Podle sociologa Martina Potůčka nefunguje český stát tak, jak by měl. Počet zemřelých pravidelně převyšuje počet nově narozených, nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají, je potřeba řešit bezpečnost země, zdravotnictví je plíživě stále méně dostupné… „Uznávám, že je můj náčrt následujícího desetiletí poněkud negativní, i když jsem jinak pozitivní člověk. Ale úkolem takové skeptické vize je varovat a motivovat k iniciativám směřujícím k nápravě,“ říká.
Co už dnes víme, že za deset let určitě v Česku bude? Nejsolidnější predikce jsou ty demografické, ale o trendu nám stejně nic moc neřeknou. Český statistický úřad nabízí průměrné, maximální a minimální propočty. To se týká vývoje nejen počtu obyvatel, ale i počtu mužů, žen, v regionálním srovnání i věkovém složení. Podle minimální a střední predikce (statistická předpověď nebývá ve formě jednoho čísla, ale mívá rozpětí – nejnižší a nejvyšší hodnotu, z nichž se ještě počítá průměr, tedy střední hodnota, pozn. red.) bude v České republice v roce 2035 o trochu méně obyvatel než dnes, kdy je nás podle loňských údajů téměř jedenáct milionů. V maximální verzi nás bude něco přes 11 milionů.
Až do covidové pandemie se zdálo, že Česko míří správným směrem, že prosperuje. Ale z mého hlediska šlo už tehdy jen o zdání. Vidím dvě hlavní příčiny, o nichž bychom měli uvažovat a reagovat na ně.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
