Strany, ať se podíváš nalevo nebo napravo, zoufale a narychlo hledají svého kandidáta. Hlavním kritériem zdá se přitom je, aby vůbec prošel hlasovací mašinerií - a tedy byl co nejméně konfliktní.
Jaký může být výsledek takového boje o prezidentské křeslo? Nevýrazný prezident, který bude přijatelný pro co největší počet poslanců a senátorů. Je tohle poslání hlavy státu? Je jednoznačně lepší, když si prezidenta pro příštích pět let vyberou sami občané. Co vlastně mluví proti?
Opravdu pádných důvodů není kupodivu moc. Tím nejvážnějším je nutnost rychlé změny v ústavě. A také to, že člověk musí překousnout jedno lehce nechutné sousto. Tím je cirkusový názorový obrat ODS, která chce na Hradčanech Václava Klause.
Kvůli profesorovi je najednou pro přímou volbu, již po léta označovala za nesmysl a věc veskrze nepotřebnou. A veletoč neváhá doprovodit upřímným doznáním, že je to ryze účelový krok, který s přesvědčením nemá co dělat. Těžko se pak divit ostatním politikům, že se jim z takhle naservírované nabídky zvedá žaludek.
Proč by teď najednou měli narychlo měnit zákony, a to vlastně kvůli Klausovým ambicím? Důvod se jim hledá těžko. Proto mluví o znásilňování ústavy a příliš krátkém čase na tak důležitou změnu. Proto se jim teď už nechce bojovat za přímou volbu prezidenta, druhdy jejich vlastní trumf.
Je však zřejmé, že změnit v ústavě způsob volby prezidenta není žádné její znásilnění. Je také jisté, že více než dva měsíce, které jsou na přípravu zákonů spojených s přímou volbou, stačí. Není jediný důvod věřit, že by více času na diskuse v politických kuloárech přineslo lepší zákon. Zkušenost mluví o opaku.
Pokud nechceme mít na Hradčanech figurku dosazenou z vůle politických stran, musí Havlova následníka zvolit občané sami. Ať kandidáti přesvědčují občany a nespoléhají na zákulisní politické dohody. A ať si je to tentokrát kvůli panu profesorovi - i on bude muset dokázat, jestli má v české politice co dělat, nebo ne. Jednoznačný účet přitom vystaví voliči. Mají na to právo.
