Dne 30. července uplyne 25 let, kdy nabyl účinnosti zákon o Bezpečnostní informační službě. Jak byste toto období její činnosti popsal a zrekapituloval?
Jestliže chceme mluvit o historii naší služby, musíme jít trochu dál, do doby krátce po revoluci v roce 1989. Dne 16. února 1990 vznikl Úřad na ochranu ústavy a demokracie. V té době byly položeny základy moderní nové kontrašpionáže demokratického Československa, a pak tedy České republiky.
Co všechno obnášela transformace v aktuální kontrarozvědku?
Při úplných začátcích začátcích jsem nebyl, ale samozřejmě to bylo složité období. Tehdy byly důležité zásadně dvě oblasti. První bylo dostat do služby nové lidi, ty vycvičit, připravit je na práci zpravodajského důstojníka, zjistit kvalitní zpravodajskou techniku.
Druhá oblast byla ale také velmi důležitá, možná dokonce důležitější. Bylo třeba změnit vnímání společnosti. Změnit myšlení lidí, že služba není Státní bezpečností, ale že to je demokratická služba, kontrašpionáž, která slouží demokratické zemi a má jiný úkol – chránit bezpečnost této země a jejích obyvatel.
Můžete jmenovat nějaký největší úspěch, na který může být BIS hrdá?
Největší úspěch BIS společně s ostatními součástmi celého bezpečnostního aparátu České republiky je to, že tahle země je dneska jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Jsme v žebříčku na sedmém místě a pocit ohrožení nemáme zdaleka takový jako mnohé okolní země.
Kyberhrozby a extremismus budou stále větší problém, říká ředitel BIS |
Jak se práce BIS za posledních 25 let změnila?
Obecně práce zpravodajské služby s lidskými zdroji je v podstatě pořád stejná a nic moc se na ní nezměnilo. Vždy je zásadní a nejdůležitější chránit zdroj, jeho bezpečnost, chránit jeho zdraví, jeho život. Zásadně se ovšem změnilo využívání zpravodajské techniky. Došlo i ke změně v tom, jak sami příslušníci služby berou sami sebe. Dnes vědí, že pracují v silné službě a mohou být na službu tady hrdí, to je velmi důležité.
Jak se od revoluce změnily hrozby geograficky i co se týče jejich typu?
Služba v podstatě dělí rizika, hrozby, na tři oblasti. Rizika a hrozby krátkodobé, dlouhodobé a řekněme permanentní. Mezi krátkodobými riziky je na prvním místě zcela jednoznačně riziko islámského terorismu, mezi těmi dlouhodobými pak aktivity zpravodajských služeb proti zájmům České republiky, zejména ruských a čínských. Ta rizika permanentní jsou rizika kybernetických útoků na zájmy České republiky.
Tato třetí oblast v podstatě prochází a je spojena s těmi dvěma předcházejícími. Máme případy a víme, že teroristické skupiny využívají různé hackerské útoky k tipování a získávání informací o potenciálních cílech. Samozřejmě kybernetické útoky využívají především zpravodajské služby k tomu, aby získaly potřebné informace. Během 30 let se rizika změnila, v oblasti terorismu na počátku 90. let, když já přišel do služby, nikdo neznal Al-Kájdu, nikdo neznal Islámský stát...
Pokud bychom se podívali do budoucna, co odhadujete, že by mohly být největší výzvy v příštích letech, jak se mění požadavky na vaši činnost?
Samozřejmě bude velmi dlouho přetrvávat problém aktivity zpravodajských služeb proti našim zájmům. Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem. A já si myslím, že v ne příliš daleké budoucnosti budeme muset čelit a věnovat se více problému extremismu, ať už pravicového nebo levicového, ale zejména pravicového.
Mojí povinností je ptát se BIS, co měla poznámka znamenat, hájí se Plaga |
Hodně se ve vaší poslední výroční zprávě hovořilo o tzv. hybridních hrozbách. Co si vůbec pod tím představit a jak se jim dá čelit?
Hybridní hrozby jsou takovým moderním tématem, které se často zmiňuje. Je to soubor různých aktivit směřujících k ohrožení zájmů státu. Samozřejmě to považujeme za velký problém a jedinou cestou je, aby každá součást bezpečnostního systému pracovala v rámci své zákonné působnosti. Aby docházelo k předávání, sdílení informací, aby oprávnění adresáti reagovali na informace, které jim předáme.
Co považujete za nejpodstatnější změny nebo kroky, které jste učinil od svého nástupu do funkce?
