„Schůzka s ředitelem BIS jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin. Měl by to být také jeden z cílů revize rámcových vzdělávacích programů,“ řekl po schůzce ministr Robert Plaga.
Reaguje tím na loni vydanou zprávu od bezpečnostní informační služby, která se vztahuje k roku 2017. Zmiňuje se v ní, že silný vliv Ruska a Číny je patrný i ve školních osnovách (celé znění výroční zprávy si můžete přečíst zde). Především šlo o poznámku pod čarou.
Na školách se učí sovětský výklad moderních dějin, varuje zpráva BIS |
„Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození). Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu a tedy i hybridní strategie,“ píše BIS ve zprávě.
K samotnému setkání, jeho průběhu a dalších kroků se vedení BIS vyjadřovat nechtělo. „Mohu potvrdit, že se schůzka uskutečnila. O jejím obsahu může informovat ministerstvo školství. My ji ale komentovat nebudeme. Schůzky tohoto typu nikdy nekomentujeme,“ řekl mluvčí Ladislav Šticha.
Školská revoluce pod pokličkou a od ledna tučnější výplaty pro učitele |
Jde tak o další střípek informací k chystaným změnám rámcových vzdělávacích programů, které ministerstvo školství komentovalo a osvětlilo. Zatím resort příliš informací nezveřejnilo. Ministr Plaga jen před Vánocemi prozradil, že chce k revizi RVP na přelomu ledna a února více otevřít diskuzi a svolat schůzku s odbornou veřejností. Historik a didaktik Jaroslav Najbert z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je současně členem jedné komise k revizi RVP, si nemyslí, že by zpráva BIS nebo vyjádření pana ministra zásadně ovlivnilo už probíhající práce na úpravě RVP.
Český dějepis na tom není tak špatně, jak se podle BIS zdá
„Pro náš pracovní tým, který revizi výuky dějepisu a občanské výchovy od minulého roku připravuje v odborné skupině NÚV, je vyvážená výuka dějin a kritická práce s informacemi samozřejmostí. Ostatně už stávající vzdělávací programy kladou důraz na vytváření aktivních občanských postojů a kritické myšlení,“ popisuje Najbert. Neznamená to ale podle něj, že je výuka moderních dějin na školách ideální.
Co jsou to RVP?Rámcové vzdělávací programy jsou na školách zhruba čtrnáct let, kdy v roce 2005 nahradily jednotné školní osnovy. Jejich revize spadá pod Národní ústav pro vzdělávání, který je řízený ministerstvem. Odborná veřejnost současný průběh revize kritizuje a označuje za chaotický nebo netransparentní. Podle původního plánu by ale RVP po revizi měl platit už od podzimu. Podle Plagy by se také vzdělávací programy měly redukovat a více konkretizovat. |
„Od dějepisu i občanské výchovy máme velká očekávání - mají vytvářet národní i evropskou identitu, kultivovat historické vědomí a občanské postoje, učit žáky přemýšlet o minulosti i současné společnosti kriticky. To je úkol na řadu let a také od učitele to vyžaduje být neustále ‚v obraze‘. Pokud ze škol odcházejí studenti, kteří jsou konzumenty různých dezinformací, je to samozřejmě špatně. Ale i pro mě je na přípravu hodně náročné pomáhat žákům rozvíjet kritické myšlení a povzbuzovat je k tomu, aby nebyli pasivními občany. Pokud učitelé nemají na některých školách vhodné podmínky, naprosto rozumím tomu, že na velké cíle rezignují a skončí u pamětního učení. Je to jednodušší,“ dodává historik a didaktik z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle Najberta je ale strach ze zprávy BIS a vlivu Ruska na české školství přehnaný.
„Z mediálních reakcí na zprávu BIS o nebezpečí ruské propagandy celkem přesvědčivě vyplynulo, že zkušenosti učitelů a odborníků na vzdělávání zatím nepotvrdily obavy z ruské manipulace moderních dějin na našich školách. Nemůžu mluvit za každého učitele, ale učebnice a vzdělávací materiály jsou k sovětské velmocenské politice ve 20. století dostatečně kritické. Můžeme se jen zbytečně dohadovat, co má být na současné výuce moderních dějin nevyvážené? Jestliže při tématu formování moderní české identity učitelé vysvětlují, jak důležité pro Čecha 19. století bylo vědomí sounáležitosti s dalšími slovanskými národy včetně ‚velkého‘ Ruska, neznamená to přeci, že tím šíříme panslovanskou ruskou propagandu,“ říká Najbert.
Pokud chci člověk porozumět motivaci lidí, kteří po druhé světové válce volili KSČ a obdivovali Rudou armádu, potřebují podle historika vysvětlit proruské sympatie v dobových souvislostech společnosti, která prošla nacistickou okupací. Jestli toto měli autoři zprávy na mysli jako sovětskou interpretaci historie, tak to Najberta osobně neznepokojuje a věří v odbornost učitelů, že vztahy mezi Československem a Sovětským svazem dokážou objasnit v souvislostech.
 |
