Ekologický chov poníků a skotu v tvrdých přírodních podmínkách nevynáší tolik jako jiné způsoby hospodaření, ale Ševčík argumentuje tím, že si splnil klukovský sen. "Už jako student jsme měl šest poníků. Jednoho hřebečka a pět kobylek," vzpomíná na své chovatelské začátky.
Do chovatelské práce se Ševčík pustil především po roce 1989, kdy se na Valašsku prodával metr čtvereční půdy za 1,99 koruny. "Teď už pozemky volné nejsou. Je zde hodně kamení a stráně svažité tak, že by se na nich traktor převrátil. Proto je spásání jedinou ekologickou metodou údržby," vysvětlil.
Ševčíkovým cílem je stohlavé stádo poníků. "Prodávají kus tak za osm až deset tisíc korun. Zájem je o ně například v Polsku. Na exportu je postaven také můj podnikatelský záměr," přiznal chovatel. V současnosti má ve stájích i padesát plnokrevných dostihových koní a věnuje se i křížení skotu. "Černé krávy na Valašsku se mně nelíbí, proto jsem k nim koupil nového býka," vysvětlil.
Státní podpora českých zemědělců je podle chovatele z pohledu Evropy malá, z hlediska USA dostačující. "V sousední Vlachově Lhotě dostávám ročně na hektar udržovaných pastvin dotaci 2500 a ve Vlachovicích 2100 korun. Na rozdíl od mých kolegů si myslím, že při určité úrovni hospodaření je to dostačující, ale musíte docílit vysoké produktivity práce. Já zaměstnávám tři pracovníky, v bývalém zemědělském družstvu připadalo na zaměstnance asi deset hektarů půdy," řekl.
|
|
O zapsání chovu poníků do Guinnessovy knihy rekordů Ševčík neuvažuje. Netouží po okázalosti, radost mu způsobí každé zachráněné zvíře. "Naposled jsem získal kobylku, která velice kulhala, avšak na pastvě se dala skoro do pořádku a vada není tolik znát," řekl. Ve stájích ukrývá před poledním sluncem další dva poníky. "Když jsem je k nám přivezl, vypadali velice špatně. Přikrmuji je zrním a jejich stav se výrazně lepší," dodal chovatel.
