Kvůli dramatu o postřílených Němcích se v Novém Boru chystá demonstrace

Hlučná demonstrace, které se zúčastní podle pořadatelů nejméně sto odpůrců pomníku zastřeleným Němcům, se chystá na podvečer středy 23. února před divadlo v Novém Boru. Ve městě bude ten den hostovat ústecké Činoherní studio s kontroverzní hrou místního autora Jana Tichého, 32 hodin mezi psem a vlkem.

Kontroverzní hra 32 hodin mezi psem a vlkem, která vypráví o masakru Němců v Novém Boru těsně po válce, vzbudila silné emoce. Připomněla i spor o pomník zastřeleným. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Dílo pojednává o roce 1945, kdy v Novém Boru zastřelili osm Němců. Proč budou zástupci MO Suverenita a okresní organizace Svazu bojovníků za svobodu manifestovat?

2. června 1945 v Novém Boru popravili českoslovenští vojáci osm Němců. V roce 2006 byl odhalen pomník popraveným Němcům, který schválilo zastupitelstvo města. Na jaře 2009 se objevují nová fakta odpůrců, kteří dokazují, že se jedná o pomník nacistům. 12. ledna 2010 vzniká petice za odstranění pomníku.

"Pronacisticky nakloněný autor Jan Tichý sepsal stejnojmenné literární dílko, které má být dokonce zfilmováno. Jde o goebbelsovsky zpracovaný děj poválečných událostí roku 1945 v Novém Boru, kdy bylo za ilegální držení vojenských zbraní popraveno za stanného práva osm novoborských nacistů," píše ve svém prohlášení jeden z organizátorů demonstrace Zbyněk Cincibus nejstarší. Podle něj nasazuje autor všem aktérům příběhu svatozář nevinnosti.

Pro připomenutí. V červnu 1945 příslušníci Československé armády prohledali v Boru domy, v nichž údajně našli zbraně. Jejich majitele poté zastřelili. Příběhu se chopil spisovatel Jan Tichý.

Kniha i pomník, jehož vztyčení schválilo novoborské zastupitelstvo v roce 2006, měly udělat tlustou čárou za minulostí. Opak se stal pravdou. Byly a jsou důvodem věčných výpadů a hádek, které dmýchali odpůrci pomníku. Většinou se spory odehrávaly na městském zastupitelstvu. Několikrát u toho museli asistovat městští strážníci.

Kvůli hře by měla přijet i Bobošíková

Novely, která vyšla česky i německy, se chopil režisér Činoherního studia Filip Nuckolls.

"Ten příběh vypráví věci, které se při odsunu děly zcela svévolně, neměly logiku, spravedlnost. I slušní lidé se měnili v tu dobu ve zvířata," řekl režisér po premiéře, která se konala loni v září v Ústí nad Labem a neobešla se bez protestů.

"Dvě hodiny před začátkem představení budeme mít tiskovou konferenci, potom se přesuneme před divadlo. Podpořit nás přijede dvaadevadesátiletý brigádní generál Bér, Jana Bobošíková, politici i tvůrci petice proti pomníku, kterou již na stránkách Lidic podepsaly tisíce lidí," informuje o chystané demonstraci její další organizátor Josef Doškář z Nového Boru.

Na otázku, zda on sám se půjde na představení podívat, odpovídá rázně: "Ne, nechodím na příběhy o hodných Hitlerech."

PRO NĚKTERÉ VÁLKA JEŠTĚ NESKONČILA

Spisovatel a publicista Jan Tichý se zabýval tématem po válce zastřelených Němců nejdřív pouze novinářsky. Později ho jeho kolega ze studií a nakladatel Jiří Tomáš přesvědčil, aby z toho udělal novelu. Pod názvem 32 hodin mezi psem a vlkem vyšla v roce 2007.

Kniha vyšla současně česky a německy. Máte nějaké poznatky, jak byla přijata v Německu?
Německá verze je už nějaký čas rozebraná. Vyšlo o ní i pár článků. Ale nejvíc si vážím ohlasů starších pamětnic, které potvrdily, že jsem poválečnou atmosféru popsal pravdivě. Jedna dokonce koupila knížku svým vnoučatům.

Kde vidíte příčinu toho, že text a pomník Němcům vzbuzuje skoro 70 let po válce takové emoce?
Pro některé spoluobčany jako by druhá světová válka dosud neskončila, když je tolik pobuřuje náhrobek věnovaný devíti mučeným a postříleným Němcům. Nejspíš jsou také dodnes pod vlivem propagandy, kterou do nás hustil minulý režim. Když podobné postoje šíří například Jan Zahradil nebo Jana Bobošíková, pak se není co divit, že jim uvěří i někteří Boráci. Ale Německo už dávno není stát plný revanšistů. Proto už dnes není pro dávnou nenávist žádný důvod.