Kyberhrozby a extremismus budou stále větší problém, říká ředitel BIS

„Myslím si, že v nepříliš daleké budoucnosti budeme muset čelit problému extremismu, ať už pravicového nebo levicového,“ říká ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Také kybernetické hrozby budou v Česku stále vážnějším tématem. Kontrarozvědka se podle šéfa BIS bude věnovat každé hrozbě, která se v budoucnu objeví a bude spadat mezi oblasti, jimiž se má podle zákona zabývat, dodal.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka řekl v rozhovoru, který ČTK poskytl rozhovor při příležitosti 25. výročí účinnosti zákona o BIS, že velmi vážným problémem České republiky zůstává také riziko terorismu, stejné to bude i s aktivitou cizích zpravodajských služeb proti zájmům ČR. 

„Obávám se, že dřív nebo později to budeme mít i v ČR a na to se samozřejmě připravujeme,“ uvedl Koudelka.

BIS podle Koudelky dělí rizika na krátkodobá, dlouhodobá a permanentní. „Mezi krátkodobými riziky je na prvním místě zcela jednoznačně riziko islámského terorismu, mezi těmi dlouhodobými riziky aktivity zpravodajských služeb proti zájmům ČR, zejména ruských a čínských. Rizika permanentní jsou rizika kybernetických útoků na zájmy ČR. Tato třetí oblast v podstatě prochází a je spojena s těmi dvěma předcházejícími,“ uvedl.

Poslední veřejná výroční zpráva BIS za rok 2017, která byla publikována loni v prosinci, varovala před ruskou a čínskou špionáží v ČR. 

„BIS nezaznamenala žádné, z hlediska působnosti, relevantní aktivity zpravodajských služeb dalších států,“ stojí ve zprávě. Koudelka nechtěl říci, co v této oblasti bude obsahovat zpráva za rok 2018. „To se nechte překvapit,“ uvedl. BIS se podle něho věnuje všem zpravodajských službám působícím na území ČR proti zájmům a bezpečnosti země. „Zejména ruské služby jsou ve svých aktivitách nejagresivnější a nejaktivnější, proto o nich píšeme více, k tomu se přidávají čínské služby,“ dodal Koudelka.

Výuka moderních dějin se má ve školách změnit, míní Plaga po schůzce s BIS

Věnovat se bude BIS všem hrozbám, které se objeví a budou přitom spadat do její zákonné působnosti, uvedl Koudelka. „Pro nás je podstatné především to, že naše práce je jasně daná zákonem, který nám říká, čemu se máme věnovat a na základě informací, které máme, a potenciálních rizik vláda každý rok schvaluje priority činnosti zpravodajské služby pro ten daný rok a tam jsou ta největší rizika jasně popsána,“ vysvětlil.

Od roku 1989 se rizika změnila, dodal. „V oblasti terorismu na počátku 90. let, když já přišel do služby, nikdo neznal Al-Kájdu, nikdo neznal Islámský stát. Jestli byl nějaký problém, tak to byly palestinské skupiny jako Ahmad Džibríl, abú Nidal, případně libanonský Hizballáh,“ uvedl Koudelka. V oblasti kontrašpionáže byly už tehdy problémem ruské zpravodajské služby, nikdo ale podle Koudelky nevnímal hrozbu čínské špionáže.