Diskuze

Legionáři se dočkali výstavy. Bude v Rusku, kde je mnozí mají za nepřátele

Českoslovenští legionáři se dočkali ojedinělé výstavy. Na 57 velkých panelech se osudy vojska, které se probilo přes Sibiř až do Vladivostoku a odtud přes celý svět plulo do vlasti, vyjímají na nezvyklém místě - v ruské Permi. Právě tu v roce 1918 dobyl legionářský velitel Radola Gajda.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
AK

Sladek

4. 8. 2011 0:07
A kdy bude nejaka vystava ceskych a moravskych vojaku,

kteri nezbehli a statecne bojovali za svou zem.  Hmm?

0 0
možnosti
L

libynn

2. 8. 2011 23:40
mám rád

české vlastenectví!

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:51
carské zlato

Ergo, musely mít k dispozici obrovský finanční kapitál. Čechoslováci na Sibiři měli tolik prostředků, že zcela vážně pomýšleli na odkoupení bajkalské oblasti pro Československo po vzoru Aljašky Spojenými státy [Weikert].

0 0
možnosti
JH

nibor

2. 8. 2011 22:51
Re: carské zlato

spamy jsou fakt povoleny?

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:47
Carské zlato

O tom, že část z ruského carského pokladu přibyla i do ČSR, svědčí implicitně i slova Karla Kramáře, pronesena jeho bezchybnou ruštinou v prosinci 1921 k studentům Karlovy univerzity, dětem ruských emigrantů: „Drazí ruští přátelé, vy, část ruské inteligence, která se z vůle osudu ocitla za hranicemi, určitě si kladete otázku, proč jsme my, Češi, projevili účast s vaším osudem a rozhodli se, abyste u nás získali vzdělání. Vám, lidem inteligentním se to může zdát podivným a určitě vás budou trápit myšlenky, jak je možné, že žijete z našich prostředků, které vám my, česká vláda, dáváme jako jakousi almužnu…

1 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:48
Re: Carské zlato

Mohu vás ujistit, že vám to nedáváme jako almužnu, ale splácíme vám, to znamená Rusku, jen nepatrnou část toho dluhu, který jsme dlužni vaší vlasti. Detaily a podrobnosti nemohu a ani nemám právo vám říci či vysvětlit. Věřte mi ale – když dostáváte naši materiální pomoc, dostáváte ji ze svého” [Clementis]. Nakonec to nepřímo dosvědčují i ruské vzdělávací a kulturní objekty v Praze postavené mezi válkami.

1 0
možnosti
B

brekebrekeke

2. 8. 2011 22:37
jak muzou cesi nadavat na vlastni legionare, vojaky, kteri jim to cesko vybojovali ?! :-(((

ze se, nekteri, za ty svoje bludy nestydite! :-((( legionari se musi v hrobech obracet. jim cest !!!

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:42
Re: jak muzou cesi nadavat na vlastni legionare, vojaky, kteri jim to cesko vybojovali ?! :-(((

Jak můžou potomci Rakouska-uherska nadávat na své zběhy, kteří měli bojovat za Rakousko -Uhersko? Tak jsi to myslel?

0 0
možnosti
RB1

Roko Blábola 11

2. 8. 2011 22:27
... osudy vojska, které se probilo přes Sibiř až do

Vladivostoku.......

Hmmm...... Mám doma pradědův deníček z této cesty, kde je to zcela jinak. Naše legie po dohodě s Rusy přes celou Sibiř do Vladivostoku normálně jely vlakem. Pokud by se chtěly probíjet, musely by porušit dohodu a chtít se vrátit domů přes bolševiky dobité území západním směrem. Každopádně se domů vojáci vraceli víc než rok, přes Japonsko, USA se zastávkou v severní Africe a přes Francii a Německo.

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:33
Re: ... osudy vojska, které se probilo přes Sibiř až do

Hodně vojáků se stydělo mluvit o tom, co tam zažili , museli provádět a viděli.

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:26
Carské zlato

Dne 18. 11. 1918 (podle jiných pramenů již 3. 8. 1918) vzniká na Sibiři Banka čs. legií (uváděná i pod názvy: Banka čs. legionářů, Legiobanka, Legionbanka) s kapitálem ve výši 18 mil. francouzských franků a pohlcuje československou Vojenskou spořitelnu se 7,5 mil. rublů kapitálu. Oněch 18 mil. franků základního jmění byly údajně doplatky pro čs. legionáře v Rusku, kteří byli součástí francouzské armády a brali žold ve francouzských francích[Sládek 2]. Vojáci z doplatku neviděli ani centim. Legiobanka měla pobočky ve Vladivostoku, Charbinu, Tokiu, Šanghaji, Manile, Singapuru, Terstu a nakonec i v Praze. Jejím šéfem se stal František Šíp. Jen

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:24
Carské zlato

Uchoval se i další, velmi zajímavý dopis Františka Šípa (později se stal hlavním ředitelem Banky československých legií v Praze - Legiobanky). Dne 13. 4. 1920 svému strýci napsal: „… ulovil jsem v té době nějaké zlato, měli jsme chlupy na několik vagónů stříbra, ale nepodařilo se nám včas dostat lokomotivu. Zlato jsem přirozeně kupoval pro účet Legiobanky v drobných partiích a počínám Ti ho posílat. Zatím pošlu tři bedničky různými loděmi…“ [Motl].

0 0
možnosti
GU-I

Generál Ugarte - inmortal

2. 8. 2011 22:23
Otázka za tři bludišťáky:

kdopak ví, co udělali masarykovci s gen. Gajdou? :-)

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:27
Re: Otázka za tři bludišťáky:

Myslím, že ho nechali popravit...

0 0
možnosti
K

kocy

2. 8. 2011 22:22
Carské zlato

Velení čs. legií na Rusi vytvořilo zvláštní orgán týlového vojska: Technické oddělení, ve zkratce TECHOD. Šlo o obchodní a podnikatelský orgán, který vlastnil a řídil sibiřské doly, obchodoval se surovinami, nakupoval ve velkém drahé kovy, především platinu, surovou vlnu, kožešiny, kaučuk a podobně. Duší tohoto podnikání byl šéf finančního odboru politického vedení legií František Šíp. V archívu se zachoval jeho dopis z 5. 11. 1919, adresovaný čs. vojenskému velení: „Vzhledem ke zdejším celním poměrům jest nutno, aby náš známý kovový poklad byl co nejdříve poslán do Vladivostoku, dokud jest zde TECHOD, který obstará nalodění a dopravu domů“ [Motl].

V jednom z dokumentů štábu 1. divize se píše o utajovaném převozu 750 beden na lodi Sheridan z Vladivostoku do Terstu. K tomuto převozu došlo v létě 1920. Z Terstu byl tento náklad přepraven do Československa v sanitním vlaku - pod postelemi vojáků označených za duševně choré [Motl].

1 0
možnosti