"Prezident přihlédl k rodinným důvodům, zejména k nutnosti péče o čtyřletou dceru, která s ní byla do února toho roku ve vězení," stojí ve zprávě z Hradu.
Na začátku příběhu byly podvody. Soud za ně před třemi lety poslal Dianu Vysloužilovou za mříže. Měla však miminko, a tak se dostala do věznice ve Světlé nad Sázavou, kde funguje speciální oddělení pro matky s dětmi do tří let.
Odsouzené ženy sem přijímají s podmínkou, že jejich trest vyprší nejpozději kolem třetích narozenin jejich dítěte, aby se na svobodu dostaly společně. Do tří let totiž podle psychologů dítě vnímá jen nejbližší okolí a neuvědomuje si souvislosti. Starší dítě už za mřížemi být nemůže.
Diana Vysloužilová byla odsouzená na tři roky. Jenže zatajila, že ji čeká ještě jeden soud, který jí až v průběhu pobytu ve vězení udělil další léta natvrdo. Tak nastal problém. Dominika rostla a blížil se den, kdy bude muset brány věznice opustit. Odsouzená žena psala dopisy na Hrad. Prezidentovi i jeho ženě.
Opakovaně žádala o milost, odpověď však nepřicházela. A tak přišlo v lednu loučení. Dominika musela ven. Ale náhlé odtržení od mámy, s níž trávila čtyřiadvacet hodin denně, jí ublížilo. Přestala jíst a musela do nemocnice. Pak o ni sice pečoval její otec, ale nepřítomností matky holčička trpěla. "Myslela, že jsem se na ni vykašlala," říká matka. Hladí přitom svou dceru po vlasech, v dubnu dostala vysněnou milost.
"Je to milost pro Dominiku, ne pro paní Vysloužilovou," zdůrazňuje šéfka ženské věznice Kamila Meclová, že Václav Klaus jednal v zájmu dítěte.
"Když jsem ji znovu viděla, byla to největší radost, jakou jsem v životě zažila," říká dojatě Vysloužilová.
Má ještě patnáctiletého syna Jirku. Ten žije také v Olomouci, ale se svým otcem a jeho družkou.
"Chci žít jinak. Pořádně."
"Teď chci všechno dělat jen pro své děti. Chci žít jinak. Pořádně. Už v životě nic neprovedu. Jsem napevno rozhodnutá. Zapřisáhla jsem se v kostele," dodává pateticky čtyřicetiletá žena.
Ředitelka Meclová věří, že se jí to povede. "Ruku do ohně za ni nedám, ale přeju paní Vysloužilové, aby se jim dařilo," vzkazuje.
Omilostněná podvodnice svým dětem, svému okolí, ale i na úřadech prý na rovinu říká, že byla v kriminále a proč. Slibovala například lidem, že jim sežene byt, a kasírovala za to i desetitisíce.
"Nemá cenu nic tajit. Něco jsem provedla, ale odseděla jsem si to. To, že byl člověk jednou ve vězení, ještě neznamená, že je zlý a špatný," říká. Vězení jí prý dalo zaslouženou lekci. "Až tam si člověk uvědomí, oč přichází, když není na svobodě. Kdo není potrestaný, tak to může dělat stále."
Povídáme si u pískoviště azylového domu. Dominika si hraje s dalšími dětmi. "Já nepotřebuju ani chlapa," směje se. "Jediné, co je důležité, jsou teď moje děti," opakuje černovláska.
Je vyučená švadlena, ale nejraději by pracovala s dětmi, třeba v dětském domově. Rozhodně je prý odhodlána se živit poctivě. "Vím, že může přijít krize, že budeme mít málo peněz, ale já v kriminále už byla, to už dětem nemůžu udělat, musím žít poctivě. Radši budeme žít v bídě, ale na svobodě, člověk nepotřebuje přepych," dušuje se.
"Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi pomohli. Ve věznici, a hlavně tady v Olomouci, že máme, kde bydlet, že je o nás postaráno a že mě neodsuzují," říká vděčně.
