Lidovci zvažují menšinovou vládu s ČSSD

Praha - Jestliže lidovci ještě donedávna hovořili o tom, že vstoupí jedině do většinové vlády, nyní už připouštějí vytvoření menšinové vlády s ČSSD s pouhou podporou Unie svobody. Dochází k tomu poté, co minulý týden KDU-ČSL podpořila sociálnědemokratický vládní rozpočet a obě strany oznámily těsnější spolupráci.

"Strašně bych si přál, aby Unie svobody všechny tyto signály pochopila jako výzvu k vážné diskusi o vzniku proreformní a nekomunistické vlády," prohlásil lidovecký poslanec Miroslav Kalousek a dodal, že Unie svobody by takovou vládu mohla podpořit, aniž by do ní vstupovala.
Jestliže lidovci ještě donedávna hovořili o tom, že vstoupí jedině do většinové vlády, nyní už připouštějí vytvoření menšinové vlády s ČSSD s pouhou podporou Unie svobody. Dochází k tomu poté, co minulý týden KDU-ČSL podpořila sociálnědemokratický vládní rozpočet a obě strany oznámily těsnější spolupráci. "Strašně bych si přál, aby Unie svobody všechny tyto signály pochopila jako výzvu k vážné diskusi o vzniku proreformní a nekomunistické vlády," prohlásil lidovecký poslanec Miroslav Kalousek a dodal, že Unie svobody by takovou vládu mohla podpořit, aniž by do ní vstupovala.Tento názor podporuje i další lidovecký poslanec Libor Ambrozek. "Náš pohled je takový, že opoziční smlouvu je třeba rozbít. Jedinou možností je koalice ČSSD a KDU-ČSL s nějakou formou účasti Unie svobody," tvrdí.
S podobnou vizí se svěřil v pondělním vydání týdeníku Respekt i bývalý předseda KDU-ČSL Josef Lux. "Šanci má velká koalice sociálních demokratů s křesťanskými demokraty, která by byla podpořena nějakým způsobem Unií svobody," sdělil Lux, který má ve straně nadále velký vliv. Naopak úřadující předseda lidovců Jan Kasal pro takovou variantu není. "Proti stávajícímu stavu by to nebyl žádný kvalitativní posun." Ale jak by měla vypadat podpora Unie svobody? Poslanec Ambrozek je přesvědčen, že variant je několik. "Od přímé účasti unie ve vládě přes podporu vládních návrhů v parlamentu až po variantu, že se unie rozdělí a její část vládu KDU-ČSL a ČSSD podpoří," uvedl Ambrozek.
"Lidovci zjišťují, že nás ke vstupu do vlády s ČSSD moc rozhoupat nejde," vysvětluje si poslední úvahy lidovců předseda Unie svobody Jan Ruml. Přesto ho jejich názory překvapily. "To by musela být dost významná změna jejich postoje. Dosud říkali, že do jiné než většinové vlády nechtějí," konstatoval Ruml, který však nechtěl názory poslanců KDU-ČSL komentovat s odůvodněním, že ho o této variantě zatím nikdo z lidovců neinformoval.
Někteří Rumlovi straničtí kolegové myšlenky vlády ČSSD a KDU-ČSL s podporou unie nezavrhují. Podle místopředsedy poslaneckého klubu unie Pavla Peška by však musela jeho strana mít záruku, že nebudou porušovány její programové principy: "Museli bychom mít například právo veta, abychom mohli některé vládní návrhy alespoň vetovat. Ale nemůže to být tak, že my v něčem ustoupíme a druhá strana nebude ničeho takového schopna." Mnohem skeptičtější je místopředseda unie Václav Krása. "Nemůžu nikomu podepsat bianko šek, že ho budu podporovat, pokud vstoupí do vlády. Dovedu si pouze představit, že unie podpoří konkrétní věci - zákon od zákona," vysvětlil.
Poslanec KDU-ČSL Jan Grůza ovšem upozorňuje, že postoj lidovců a unie k vládě nelze dlouho odkládat. "Pokud nebude situace vyřešena do poloviny roku, ztrácí hledání nějakého řešení téměř smysl. My nepůjdeme do žádné vlády na nějaký rok dva před volbami. To by byla sebevražda," míní Grůza.