Krize nahrává „hadům v obleku“, přibývá případů šikany v práci

V době krize přibývá případů šikany v práci, nejčastěji ze strany šéfů k podřízeným. Podle posledního průzkumu se s nefér jednáním v práci setkává až čtvrtina lidí. Mnozí si toho nechají více líbit, protože se bojí o místo. Někteří však najdou odvahu a s firmou se rozhodnou bojovat. Mnohdy spor ukončí až rozhodnutí soudu.

Některou z forem neférového chování ze strany kolegů nebo šéfů tak na vlastní kůži zažívá čtvrtina lidí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Když se na podzim roku 2008 podařilo Haně Ulčové získat místo medicínského reprezentanta u firmy Novartis, měla velkou radost. Dnes společnosti nemůže přijít na jméno, ačkoli samu práci měla ráda. Už ji však dělat nemůže, protože Novartis s ní na konci roku nečekaně rozvázal pracovní smlouvu. "Vlastně mě potrestali za to, že jsem si stěžovala na svého nadřízeného," říká Ulčová.

Nadával mi, chybně mi zadával úkoly v nesplnitelných termínech a pak mě kritizoval.
Hana Ulčová, obchodní zástupkyně

Její kolega, který ji měl mimo jiné zaškolit a případně kontrolovat, jak si vede u lékařů, kterým prezentovala nový lék nabízený firmou, ji místo toho ponižoval, nadával jí a chtěl po ní různé prezentace v nesmyslně krátkých termínech či práci ve svátky, která byla přitom zbytečná.

Mluv, dutá hlavo, mluv

"Po jedné návštěvě u lékaře, kam se mnou jel coby kontrola toho, jak vedu rozhovor, mi říkal: 'Mluv, dutá hlavo, mluv'. Opakovaně jsem to říkala nadřízené, nakonec jsem loni v listopadu podala písemnou stížnost," popisuje žena. Teprve po několika týdnech se začátkem prosince dočkala odpovědi, že se případ bude vyšetřovat. A dva dny před Štědrým dnem přišel vyhazov.

Hana Ulčová má ke všemu podrobnou dokumentaci, kterou má k dispozici i redakce MF DNES. Stejně o práci u Novartisu přišla i další kolegyně Hany Ulčové, jen s tím rozdílem, že byla ve firmě mnohem kratší dobu – nastoupila až loni na podzim. Po měsíci a půl na tom byla psychicky podobně jako její kolegyně po roce.

CO HROZÍ
- SLOVNÍČEK

Mobbing – šikanování spolupracovníka, které může ovlivnit jeho psychické i fyzické zdraví. Může začít okřikováním a skončit i fyzickým napadením.
Bossing – podobné chování, kterého se však vůči zaměstnancům dopouští jejich nadřízený.

Jejich šéf Tomáš Vybíral, na kterého si stěžovaly, skončil také, ale zřejmě za jiných podmínek, rovnou totiž míří do jiné farmaceutické firmy. A o tom, co se dělo a na co si ženy stěžovaly, moc mluvit nechce. "S Hankou spolupracujeme rok a myslím, že k oboustranné spokojenosti. Mám rád otevřenou komunikaci. Z firmy odcházím rád, hledám si práci," byla jeho reakce.

Když si poslechl, co redakce MF DNES ví o jeho sporech, naznačil, že jde o nesmysly. Po otázce, zda tedy Hana Ulčová lže, řekl už jen "děkuji za telefonát, nemám, o čem bych se s vámi bavil", a uzavřel spěšně hovor.

Martin Klimek z vedení firmy Novartis nechtěl tento případ komentovat. "Nemám k tomu dost informací. Přesto nepředpokládám, že by mohlo v naší organizaci v tomto směru dojít k porušení pravidel," uvedl Klimek.

"Hadi" jsou stále drsnější, navíc jim nahrává krize

Odborník, který se takovými konflikty zabývá, má jiný názor. "To, co se tam dělo, rozhodně odporuje i jejich etickému kodexu. Navíc ji vyhodili v době, kdy byla nemocná," podotýká psycholog Pavel Beňo ze společnosti Práce & vztahy, která se zabývá poradenstvím v podobných případech.

