"Stovky korun to zcela jistě nebudou. Přesná částka zatím stanovena není, ale budou to řádově desítky korun," uvedla mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Zuzana Knoblochová.
Cestující zatím platí za svezení v lanové dráze jízdné ve stejné hodnotě jako v metru, tramvajích či autobusech. Tedy přestupnou jízdenku za dvanáct korun, nepřestupnou za osm korun, přičemž děti platí polovinu této částky. Hlavní město, které je stoprocentním vlastníkem Dopravního podniku, však chce lanovku vyjmout ze systému městské hromadné dopravy. Tvrdí totiž, že nemá žádný důvod dotovat jízdné na lanovce, která je navíc schopná si na sebe vydělat sama.
"Lanovku využívají především zahraniční turisté k cestám na Petřín. Jen minimum pasažérů tvoří tvoří pravidelní cestující, kteří jezdí lanovkou do práce nebo škol, například ve vysokoškolském strahovském areálu," sdělila Knoblochová. Ročně lanovku využívá půldruhého milionu lidí.
Lanovka se stala známou pražskou atrakcí poskytující neobvyklý výhled na Pražský hrad. Prochází Hladovou zdí, která tvořila součást středověkého opevnění města. Zeď, kterou nechal postavit Karel IV. v letech 1360 až 1362, získala své neobvyklé pojmenování podle toho, že umožnila zaměstnant pražské obyvatelstvo.
Lanová dráha byla postavena současně s Petřínskou rozhlednou, aby turistům umožňovala od roku 1891 snadný výstup na rozhlednu. Její kuriozitou je, že v průběhu více než své stoleté existencre byl její provoz zahajován celkem rtřikrát. Poprví byl přeušen její provoz v roce 1921 na příštích jedenáct let. V roce 1965 přestala jezdit ze dne na den poté, co byla trať podmáčena. Současná, historicky třetí lanová dráha jezdí od roku 1985.
