Eva Gottvaldová Koronavirus uspíšil její odchod
V době vypuknutí pandemie koronaviru byla Eva Gottvaldová na pozici hlavní hygieničky už čtvrtým rokem. O jejím konci ve funkci se však už nějaký čas spekulovalo. Poslanecká sněmovna totiž v únoru schválila nové podmínky pro vzdělání potřebné pro funkci hlavního hygienika. Podle návrhu by musel mít lékařské vzdělání se specializací v oboru hygieny. To však Gottvaldová neměla.
Sama získala magisterský titul na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvovala obor specializující se na výživu člověka. „K rezignaci nevidím důvod, další postup v personálních otázkách je plně v kompetencích státní služby,“ tvrdila tehdy s tím, že požadavek na vzdělání v oboru hygieny považuje za přežitek.
Pandemie koronaviru však její odchod urychlila. Na tiskových konferencích během prvních dvou týdnů od výskytu koronaviru v Česku ji většinou zastínil tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula či primářka infekčního oddělení pražské Nemocnice na Bulovce Hana Roháčová.
Vláda tak nakonec 12. března, necelé dva týdny od oznámení prvních třech nakažených v zemi, jednomyslně rozhodla o jejím odvolání. „Nezvládla svoji práci a svoji pozici,“ řekl tehdy na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Na postu ji následně nahradila ředitelka středočeské hygieny Jarmila Rážová. Gottwaldová se po svém odvolání stáhla do ústraní.
Pavel Řehák Tajemný muž s excelovou tabulkou
Od 1. března, kdy tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil první tři pozitivní případy covidu-19 v Česku, každým dnem přibývali další nakažení. Zpočátku po jednotkách, později po desítkách. V té době se většinou jednalo o občany, kteří se vraceli z lyžařských zájezdů na severu Itálie. Tamní premiér Antonio Conte následně 7. března na tuto část země uvalil bezprecedentní karanténu.
O podobných opatřeních se v té době v Česku ani neuvažovalo. Ředitele pojišťovny Direct Pavla Řeháka však zajímalo, kdy by podobná situace mohla nastat i u nás a jak by to případně omezilo chod jeho firmy. Ve své pracovně si tedy vypracoval jednoduchý excelový model nárůstu případů podle průběhu epidemie v okolních zemích. To, co viděl, ho šokovalo. Stejný počet případů, který přiměl Itálii omezit život, mu jeho model ukazoval během pár týdnů.
Řehák si nejprve myslel, že musí mít v modelu chybu a tak ho rozeslal několika známým, aby ho vyvedli z omylu. To se však nestalo, jeho výpočty byly správné. O dva dny později už seděl v zasedací místnosti ministerstva vnitra, kde poprvé svůj model prezentoval někomu z vlády.
„Když mi to ten autor prezentoval na ministerstvu vnitra, bylo ticho. Uvědomili jsme si, že v horizontu týdnů se na nás řítí obrovský průšvih,“ uvedl v létě ministr vnitra Jan Hamáček s tím, že onen muž zachránil Česko. V té době ještě nikdo Řehákovo jméno neznal, sám si totiž přál zůstat v anonymitě.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvBabiš mu zpočátku nevěřil
„Přišel nějaký člověk s nějakým modelem a byly tam úplně šílená čísla,“ vzpomíná v knize Pandemie premiér Andrej Babiš na první setkání s Řehákem. Zpočátku výpočtům nevěřil. Nechal si jeho tabulku vytisknout a každý den si do ní poznamenával reálné počty nově nakažených. Když se model po několikáté v řadě potvrdil, premiér uvěřil.
Vláda tak v zemi, díky výpočtům manažera, který chtěl svým modelem původně jen zjistit, jaký dopad by mohl mít covid-19 na jeho firmu, zavedla bezprecedentní karanténní opatření. Česko poprvé od listopadu 1989 zavřelo hranice, zakázalo lidem vycestovat a zavedlo značná omezení volného pohybu.
Tím však Řehákova úloha v řešení epidemie neskončila. Byl to právě jeho tým, který na jaře pomáhal ve spolupráci s armádou formovat projekt Chytrá karanténa. V průběhu léta se však už z rozhodování vytratil. „Myslím, že nás k tomu vrátí příští měsíce samy,“ prohlásil Řehák v knize Pandemie, která jako první odhalila jeho identitu, na konci června s tím, že vláda začíná koronavirus podceňovat.
Adam Vojtěch Ministr covidu sám odstoupil
Adam Vojtěch měl za sebou při vypuknutí epidemie koronaviru už dva roky v čele ministerstva zdravotnictví. Během nich se zasloužil o pokrok v elektronizaci zdravotnictví nebo v reformě psychiatrické péče. Prosadil například eRecept a jeho propojení se sdíleným lékovým záznamem pacienta. Nástup epidemie mu však úplně změnil práci.
Ještě v únoru přitom tvrdil, že větší nebezpečí pro Česko představuje běžná chřipka. „Nemáme podmínky k tomu, aby se tady koronavirus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně. Mnohem větší strašák je pro nás obyčejná chřipka, o které se však filmy netočí a lidé mají tendenci ji podceňovat,“ napsal tehdy ve svém komentáři pro MF DNES.
