"Návrhy na ministry jsem se pokoušel celé řadě premiérů, které jsem zažil, rozmlouvat. Možná jsem volil méně veřejnou formu tohoto rozmlouvání, než jak to dělá dnešní prezident, ale že to je věčný, permanentní, dlouhodobý konflikt mezi premiérem a prezidentem, je standardní věcí," uvedl Klaus.
Prezident Miloš Zeman od říjnových předčasných voleb stále nejmenoval premiéra a má výhrady k několika kandidátům, na nichž se shodla koalice ČSSD, ANO i KDU-ČSL. Svůj další postup při hledání nové vlády hodlá Zeman veřejně ohlásit v pátek, tři hodiny před tím, než na Hradě přijme předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku, kterého pověřil jednáním o sestavení vlády.
Současnou politickou situaci Klaus komentoval při představení publikace Korupce. Ekonomie vs. mýty, kterou vydal Institut Václava Klause autorům Pavlu Ryskovi a Janu Průšovi.
Sobotka očekává, že mu prezident už jasně řekne, kdy podnikne ústavní kroky, tedy kdy jmenuje premiéra a kdy vládu, na níž se strany dohodly. Šéf Senátu Milan Štěch tento týden po společném obědě předsedů obou komor parlamentu se Zemanem řekl, že prezidentovy výhrady se týkají kandidátů všech tří stran a doplnil, že v debatě s hlavou státu byl okrajově zmíněn senátor Jiří Dienstbier, který má být bez vlastního ministerstva ministrem pro lidská práva a zároveň řídit Legislativní radu vlády.
Už před Vánoci také prezident zmínil, že by si v roli ministra obrany těžko uměl představit Martina Stropnického z hnutí ANO, zatímco kdyby byl navržen do čela ministerstva kultury, které dříve vedl, nebo jako diplomat a bývalý velvyslanec v několika zemích, na pozici ministra zahraničí, výhrady by neměl.
Zeman má podle informací iDNES.cz výhrady i k Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD, kterého Sobotka navrhl jako nového ministra zahraničí i Marianu Jurečkovi z KDU-ČSL navrženému na ministra zemědělství. Ten se při vrávorání prezidenta nad korunovačními klenoty vyjádřil, že prezident by se "neměl namazat jako ruský mužik". Výhrady má také k Milanu Chovancovi z ČSSD.
Klaus: Ať nové profesory dál jmenuje prezidentExprezident Václav Klaus považuje za chybu, pokud jeho nástupce Miloš Zeman přijde o možnost jmenovat profesory. Vláda Jiřího Rusnoka navrhuje, aby profesory nově jmenoval šéf Senátu. Podle Klause, který je sám profesorem, by jeden spor o jmenování profesora neměl být důvodem ke změně zvyklostí. Narážel tím na Zemanovo váhání se jmenováním Martina C. Putny. "Já si myslím, že to je chyba. Pokud zůstane jmenování profesorů jako věc státu, tak to má dělat prezident republiky," řekl Klaus. Na jmenování profesorů se během svého desetiletého působení vždy těšil a považoval to za významnou součást své aktivity. |
Místopředseda sociální demokracie a plzeňský hejtman je navržen na ministra vnitra, dříve byl stínovým ministrem dopravy. A hlavně Chovanec byl ten, kdo veřejně potvrdil schůzku několika předních sociálních demokratů v čele s Michalem Haškem s prezidentem po volbách v Lánech, která předcházela neúspěšnému pokusu o vnitrostranický puč v ČSSD proti Sobotkovi. (více čtěte zde)
Klaus se postavil proti bourání lustračního zákona
"Lustrační zákon platí. Aby byl jakýmkoli způsobem bourán, to je špatně," řekl také exprezident Klaus. Koalice chce totiž rychle projednat služební zákon v prvním čtení, aby splnila Zemanovu podmínku a ministrem financí a vicepremiérem mohl být jmenován šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten byl byl evidován jako spolupracovník komunistické StB.
Koaliční lidovci budou požadovat, aby se do služebního zákona dostalo ustanovení, které by zakazovalo vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB. "Není důležité umět do vlády vstoupit, ale umět, když je potřeba, také odejít," řekl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka v interview Daniely Drtinové v České televizi. (více zde)
Návrh novely služebního zákona ve středu projednala vláda Jiřího Rusnoka. Vyšla tak nové koalici vstříc a projednala návrh ČSSD v předstihu. Dala k zákonu negativní stanovisko, to ovšem nebrání tomu, aby ho poslanci řešili (více o jednání vlády zde).
Poslancům vznikající koalice to umožní požádat o mimořádnou schůzi Sněmovny, která by se mohla konat již 21. ledna. A na ní by i služební zákon spolu s dalšími normami mohl být projednáván. Zeman podmínil jmenování šéfa Babiše ministrem financí tím, že služební zákon projde ve Sněmovně prvním čtením. V něm poslanci zákon nemění, jen rozhodují o tom, jestli ho budou dál projednávat, nebo ho zamítnou. ČSSD, ANO a KDU-ČSL mají dohromady 111 hlasů, takže mohou pohodlně přehlasovat další strany, kdyby chtěly zákon zamítnout.
Babiš vede na Slovensku s Ústavem paměti národa soudní spor o to, že byl evidován jako agent StB. Vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policií odmítá.
