Milan Harvalík | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Němci s malým n a černoši s velkým Č. Proč měníme gramatiku?

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Jak to, že si lidé pletli slona s velbloudem? A kdy jsme v domácím tisku psali o Němcích s malým n, abychom je ponížili? Jazykovědec Milan Harvalík (50), odborník se zaměřením na onomastiku, tedy nauku o vlastních jménech, vysvětluje, proč se pořád mění pravopis, proč přejmenováváme zeměpisné názvy, pojmenování zvířat a jak se tímto způsobem dají vytvářet nové mýty.

Přejmenovávání je, zdá se, v kurzu. V médiích se třeba probíral nápad změnit Koněvovu ulice v Praze 3 na ulici Marie Terezie. Diskutovalo se také například o tom, jak připomenout Karla Gotta. Jak se při tom postupuje?
Na pojmenování ulic v Praze mají na pražském magistrátu místopisnou komisi a myslím, že to brali celkem rozumně. Uvažovalo se o tom, jak Gotta uctít, ale nechtěli přejmenovat dejme tomu ulici Nad Bertramkou, kde žil, a pokud si dobře vzpomínám, mluvilo se o pojmenování úplně nové ulice nebo nějakého kulturního domu či haly. V dnešní době je důležitá snaha o stabilitu a přejmenování se velmi důkladně zvažuje, než se mu vyjde vstříc. 

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
, Téma

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video