Dvacet miliard vybere stát na spotřební dani z cigaret, DPH, clu, dani z příjmů tabákových firem a jejich zaměstnanců. A dvacet miliard - dle odhadů Světové banky stojí v Česku následky kouření, léčba, pracovní neschopnosti a předčasná úmrtí.
Lékařské informační centrum v Praze vůbec poprvé zveřejnilo kvalifikovaný odhad, kolik stojí nemocniční léčení chorob z kouření: "Za rok 1999 to bylo minimálně 7,85 miliardy korun," uvedl ředitel centra Petr Sadílek. To je jen menší část výdajů spojených s následky kouření.
Přesné údaje samozřejmě nejsou k dispozici. Výrobci cigaret například pochybují: jak víte, že někdo umřel zrovna kvůli kouření? Lékaři naopak napadají zisk z prodeje cigaret: lidé by přece peníze utratili jinak a třeba DPH beztak zaplatili, argumentují.
|
- V České republice se ročně vykouří 20 miliard cigaret. - Ti, kteří pravidelně kouřili a zemřeli na nemoc z kouření, ztratili ve srovnání s nekuřáky 16 let života. - Kouření je příčinou 30 procent všech nádorových onemocnění - ročně tak onemocní 18 000 lidí. Rakovinu plic způsobuje kouření v 90 procentech případů; kuřákům hrozí i rakovina ústní dutiny, hrtanu, hltanu, jícnu, močového měchýře, ledvin, žaludku a slinivky břišní. - Každý pátý kuřák umírá na srdeční a cévní nemoci. - Kuřáci mají dvakrát častěji potíže se sexuální potencí než nekuřáci. - Rizikové je i pasivní kouření: ročně onemocní rakovinou plic 130 nekuřaček, jejichž manželé kouří. Čtvrtina až polovina úmrtí dětí na syndrom náhlého úmrtí má příčinu v matčině kouření. Pramen: Bílá kniha o tabáku, Tabák a Zdraví |
Nejdůležitější z nich je spotřební daň, na které loni milovníci nikotinu zaplatili státu 12 miliard. Druhým nejvýznamnějším příjmem státu je daň z přidané hodnoty: u cigaret činí ročně kolem šesti miliard korun.
Další 1,5 miliardy přispějí státu na dani z příjmu výrobci tabákových produktů, přes 300 milionů stát vybere na clu při dovozu tabáku. Připočítají-li se ještě peníze, jež na dani zaplatí obchodníci a zaměstnanci firem, které se přiživují na kuřáckém zlozvyku, laťka dvaceti miliard je dokonce pokořena. Zástupci tabákových firem se však podobným počtům brání.
"Odhadovat, zda se pokryjí náklady ve zdravotnictví, je velmi obtížné. Nikdy jsem neviděl analýzu, která by tyto náklady vyčíslila," uvádí Marek Hlavica, mluvčí společnosti Philip Morris (bývalý Tabák), která ovládá 80 procent českého trhu. Richard Vavřík z konkurenční společnosti Reemtsma mluví podobně.
Vavřík tvrdí, že předloni se hranici dvaceti miliard podařilo v odvodech státu překonat zcela bezpečně. Prodalo se totiž zhruba o dvacet procent více cigaret než loni a o to byly vyšší i daňové příjmy státu. Prvním důvodem je, že loni v lednu se zvyšovala spotřební daň, a prodejci se proto koncem roku 1999 předzásobili.
"Druhým důvodem je, že kuřáci loni vynalezli způsob, jak ušetřit - masivně začali kupovat dýmkový tabák a balit si jej do dutinek," uvedl Vavřík. Kouřit dýmkový tabák vychází díky nižším daním asi sedmkrát levněji, ale je mnohem nebezpečnější pro zdraví.
Výnosy, které má státní rozpočet z kuřáků, by do budoucna měly vzrůst. Ministerstvo financí totiž připravuje nový zákon o spotřebních daních, který bude podle Evropské unie sazbu daně postupně zvyšovat. Náklady zdravotnictví spojené s důsledky kouření však zatím nikdo v České republice skutečně nespočítal - nicméně už se snaží.
První kvalifikovaný odhad je na světě: Lékařské informační centrum uvedlo, že náklady na nemocniční léčení nejtypičtějších "kuřáckých" chorob dosáhly v roce 1999 7,85 miliardy korun. Výrobci tabáku pohlížejí na taková čísla s nedůvěrou. Ptají se například, jak lze s jistotou tvrdit, že někoho zabilo právě kouření. Nicméně počítalo se takto: ředitel centra Petr Sadílek vyšel z nejčastějších diagnóz - nádorů, kardiovaskulárních chorob, nemocí dýchací soustavy a dětských chorob do jednoho roku věku.
Na vzniku některé z těchto nemocí se kouření podílí různou měrou. Nejstřízlivější odborná stanoviska uvádějí 25 až 35 procent, u rakoviny plic až 90 procent případů. V roce 1998 tak například zemřelo na následky kouření 24 897 lidí. To odpovídá běžně zveřejňovaným statistikám. Zmíněných necelých osm miliard korun, které si vyžádalo nemocniční léčení těchto diagnóz, samozřejmě není konečných.
Chybějí náklady na ambulantní léčení, ztráty vzniklé v důsledku pracovní neschopnosti kuřáků a další. "Skutečné číslo, k němuž se chceme dobrat, bude tedy podstatně vyšší," uvedl Petr Sadílek, který tato data včera zveřejnil vůbec poprvé.
Pro ilustraci: operace nádoru plic spojená s desetidenním pobytem v nemocnici včetně jednotky intenzivní péče stojí 50 tisíc korun. Operace jednoho srdečního bypassu dokonce 170 tisíc.
Stát na příjmech z cigaretového byznysu hodně vydělá, ale zdravotnictví z toho nemá nic - léčení si totiž platíme sami ze zdravotního pojištění. Měli by si tedy kuřáci platit třeba vyšší zdravotní pojistku? Na rozdíl od alkoholu a jiných "požitků" je u cigaret (jenže též třeba u drog) zřejmé, že i mírná dávka škodí.
"Měli, ale nejde to. Nikdo neuhlídá, kdy začali kouřit, kdy přestali," uvedla přední expertka na problematiku kouření Eva Králíková. Její kolega Jiří Kozák podotkl: "Ve Spojených státech a Velké Británii jedině některé životní - nikoli tedy zdravotní - pojišťovny zvýhodňují nekuřáky ve svých sazbách. U nás se na to některé začaly ptát, ale to je vše, platí stejně kuřáci i nekuřáci."