Já jsem ve službě od roku 1992, to je velmi dlouhá doba. Má to samozřejmě své výhody v tom, že službu velmi dobře znám, celou dobu jsem působil v operativních složkách, vždy v terénu a i jako ředitel kontrašpionáže jsem byl vždy při všech akcích se svými lidmi, nikdy nešli tam, kam bych nešel já.
Podstatné je také personální obsazení. Pořádáte například studentské stáže, představili jste se na pracovním veletrhu... Je to hledání nových cest, jak lidi najít?
Zahájili jsme různé akce, například projekt handicap, díky němuž chceme do služby přivést i handicapované spoluobčany, neboť věřím, že jsou to lidé velmi schopní, vzdělaní, kteří mohou zemi pomoct. Zahájili jsme také různé cílené nábory, stáže, prezentujeme se na veletrzích tak, abychom službu představili veřejnosti a abychom mohli oslovit co největší počet lidí. Fakt je, že to přináší výsledky, protože se naše personální naplněnost zlepšuje.
Na školách se učí sovětský výklad moderních dějin, varuje zpráva BIS |
V poslední době si šlo všimnout určité větší otevřenosti vaší organizace. V některých tiskových zprávách jste se zmiňovali, že je to trend v zahraničí. Co by to mělo přinést?
Právě větší otevřenost byla jedna z oblastí, kterou jsem vždy vnímal jako problematickou. Myslím si, že služba v dnešní době by měla být více otevřená veřejnosti. Doba, kdy nikdo nevěděl, že služba existuje, kde je její sídlo a nikdo neznal jméno ředitele, natožpak jeho fotografii, je nenávratně pryč. Tomu se musíme přizpůsobit.
Kdybychom se ještě vrátili k vašemu nástupu, vystřídal jste pana Jiřího Langa, který byl ředitelem 13 let. Prospívá podle vás stabilita BIS, nebo je tam nějaká hranice, kdy by organizace mohla ustrnout?
Samozřejmě stabilita a pocit jistoty je pro důstojníky zpravodajské služby naprosto zásadní věcí. Změna na postu ředitele byla velmi důležitá, protože služba neprošla žádným otřesem. Po tolika letech službu znám, vím velmi dobře, jak pracuje, a také tady znám většinu lidí. Z druhého pohledu mám k mnoha lidem, důstojníkům, osobní vztah. To sice může některé kroky trochu ovlivňovat, ale tak to je.
Ve vaší poslední výroční zprávě jste uváděli, že jste se souhlasem vlády oprávněni spolupracovat s více než stovkou zpravodajských služeb z celého světa. Podle čeho partnery vybíráte a jak spolupráce probíhá
Mezinárodní spolupráce má dvě roviny: oblast bilaterální spolupráce a spolupráce multilaterální. V oblasti multilaterální jsme součástí několika mezinárodních platforem, ve kterých působíme, a kromě jiného také sdílíme informace zejména týkající se ohrožení terorismem. Mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu je na vysoké úrovni a informace, které se občas objevují o tom, že spolupráce není dobrá, jsou falešné a nepravdivé.
Co se týká bilaterální spolupráce, bez ní si nelze naši činnost, ale vůbec činnost moderní kontrarozvědky v dnešní době představit. Spolupráce je velmi plodná, přináší nám opravdu velmi dobré výsledky a má zásadní dopad na bezpečnost této země. V mezinárodní spolupráci víc než kde jinde platí otázka důvěry, a ta důvěra se velmi těžce získává a velmi lehce ztrácí. .
Komplikují nějak politická prohlášení a politické vztahy mezi zeměmi spolupráci?
Pokud mluvíme o spolupráci mezi spojenci, politická prohlášení, ať už v té nebo oné zemi, spolupráci zpravodajských služeb neovlivní a ovlivnit nesmí. Spolupráce musí být vysoce profesionální, je založena na vzájemné důvěře a také na osobních vazbách.
Vláda chce opět Zemanovi navrhnout povýšení ředitele BIS Koudelky |
Důvěru vyjadřuje i cena George Teneta, kterou jste přebíral v březnu ve Spojených státech. Jak prestižní bylo pro vás nebo pro službu její udělení a čím bylo zdůvodněno?
Cena George Teneta je nejprestižnějším oceněním, které může zpravodajská služba v rámci spolupráce se Spojenými státy dostat. Je to nejvíce, čeho se nám podařilo v této oblasti dosáhnout. Na ceně je samozřejmě moje jméno, ale to ocenění patří celé službě, všem důstojníkům a důstojnicím Bezpečnostní informační služby.
Když jsme mluvili o politických prohlášeních, nelze se vyhnout situaci okolo novičoku. Jak jste se tehdy vyrovnali s veřejným tlakem nebo pozorností?
