„Vyhovovalo mi pozdější vstávání, protože mi cesta do školy trvá přes hodinu. Vůbec jsem nemusel vstávat na čas a učil jsem se, jak jsem chtěl. Sice mi to zabralo většinu dne, ale když mě to nebavilo, mohl jsem odejít. Ne že by se mi teda chtělo, ale nemusel jsem se přemlouvat. Bojím se ale přijímaček,“ říká patnáctiletý Matyáš, který byl s online výukou od školy spokojený.
Výsledky průzkumu |
Podle 77 procent žáků zvládly základní školy i přes počáteční potíže distanční výuku dobře. „Výsledky nás mile překvapily. Výjimkou nebyly ani zprávy od žáků, ve kterých své školy doslova chválili,“ uvedla analytička Než zazvoní Aneta Košíková. Největší výhodou dálkového vzdělávání je podle deváťáků možnost rozvrhnout si práci podle uvážení a pracovat vlastním tempem.
Vlastní tempo, ale prodleva a malá motivace
Natrvalo by ale většina deváťáků u distanční formy výuky zůstat nechtěla. Vyhovuje pouze 35 procentům z nich. Jako velkou nevýhodu žáci devátých tříd uváděli chybějící kontakt se spolužáky i učiteli. Chybí jim také možnost pokládat učitelům doplňující otázky, žádat vysvětlení nebo motivace k učení.
„Část škol látku žákům pouze zadává. Někteří respondenti uváděli, že se nedokážou příliš soustředit a místo aby se něco skutečně naučili, tak pouze plní povinnosti. Žáci navíc přišli o možnost okamžité interakce, a tak vzniká řada prodlev, pokud potřebují pomoci,“ doplnila Košíková.
Tři čtvrtiny deváťáků oceňují, jak je v průběhu dvou a půl měsíců nejistoty jejich základní škola informovala o vývoji aktuální situace kolem přijímacího řízení. Naopak střední školy, na které respondenti podali své přihlášky, v hodnocení informovanosti dopadly hůře. Pouze necelá polovina deváťáků je spokojená s tím, jak je jejich vybraná střední škola informovala o průběhu, termínech a formě přijímaček.
