"Vláda chce vyhovět poslancům a koalici," sdělil k tomu iDNES.cz v průběhu jednání vlády pod podmínkou anonymity jeden ze členů Rusnokova kabinetu. "Víme, že je tu politická vůle projednávání tohoto zákona maximálně zrychlit," potvrdil to později na tiskové konferenci premiér Jiří Rusnok.
Svůj vlastní návrh služebního zákona chce do Sněmovny poslat i Rusnokova vláda ještě před tím, než ji nahradí vláda nová. "K návrhu ČSSD vláda přijala negativní stanovisko, neboť nereflektuje nový občanský zákoník, správní řád a další právní předpisy. Nechceme ale brzdit okamžité projednání návrhu ve Sněmovně v prvním čtení. Příští týden projednáme vlastní návrh," sdělil iDNES.cz zdroj z Rusnokovy vlády. To potvrdil i premiér, podle nějž je návrh novely od ČSSD v podstatě nezpůsobilý, protože obsahuje řadu legislativních nedostatků.
Služební zákon sice vznikl již v roce 2002, ale nenabyl účinnosti. Šéf ANO Andrej Babiš navržený Sobotkou na post ministra financí vede na Slovensku soudní spor s Ústavem paměti národa o to, že nespolupracoval s StB. Když byl služební zákon v roce 2002 přijat, předpokládalo se, že nahradí lustrační zákon. To se však nestalo a lustrační zákon dál platí.
Zeman dal podmínku koalici, další postup oznámí v pátek
Prezident Miloš Zeman podmínil jmenování Babiše do vlády tím, aby zákon před tím prošel prvním čtením ve Sněmovně. "Jako gesto dobré vůle vůči panu Babišovi v případě, když v prosinci tento zákon projde prvním čtením, to budu považovat za dostatečnou garanci, abych jmenoval pana Babiše ministrem financí," řekl Zeman. "Ať dokáže, co umí. Dejme mu šanci," dodal Zeman na adresu šéf hnutí ANO (více zde).
K tomu, jak bude dál postupovat, se prezident poprvé od chvíle, kdy dostal návrhy na ministry, vyjádří v pátek po poledni, tři hodiny před tím, než znovu přijme kandidáta na premiéra Sobotku (více o tom čtěte zde).
První místopředseda lidovců a kandidát na ministra zemědělství Marian Jurečka v ČT řekl, že při dalším projednávání služebního zákona, až projde prvním čtením a bude splněna Zemanova podmínka, budou lidovci požadovaz aby se do zákona dostalo ustanovení, které by zakazovalo vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB. "Není důležité umět do vlády vstoupit, ale umět, když je potřeba, také odejít," řekl také Jurečka. (více zde)
Důvodů k tomu, aby již příští rok služební zákon nabyl účinnosti, je ale víc, než jen ten, aby koalice vyšla vstříc Zemanově podmínce pro jmenování Andreje Babiše do vlády. Jde i o čerpání peněz z Evropské unie. "To, že ten zákon nemáme, je kritizováno nejen ze strany občanů, ale i ze strany Evropské komise, která přijetím tohoto zákona podmínila další možnost čerpání prostředků z Evropské unie," prohlásil Sobotka už při vyjednávání o koaliční smlouvě.
Rekonstrukce státu má k návrhu ČSSD výhrady
Uskupení Rekonstrukce státu má k návrhu novely služebního zákona od ČSSD výhrady. "Máme obavu, že k odpolitizování a profesionalizaci české státní správy v praxi nedojde," uvedla Lenka Petráková, výkonná ředitelka sdružení Oživení, které se podílí na projektu Rekonstrukce státu.
Návrh, který určitě ještě dozná změn, počítá s tím, že státní úředníky bude mít "pod palcem" nový generální ředitel státní služby, který bude stejně jako jeho zástupce jmenován na šest let, a mohl by být odvolán jen s předchozím souhlasem prezidenta republiky. Kandidáta na tohoto "superúředníka" by podle návrhu ČSSD měla jmenovat vláda.
Kromě toho by na ministerstvech působili státní tajemníci. Ty by odvolával generální ředitel státní služby v dohodě se členem vlády. Právě státní tajemníci by měli garantovat, že na ministerstvech nedojde k personálnímu zemětřesení jen proto, že nějak dopadly volby a nový ministr chce přivést své stranické kolegy.
Na mimořádné schůzi Sněmovny, která se nejspíš uskuteční z popudu poslanců ČSSD, ANO a KDU-ČSL, se budou projednávat i zákony, které požadují protikorupční organizace, které se sdružily v projektu Rekonstrukce státu.
Vedle služebního zákona je to posílení pravomocí NKÚ. Dále zákon o registru smluv, podle nějž smlouvy s veřejnou správou nabudou účinnosti až ve chvíli, kdy budou zveřejněny. I změna jednacího řádu Sněmovny, která poslancům zakáže přílepky k zákonům, které nesouvisejí s původním tématem.