Místo sezonní chřipky však musel v březnu řešit právě koronavirus, jehož šíření si vynutilo zavedení bezprecedentních opatření, která na několik měsíců zastavila život v zemi. Vojtěch musel řešit také nedostatek ochranných pomůcek v nemocnicích. To se mu však příliš nedařilo, kvůli celosvětově enormní poptávce se o ně strhl velký boj, ministerstvu již domluvená objednávka dokonce několikrát nedorazila. Díky dobrým kontaktům v Číně nakonec dostal zajištění roušek a respirátorů na povel ministr vnitra Jan Hamáček.
Vojtěch také musel řešit rozpory se svým náměstkem Romanem Prymulou. Ty vyvrcholily v květnu, kdy Vojtěch oznámil, že Prymula jako jeho náměstek v následujících dnech skončí. „Bojí se mé popularity,“ reagoval tehdy Prymula na ministrova slova.
Zmatky kolem povinných roušek
Možná rozhodující roli v následné Vojtěchově rezignaci hrály zmatky kolem oznámení povinného zavedení roušek ve vnitřních prostorách od začátku září. Vojtěch jejich zavedení oznámil 17. srpna na tiskové konferenci. „Po létě zhruba dva miliony lidí, což jsou zejména studenti, děti, začnou migrovat do škol, pohybovat se ve veřejných prostorech a na to musíme reagovat preventivním opatřením a to je nošení roušek,“ řekl tehdy.
O tři dny později však už bylo vše jinak. Proti povinné ochraně úst a nosu v uzavřených prostorech se postavil premiér Andrej Babiš, který si ministra pozval na jednání. „Vyjímáme komerční provozy a školská zařízení. Vnímáme veřejnou debatu, podněty občanů, nejsme hluší a slepí,“ řekl Vojtěch poté, co byl „na koberečku“ u premiéra.
O měsíc později pak oznámil svou rezignaci. V zemi v té době začal dramaticky narůstat počet denních případů koronaviru. Ministr v té souvislosti uvedl, že se měl na konci srpna více snažit prosadit svůj názor na povinné nošení roušek ve vnitřních prostorách. Ve funkci ho následně nahradil právě Roman Prymula.
Vojtěch v následujících dnech po rezignaci uvedl, že v příštích volbách do Poslanecké sněmovny již nebude kandidovat. Svůj mandát však hodlá dokončit. V polovině listopadu se pak stal členem představenstva společnosti Krajská zdravotní, která sdružuje pět největších nemocnic v Ústeckém kraji.
Rastislav Maďar Děkanem i přes odpor Prymuly
Epidemiolog Rastislav Maďar se začal v únoru, kdy koronavirus představoval problém zejména pro Čínu, poměrně často objevovat v médiích, kde upozorňoval na to, že covid-19 může dorazit i do Česka. V té době ještě z pozice vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Po vypuknutí epidemie v Česku zastával od dubna funkci koordinátora resortní pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro řízené uvolňování karantény. Byla to právě jeho skupina, která na konci srpna doporučila tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi od září plošné zavedení roušek v uzavřených prostorech. Ministr jejich zavedení dokonce oznámil na tiskové konferenci.
Situace se však poté změnila. „Vůbec se mi to nelíbí. Proto jsem si pozval pana ministra a celý ten tým, který o tom rozhoduje, protože když jsem viděl nekonečný seznam výjimek, kterým úplně nerozumím, tak zkrátka to musíme nějak probrat,“ komentoval tehdy ohlášené zavedení roušek premiér Andrej Babiš. Po schůzce nastal obrat, roušky nakonec od 1. září nebyly povinné ve školách, ani v obchodech, u kadeřníka, nebo v restauracích.
Za zmatky podle premiéra mohly odborné týmy, které uvedly Vojtěcha v omyl. Maďar kvůli tomu následně na vlastní žádost v resortní skupině skončil. Část odborníků přitom zpětně hodnotila nezavedení roušek od 1. září jako jednu z příčin, proč do Česka na podzim v takové míře dorazila druhá vlna epidemie.
Tím však Maďarův příběh během koronaviru nekončí. Na začátku října se rozhodl kandidovat na uvolněnou pozici děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Před samotnou volbou proti němu vystoupil tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula, který veřejně podpořil jeho protikandidáta Václava Procházku.
„Kdyby takovouto podporu vyjádřil nějaký politik den před tajnou volbou apolitického Akademického senátu Tvému protikandidátovi, Romane, když jsi před let kandidoval na rektora, co by sis o tom myslel? Taky že je to účelovka a kampaň? V akademickém prostředí se to fakt nehodí,“ reagoval Maďar, který nakonec volbu vyhrál a stal se novým děkanem lékařské fakulty. Fakultu nyní pod jeho vedením čeká boj o prodloužení akreditace oboru všeobecného lékařství.
