležitostí, které působení Marksové předcházejí. Stíhaný je někdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09) i jeho náměstek Vladimír Šiška, který si už odpykává čtyřletý trest vězení za zmanipulování zakázky na výplatu sociálních dávek. 

Spolu s nimi policie obvinila i jednoho z úředníků, který na ministestvu dodnes pracuje. Jde o okolnosti vzniku Fondu dalšího vzdělávání, který spadá pod ministerstvo práce. Podle hodnocení policie ho Drábek vytvořil nezákonně, což by v krajním případě mohlo znamenat, že Česko bude muset vracet stamilionové evropské dotace, které přes fond protekly třeba na rekvalifikační kurzy.

Nový sociálnědemokratický ministr Krčál nehodlá chaos na půdě resortu podle několika zdrojů MF DNES řešit sám. Do pozice politického náměstka namísto Blaška si nejspíše přivede někdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince.

Pikantní na tom je, že Martinec má mimořádně vyhrocené vztahy s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která může vyšetřování na MPSV dozorovat. V roce 2016 ji dokonce Martinec zažaloval za to, že „mu zničila život“, když prohlásila, že na ni vykonstruoval kauzu. 

„Personálie zatím komentovat nebudu,“ uvedl Krčál k Martincovi, který je jeho spolustraníkem z Vysočiny, kde je jejich odchod do Prahy žhavým tématem.

Otázkou je ale i role někdejšího senátora Zdeňka Škromacha (ČSSD), jehož příchod na ministerstvo se mezi sociálními demokraty také probírá. Zda ale bude zastávat roli náměstka či třeba šéfa poradců ministra, není jasné. „Bude záležet na Petru Krčálovi, zda bude mít zájem o využití mých znalostí a zkušeností z této nelehké oblasti,“ řekl Škromach.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video