Klimatolog: Vedra, která tu měla být až v roce 2030, jsou tu už dnes. A bude hůř

Kerberos, Cháron, nejteplejší den i týden v moderních dějinách lidstva, ohnivá apokalypsa na jihu Evropy nebo v Kanadě i extrémní vlna veder v Česku. Svět zažívá extrémní počasí. „Před 20 lety jsme před tím varovali. A je to mnohem horší, než jsme předpokládali,“ říká klimatolog Aleš Farda, který byl hostem úterního Rozstřelu.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

V úvodu Rozstřelu okomentoval klimatolog situaci na jihu Evropy, kde se nachází hned několik ohnisek rozsáhlých požárů. „Pro Středomoří jsou dlouhodobě typická velmi horká léta. Podobně jsou na tom také některé oblasti v Austrálii nebo například Kalifornie.“

Požáry jsou důkazem globálního oteplování

„Oproti tomu zimy tam bývají poměrně vlhké. Během nich tam naroste velké množství sezonní vegetace. Ta ovšem během horkého léta uschne a je náchylná k požárům,“ vysvětluje klimatolog.

„A co se tam děje v posledních letech, to je skutečně důkazem toho, že se nám planeta bohužel ohřívá. Krajina tam vysychá mnohem intenzivněji, je tam více zápalného materiálu a požáry pak mají mnohem větší sílu,“ míní Farda.

„Tento trend bude nepochybně pokračovat i v budoucnu. A v záplavě špatných zpráv mám ještě jednu horší zprávu. Projekce děláme už od roku 2000. Tehdy nám vyčítali, že jsme alarmisté, ale realita je taková, že jsme naopak situaci ještě podcenili. Je to mnohem horší,“ pokračuje klimatolog.

Klimatologové jsou podle něj nepříjemně zaskočeni tím, že vedra, která se měla objevit až kolem roku 2030, přišla už teď. „A výhled směřuje k dalšímu zhoršování situace. I když Evropa či Spojené státy omezují emise skleníkových plynů, tak tyto emise naopak dál prudce až neuvěřitelně rostou v zemích, jako je Indie, Indonésie nebo Čína.“

Jižní Morava už vysazuje fíkovníky

„Co jsme v minulosti znali jako extrémy, se i v naší krajině stává novým normálem. A to platí i pro Středomoří. Situace se bude zhoršovat. V klimatologické komunitě se už hovoří o tom, že omezit nárůst teploty o 1,5 stupně se nepodaří,“ míní Farda.

Ve Středomoří tak bude v létě stále méně snesitelné horko. Požárů bude více a budou silnější. „A nejpravděpodobnější scénář směřuje k tomu, že i naše krajina bude vysychat.“

„Nebudeme ani tak přicházet o srážky, snad jen mírně. Ale naším problémem bude právě nárůst teplot. To doprovodí vysychání krajiny, a tím se bude měnit její charakter. Například už teď některé obce na jižní Moravě mluví o tom, že nevysazují lípy, které se neuchytí. Naopak už se vysazují středomořské stromy, třeba fíkovník,“ konstatuje klimatolog.

Pro Česko bude podle něj typické i to, že pomalu zmizí deštivý podzim, zima bude mírnější, bude mít pomyslně podzimní charakter a léta budou začínat už v dubnu, který nabídne až třicetistupňová horka, která potrvají až do září. Bude mnohem více tropických dnů i nocí a čekají nás také extrémní výkyvy počasí, tedy silné bouřky a četnější tornáda i krupobití.

Žlutá zimnice v Česku

Globálně také poroste teplota vody v oceánech a bude stoupat hladina moří. Ve střední Evropě se promění fauna i flóra. „Dostávají se k nám cizí rostliny a s nimi i škůdci. Už tu máme například houby z Asie, které nám likvidují jasan. Naše lesy budou pod stresem. A začnou k nám pronikat také exotické choroby například žlutá zimnice,“ varuje klimatolog.

Podle něj směřuje lidstvo k horším zítřkům. A začalo to už zajímat také politiky. „Například v oficiálních dokumentech Evropské unie a Spojených států už se objevila diskuze o tom, že budeme donuceni k takzvanému geoinženýringu, tedy k přímé modifikaci dopadajícího slunečního záření.“

„A pak tu máme poslední zbraň proti změně klimatu: budeme do stratosféry vstřikovat sirnaté sloučeniny. Síra má totiž tu vlastnost, že dokáže ochlazovat. Odrážet sluneční záření, které na planetu dopadá. Technologicky je to realizovatelné, a to už s dnešním stavem technologií. Bohužel je to ale Pandořina skříňka,“ říká klimatolog.

Jde totiž o znečišťující příměsi, které planetu sice ochladí, ale lidstvo netuší, jaké to může mít vedlejší účinky. „A pokud tohle začneme dělat, tak náhle dostanou spiklenecké teorie o chemtrails reálný základ, protože do stratosféry opravdu budeme vstřikovat nějakou chemii.“

„Zároveň to bude znamenat, že sice ochladíme planetu, změníme klima k lepšímu, ale tato změna nikdy nebude jednoznačná, plošná. Budou i regiony, kde se klima tímto zásahem naopak zhorší. Příkladem mohou být Filipíny, které zasáhne více tajfunů. A to se Filipíncům líbit nebude. Na něčem podobném by musela být nějaká obrovská mezinárodní shoda. Ale kdy se lidstvu podařilo dát dohromady takovou komplexní smlouvu? A budou ji všichni dodržovat?“ ptal se v závěru Rozstřelu řečnickou otázkou Farda.