Z jedné strany jeviště, kde zatím vyhrává dechovka, je stánek Komunistického svazu mládeže, z druhé výstava fotografií "Jugoslávie varuje...". Nad pódiem se klenou nápisy "Za občanskou sociální spravedlnost" a "Socialismus šance pro budoucnost". A zkratka KSČM, doplněná symbolem třešní a malou hvězdičkou nad písmenem "M". Symbol politické strany, kterou by teď volila pětina občanů.
Jsme na devátém setkání levice pod Kunětickou horou u Pardubic. Je sobota po poledni a planinu pod hradem zaplnilo asi pět tisíc lidí. Ti, kdo dosud obcházeli mezi stánky nebo hledali stín, pomalu obracejí pozornost k pódiu.
Blíží se "politický" program. Moderátorka v tričku s nápisem "KSČM - strana, která jde vzhůru", udává tón: "Za deset let je zničeno vše, co bývalo chloubou a zárukou soběstačnosti našeho státu!" Poté její kolega ohlašuje příchod představitelů strany.
Nejprve vítá předsedu Miroslava Grebeníčka, pak ostatní; nástup se trochu podobá chvíli, kdy hlasatel na stadionu před zápasem vyvolává jména domácích hráčů. Včetně nadšené odezvy publika. Předseda předstupuje před mikrofon. Během necelé půlhodiny do jeho řeči celkem třiatřicetkrát vstoupí potlesk. "Je to setkání poctivých lidí, kteří překonali v posledních letech mnohé obtíže. Odolali neuvěřitelně sprostým praktikám takzvaných demokratů a zůstali věrni ideálu sociálně spravedlivé společnosti," pojmenovává shromáždění a jeho účastníky.
A přechází ke kritice ČSSD, konkurenční levicové strany, která od voleb ztrácí voliče právě na úkor KSČM. "Změnila se vláda, ale podmínky ke slušnému životu obyčejných lidí jsou horší než dřív." ("Pryč s nimi! Hanba jim!" ozývá se z předních řad publika. Zřetelně v něm převažují lidé starší šedesáti let.) "Sociální demokracie se dopustila neuvěřitelně sprostého podvodu na občanech České republiky," opakuje Grebeníček podruhé spojení "neuvěřitelně sprostý".
Předsedovou řečí se míhají obraty jako "rozkradené národní bohatství", "podvyživené školství a zdravotnictví", "zadržování zasloužených mezd", "rozhazování peněz na nesmyslná válečná dobrodružství" a "lokajské srážení podpatků". "Severoatlantický pakt je zločinecká organizace!" zvolá a odpovědí je mu mocný aplaus. Grebeníček ujišťuje, že KSČM je silná a nezlomná a že změna názvu strany nepřichází v úvahu.
Upozorňuje, že komunisté nemají nic společného s tím, jak vypadá vláda v posledních deseti letech, a dodává, že tudíž mají čisté ruce. "Chceme navzdory účelovému antikomunistickému běsnění občany přesvědčit, že hlavní myšlenkou komunistického hnutí nebyly takzvané gulagy a politické procesy, ale především sociální spravedlnost a demokracie pro všechny, nejen pro bohaté," pokračuje.
Proslov končí zvoláním: "Ať žije lepší budoucnost pro Českou republiku, ať žije Komunistická strana Čech a Moravy, strana reálné politické síly a slibné perspektivy!" Po Grebeníčkovi mluví první rada jugoslávského velvyslanectví (děkuje za pomoc srbskému lidu, stiženému barbarskou agresí NATO), poslankyně Alena Svobodová a jeden z místních "mladých levičáků", jak je sám nazval. Podotýká, že jich tu v pátek u táboráku bylo asi jen dvacet, ovšem i jeho vyprovází potlesk a moderátor povzbuzuje, že za rok se jich sejde aspoň dvě stě.
Mítink končí, z reproduktorů se ozývá Internacionála, "Poslední bitva vzplála..." někteří zpívají s pěstí vztyčenou nad hlavou. Děda, který si před chvílí lehl, aby si odpočinul od horka, se tak jako ostatní rychle zvedá a staví do pozoru. Hudba dozněla, začíná losování tomboly. První cenou je malý motocykl značky Puch.