KAM SE OBRÁTIT

– lidé, které jejich kolega či nadřízený ponižují před ostatními či jim zadávají nesmyslné či nesplnitelné úkoly, by se měli v prvé řadě obrátit na společného nadřízeného
– důležité je pokud možno si stěžovat písemně a chtít rovněž písemné vyjádření
– v další fázi je možné se obrátit na specializované poradenské firmy, které se zabývají právě vztahy na pracovišti: většinou nemohou řešit konkrétní situaci, ale pomohou ji vyhodnotit, nastíní řešení, mohou doporučit právníka a podobně
– právník může člověku pomoci buď přímo při jednání ve firmě, nebo v soudním sporu, pokud se pro něj dotyčný rozhodne

Beňo dokonce v souvislosti s chováním nadřízeného obou žen hovoří o termínu "had v obleku" – má jít o obzvláště bezskrupulózní šéfy, kterým dnešní doba a strach lidí o místa nahrává. Podobných případů se totiž v poslední době objevuje mnohem více. Část z nich lze přičíst finanční krizi – lidé, kteří se kvůli ní bojí o místa, si toho nechají daleko více líbit. A část jde na vrub stále drsnějším manažerům. Případně se oba jevy kombinují.

Podle loňského výzkumu společnosti STEM/MARK se za poslední dva roky zvedl počet případů šikany na pracovišti o jedenáct procent a některou z forem neférového chování ze strany kolegů nebo šéfů tak na vlastní kůži zažívá čtvrtina lidí. Ještě v roce 2007 studie naznačovaly, že něco takového zažilo jen něco málo přes patnáct procent zaměstnanců.

"Kolegyně si ze mě dělala legraci, když jsme se potkali třeba v kuchyňce. Pak mě začala shazovat na poradách, kritizovala mé nápady a nakonec proti mně vedla otevřenou válku," popisuje sedmatřicetiletý David z Prahy. Přiznává, že je citově labilnější, a když u něj podobné chování rozjelo žaludeční neurózu, rozhodl se z firmy odejít. Zatím to neudělal, ale bojí se, že o místo stejně přijde. Útoky kolegyně ho tak deptají, že je méně výkonný než dříve.

"Je dobré, když se lidi ozvou, ale je k tomu potřeba osobní odvaha," soudí Beňo, podle nějž takových lidí, kteří se nebojí jít do sporu se zaměstnavatelem, který je poškodil, přibývá. Mnoho takových případů se dohodou s firmou nevyřeší a skončí u soudu. A to trvá dlouho. "Soudci navíc o diskriminaci na pracovištích moc nevědí a podle toho vypadá jejich přístup," dodal Beňo.

V podobném sporu teď uspěla jeho někdejší klientka Ivana Etlíková, bývalá vedoucí odboru na jednom pražském obvodním úřadě. Soudila se kvůli neoprávněnosti výpovědi a soud po několika letech její stížnosti vyhověl. Úřad jí proto musí vyplatit odškodné. Také Hana Ulčová chce, aby Novartis své chování vůči ní změnil. Hodlá proto požadovat mnohem větší odškodnění, než jsou dva platy odstupného, které jí firma přiznala.

KOLIK JE OBĚTÍ

Počtem případů šikany na pracovišti se loni zabýval výzkum společnosti STEM/MARK – zaměřil se zejména na mobbing.
Výzkum ukázal, že ho na pracovišti v nějaké podobě zažil každý čtvrtý zaměstnaný Čech.
Nejčastěji si na něj stěžovali mladí zaměstnanci do 29 let, ženy a pak nejstarší zaměstnanci, kteří už překročili padesátku.
Dvě pětiny šikanovaných osob – celkově každý desátý zaměstnanec – uvedly, že se s některou z forem mobbingu setkávají nejméně jednou týdně.