Bezpečnostní informační služba je službou apolitickou a nepodlehne žádnému tlaku. Všichni už doufám pochopili, že jsme službou, která si žádný tlak ani nepřipouští. Pro mě je velmi důležité, jak jsme veřejně oceněni premiérem, vládou, příslušnými výbory a komisemi Sněmovny nebo Senátu. To samozřejmě má velký význam nejen pro mě osobně, ale pro celou službu a všechny její důstojníky. Dnes je služba silnější, než byla před rokem, je daleko semknutější a daleko pevnější.
Hovořili jsme o mezinárodní spolupráci. Kdybychom se ještě podívali na vnitrostátní, jaká je dnes a byla tam historicky problematická období?
Spolupráce uvnitř České republiky mezi jednotlivými bezpečnostními složkami se vyvíjela. Tato služba se zpočátku potýkala s určitými problémy, protože na nás mnozí hleděli jako na Státní bezpečnost, ale to bylo jen pár měsíců po vzniku Úřadu na ochranu ústavy a demokracie. Pak se situace začala měnit a dnes ta situace je skutečně výborná. Když hovořím za naši službu, máme vynikající spolupráci s policií, se všemi složkami policie, čehož si nesmírně cením.
Například naše spolupráce s NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu) je vynikající. Máme výbornou spolupráci se státními zastupitelstvími, to je taky velice důležité. Nejenže si předáváme informace a sdílíme je, ale připravujeme i společná cvičení. Ta opět vedou k jedinému cíli, abychom v případě nějakého řekněme teroristického útoku byli schopni, všechny ty tři složky, co nejefektivněji a nejrychleji reagovat. A co nejrychleji dopadnout toho, kdo za tím útokem stojí.
Co se týká spolupráce mezi zpravodajskou komunitou, máme velmi dobrou spolupráci s Vojenským zpravodajstvím a vynikající spolupráci s ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace).
Ve vaší poslední výroční zprávě za rok 2017 se hovořilo o činnosti ruských a čínských agentů, kybernetických útocích, hybridních hrozbách. Kdybychom se podívali do budoucna, bude výroční zpráva za rok 2018, lze tam najít podobné trendy, nebo je tam něco nového?
Těmto rizikům čelíme a čelit budeme, takže ta se pochopitelně objevují i v naší utajované výroční zprávě a nějakým způsobem se promítnou i do té zprávy veřejné, to je jasné.
Je tam nějaký posun oproti roku 2017?
To se nechte překvapit.
V Česku výrazně sílí čínská špionáž, shodují se dvě tajné služby |
Co se týče zprávy za rok 2017, Rusko a Čína jsou tam zmiňovány jako jediné země, které v Česku vyvíjejí relevantní zpravodajské aktivity. Je to běžná situace ve srovnání s jinými zeměmi, nebo jsme třeba díky geopolitickému postavení ušetřeni některých jiných hrozeb?
Předně je třeba říct, že Bezpečnostní informační služba se věnuje všem zpravodajským službám, které působí na území České republiky proti zájmům a bezpečnosti naší země, tak jak nám ukládá zákon. Zejména ruské služby jsou ve svých aktivitách nejagresivnější a nejaktivnější, proto o nich píšeme více, k tomu se přidávají i čínské služby.
Špionáž už není ve všech oblastech taková, jako byla v minulosti. Stále platí, že se řídí zdroje, že se utajovaným způsobem získávají informace, že se používají pro komunikaci vysoce sofistikované prostředky, že se používají mrtvé schránky... To všechno platí. Nicméně špionáž se velmi rychle přizpůsobila stávající situaci. V minulosti, za studené války nebo v době železné opony bylo v podstatě všechno utajované. Dnes je situace naprosto odlišná. Většina informací je v otevřených zdrojích na internetu, v médiích, o mnoha informacích můžete hovořit s kýmkoliv a není to žádný problém.
Jak vůbec probíhá program školení, který jste nabízeli?
Bezpečnostní informační služba poskytuje bezpečnostní školení v různých oblastech a různých rovinách. Prvním pro nás nejdůležitějším stupněm je otázka bezpečnostního proškolení státní správy. Dalším krokem je možnost školení pro státní a polostátní firmy, které o to stojí nebo u kterých si myslíme, že to je důležité.
Tento projekt je připravený, s některými institucemi v kontaktu jsme a projekt se v brzké době ještě rozvine. Uvědomujeme si, jak je třeba chránit průmyslové, duševní vlastnictví, to, čím české instituce firmy disponují a co by mohlo naše nepřátele, protivníky zajímat.
