Gross a Kohout

Gross a Kohout - Premiér Stanislav Gross po zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD v Praze představil svého možného nástupce ve funkci předsedy vlády. Bude jím velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout. | foto: ČTK

Kohout má plán na přijetí euroústavy

  • 57
Může to znamenat zásadní obrat v dosavadním postoji stran vládní koalice, která zatím slibovala referendum. Diplomat Jan Kohout, z něhož chce ČSSD udělat premiéra, už má plán, jak prosadit v Česku euroústavu. Tu zatím kritizuje ODS i prezident Klaus.

"Jeden z prvních kroků, které bych udělal, by bylo to, že bych požádal Ústavní soud, aby mi dal dobrozdání, zda je možné euroústavu ratifikovat v parlamentu a zda je k tomu potřebná třípětinová většina."

To řekl MF DNES Jan Kohout krátce poté, kdy širší vedení ČSSD v sobotu kývlo na jeho nominaci.

Pokud by Ústavní soud odvětil, že ke schválení euroústavy není třeba 120 hlasů ve Sněmovně a ústavní většina i v Senátu, jak to chce slyšet Kohout, vládním stranám by se otevřela šance, jak euroústavu prosadit i bez referenda.  A nemohli by to zablokovat opoziční občanští demokraté.

Šéf lidovců Miroslav Kalousek schvalování euroústavy v parlamentu připouští. "Jsme připraveni o tom vést debatu, není to téma, na kterém bychom se zasekli."

Podobný názor má i šéf unionistů Pavel Němec. Pokud by Ústavní soud vládě odpověděl, že k ratifikaci euroústavy stačí prostá většina v každé z komor parlamentu, stačilo by ve Sněmovně 101 hlasů poslanců sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody.

Složitější situace by byla v Senátu, kde je ODS (kritická k euroústavě) nejsilnější. Její klub má 37 členů, navíc jsou v horní komoře parlamentu dva komunisté. Ale vládní strany by i tak kritiky euroústavy mohly přehlasovat. Pomoci by jim přitom museli i nestraníci v Senátu.

"Dovedu si představit, že poslanci a senátoři ODS budou hlasovat proti euroústavě," řekl v neděli místopředseda ODS Ivan Langer.

Jeho strana předložila zákon o jednorázovém referendu k evropské ústavě, zatímco vláda poslala do Sněmovny návrh ústavního zákona, který by umožnil všelidové hlasování i o dalších otázkách. Ten však ODS odmítá a má sílu ho zablokovat.

Platí i plán na snížení daní
Dosavadní premiér Stanislav Gross zatím za jediný zásadní úkol nové vlády označoval právě přijetí euroústavy. A například o rozpočtu na příští rok tvrdil, že jeho přijetí není "nutnou podmínkou".

Po sobotním jednání širšího vedení ČSSD je ale vše trochu jinak. Kohout i přední politici sociální demokracie začali mluvit i o dalších úkolech připravované vlády. "Je to například snižování daní, přijetí nového zákoníku práce, zjednodušování legislativy a administrativy," vypočítává Kohout.

"Snížení daní vidím jako velkou prioritu, aby to platilo už od ledna příštího roku," řekl MF DNES první místopředseda ČSSD a zatím i ministr financí Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté předpokládají, že by daně z příjmů fyzických osob měly klesnout tak, že by sazby daně klesly z nynějších 15 na 12 procent a z 20 na 19 procent. Návrh by měl kabinet dostat na stůl již na přelomu dubna a května.

"Vláda bude mít také dobrý prostor pro to, aby pokračovala v penzijní reformě. Pokud nebude stranicky vyhraněná, bude mít lepší prostor pro vyjednávání," tvrdí místopředseda Sobotka. "Nebyla by to jen vláda udržovací," zdůraznil také šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek.

Podle premiéra Stanislava Grosse by Kohoutův "kabinet proevropské většiny" mohl mít dobrou šanci prosazovat reformní návrhy právě proto, že bude oslabena jeho vazba na jednotlivé politické strany. "Jsem přesvědčen, že ano, pokud zvítězí rozum. Poslanci ve Sněmovně nemohou dlouhodobě odmítat rozumné věci," řekl v sobotu Gross.

Kohout nosí jména v hlavě
Favorit na post premiéra Jan Kohout tvrdí, že mu ČSSD zatím nedala žádný seznam kandidátů do vlády. Sám už si některá jména vytipoval, ale zatím žádné neprozradil. "Člověk vždycky má mít nějaká jména v hlavě," řekl Kohout. V jeho vládě mají být i někteří nestraníci.

Na rozdíl od špiček ČSSD, které zatím nepřipouštějí možnost, že by se ve vládě objevili i vrcholní politici, Kohout by si ve vládě dokázal představit jako šéfa diplomacie místopředsedu lidovců Cyrila Svobodu.

"Umím si představit leccos jako diplomat," řekl o víkendu. Se Svobodou by si tak mohli prohodit vztah nadřízený-podřízený. Dříve byl totiž Kohout jeho náměstkem.

V ČSSD se však mluví i o tom, že by se na pozici šéfa diplomacie mohl objevit i bývalý eurokomisař Pavel Telička či Hynek Kmoníček, bývalý náměstek ministra Jana Kavana.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video