Roman Prymula Odborníka potopila schůzka v restauraci
V Česku není člověk, který by během pandemie koronaviru vystřídal tolik různých funkcí jako Roman Prymula. První případy v zemi ho zastihly v pozici náměstka ministra zdravotnictví, který však na tiskových konferencích svého šéfa Adama Vojtěcha díky odborným znalostem často zastiňoval. Možná i to přispělo k tomu, že na ministerstvu mezi nimi panoval velice chladný vztah.
Prymula přitom v té době už ve státních službách nemusel být. Kvůli chybějící bezpečnostní prověrce sám dopředu avizoval, že v březnu z ministerstva odejde. Do jeho plánu však zasáhl právě koronavirus. Premiér Andrej Babiš jej kvůli nástupu epidemie přesvědčil, aby své rozhodnutí přehodnotil a ve funkci zůstal.
Když vláda v polovině března zaváděla v zemi nouzový stav, zřídila také Ústřední krizový štáb. Do jeho čela byl i přes odpor vládní ČSSD dosazen právě Prymula. Během jarní vlny byl považován za největšího odborníka v zemi, jeho slova, která plnila titulky médií, sledoval celý národ.
„Budeme muset být opouzdřeni. Situace v ostatních evropských zemích nebude dobrá. To budou měsíce a dlouhé měsíce,“ varoval například před Velikonocemi. Jeho slova o tom, že hranice mohou být uzavřené ještě dva roky, však vyvolala velkou kritiku veřejnosti.
Koncem května, kdy se v zemi postupně začala uvolňovat většina opatření, neshody na ministerstvu vyvrcholily. Vojtěch oznámil, že Prymula jako náměstek ministra zdravotnictví v následujících dnech skončí. „Bojí se mé popularity,“ reagoval na ministrova slova. Mimo státní služby však nezůstal dlouho, premiér Babiš mu obratem nabídl funkci vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví.
Ministrem na měsíc
V této funkci setrval až do 21. září, kdy Vojtěch oznámil svou rezignaci. Poté došlo k bleskové výměně, premiér Babiš navrhl na uvolněné křeslo právě Prymulu, kterého prezident Miloš Zeman ještě tentýž den jmenoval novým ministrem zdravotnictví.
Jako šéf resortu byl o měsíc později u zavedení druhého lockdownu v Česku. Vláda s platností od 22. října kvůli dramatickému nárůstu denních případů opět uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb pouze na nákup a cesty do práce.
Už den před zavedením opatření však přišel zlomový okamžik. Prymulu spolu s šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem přistihli fotografové Blesku na schůzce v uzavřené restauraci. Porušování vlastních opatření se mu stalo osudným. Premiér několik hodin po zveřejnění snímků oznámil, že Prymula musí na ministerském postu skončit.
Prymula se po své rezignaci na měsíc stáhl z veřejného dění. Nový ministr Jan Blatný sice uvedl, že by stál o jeho rady ve svém týmu, Prymula však spojování s uvolňováním opatření odmítl. Měsíc po osudné schůzce v restauraci na Vyšehradě se nakonec stal novým poradcem premiéra Babiše na Úřadě vlády. Spolu s tím nyní působí také v expertním týmu prezidenta Miloše Zemana.
Jan Blatný Ministr, kterého nikdo neznal
Jméno Jana Blatného byste v médiích během prvního půl roku epidemie koronaviru v Česku hledali marně. Mezinárodně uznávaný hematolog se do čela ministerstva zdravotnictví dostal poměrně z ústraní. Do listopadu působil jako přednosta oddělení dětské hematologie a biochemie ve Fakultní nemocnici Brno. Zastával také funkci zdravotnického náměstka pro tamní dětskou nemocnici.
PŘEHLEDNĚ: Ve čtvrtek začne platit třetí stupeň PES. Jaká budou omezení |
Na ministerský post se koncem října dostal poměrně náhodně, jako vhodného kandidáta ho premiérovi Andreji Babišovi doporučil ředitel brněnské nemocnice Jaroslav Štěrba. Premiér v té době urychleně hledal náhradu za Romana Prymulu, který kvůli aféře, kdy se v prostorách uzavřené restaurace sešel s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem, ztratil důvěru veřejnosti.
V den, kdy premiér oznámil, že Prymula musí v čele resortu skončit, Blatného poprvé zachytili novináři. Dosud neznámý hematolog právě mířil na jednání s premiérem na Úřad vlády. Ve stejný den odjel Babiš představit nového kandidáta prezidentu Miloši Zemanovi. Konkrétní jméno však neuvedl.
Jan Blatný, možný kandidát na nového ministra zdravotnictví, zamířil na Úřad vlády. (23. října 2020)
Prezident nakonec po šesti dnech jmenoval 29. října Blatného novým ministrem zdravotnictví. „Když se budeme chovat odpovědně, tak omezení brzy pominou. Co je potřeba oprášit, je pandemický plán této země,“ uvedl na první tiskové konferenci po uvedení do funkce.
V následujících týdnech Blatný představil protiepidemický systém PES, který měl řídit uvolňování jednotlivých opatření v Česku podle předem daných podmínek. První větší rozvolnění nastalo 4. prosince, kdy se po necelých dvou měsících znovu otevřely obchody, restaurace a vnitřní sportoviště.
