Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Za včerejšek (úterý) bylo evidováno 2 394 nových případů, což je podstatně více než v těch předchozích dnech. Nicméně pokud se podíváme na růst té křivky, tak to odpovídá, řekněme, tomu střednímu scénáři,“ řekl. Zatím křivka neroste tím nejhorším scénářem, dodal.
Hamáček se tak vyjádřil po druhém jednání krizového štábu, který kvůli zhoršení epidemie koronaviru obnovila tento týden vláda. Hamáček již v pondělí řekl, že za hlavní cíle činnosti tohoto orgánu považuje ochranu zranitelných skupin obyvatelstva a zajištění toho, aby nebyl přehlcen zdravotnický systém.
Spíše ovšem chybí cílenější opatření na ochranu lidí, kteří jsou s covidem hospitalizovaní. Jde podle dostupných údajů o lidi v průměrném věku 63 let, kteří tvoří čtyři procenta nakažených. Většinou trpí přidruženými nemocemi. S vysokou pravděpodobností nejde o časté návštěvníky nočních barů, hospod či sportovních utkání, která jsou postihována stále tvrdšími omezeními co do otvíracích hodin či počtu účastníků.
Jsou podle vás opatření na ochranu zranitelných lidí dostatečná?
„To, že obyvatelé 65+ nejsou klasičtí návštěvníci barů a proto je neomezíme, říci nejde. Opatření jsou koncepční a cílem je co nejvíce omezit šíření koronaviru v populaci. Proto jsou omezované hromadné akce a riziková místa, jak vyhodnotí ministerstvo zdravotnictví,“ vysvětlil ministr vnitra Jan Hamáček.
Audity, zabezpečení voleb a SÚKL
Ústřední krizový štáb také nařídil audity kapacit lůžkové péče v jednotlivých krajích a kolik jsou jich mohou nemocnice poskytnou v případě potřeby. Aktivované jsou také jednotlivé krajské krizové štáby.
„Lůžková kapacita je podle ministerstva zdravotnictví adekvátní aktuální potřebě. Připravuje se také další lůžková kapacita, když bude potřeba. Personální situaci bereme velmi vážně, nesmí se stát, aby se v zásadnějším počtu nakazil personál nemocnic,“ narážel ministr na rostoucí množství nakažených zdravotníků.
Spor o posílání roušek nabírá na síle. Hamáček hrozí lékovému ústavu žalobou |
Vzhledem k blížícím se volbám bude podle Hamáčka nutné zajistit více mobilních odběrových komisí. Ty mají směřovat hlavně k lidem, kteří jsou v karanténě a pomáhat má i armáda.
„Posílíme mobilní odběrové komise. Ve spolupráci s armádou by jejich kapacita měla být kolem 16 tisíc voličů, kteří k volbám nemohou jít kvůli nařízené karanténě. Nejde tedy o klasické mobilní komise, které chodí například k seniorům. Uděláme maximum pro to, aby mohl volit každý, kdo o to projeví zájem,“ řekl k blížícímu se hlasování ministr.
Hamáček se také vyjádřil ke sporu, který momentálně panuje mezi resortem vnitra, Českou poštou a Státním ústavem pro kontrolu léčiv ohledně distribuce roušek a respirátorů seniorům nad 60 let. Ministr trvá na tom, že je případné trestní oznámení na místě.
„Jsem přesvědčen, že tam důvod k tomu je. Budou to řešit právníci a pan ministr (zdravotnictví Roman) Prymula se tomu bude ještě určitě věnovat,“ dodal.
Schůzky jednou týdně, další příští pátek
Plénum Ústředního krizového štábu se schází tento týden podruhé, v budoucnu plánuje schůzky jednou týdně, další má být příští pátek, nebo podle potřeby i dříve. Každý den budou zasedat pracovní skupiny štábu, které se mají věnovat spolupráci s kraji, zabezpečením dostatku ochranných prostředků a v případě potřeby i jejich distribucí.
PŘEHLEDNĚ: Co je krizový štáb, kdo mu velí a jak funguje |
Štáb ve středu aktivoval krajské krizové štáby. Podle Hamáčka je to nutné k zapojení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) do opatření proti šíření koronaviru v regionech. Hamáček dodal, že o účasti opozice v ústředním štábu by případně rozhodoval premiér Andrej Babiš. Místo Hřiba prý stačí účast Jiřího Běhounka, který vede Radu Asociace krajů České republiky.
Členy štábu jsou po nominaci samosprávy generál Vlastimil Picek, který je starostou Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi, a za Sdružení místních samospráv Věslav Michalík. Aktivace krajských štábů souvisí podle Hamáčka s požadavky krizového zákona. Na žádost krajů tak budou moct být použity složky integrovaného záchranného systému.
Ústřední krizový štáb fungoval už na jaře při první vlně koronavirové epidemie, v pondělí vláda rozhodla o jeho opětovném aktivování. Premiér Andrej Babiš původně odmítal volání vládní ČSSD i opozičních stran po obnovení činnosti štábu, v pátek ale změnil názor po výzvě Asociace krajů.
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu (BRS). Po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu či při hrozbě krizové situace krizový štáb připravuje návrhy řešení těchto situací. Předseda štábu je pak předkládá na schůzi BRS nebo v případě nebezpečí z prodlení přímo na schůzi vlády. Štáb vede ministr vnitra Jan Hamáček.
