Přesně takhle mi bylo, když jsem před pár týdny v časopise Týden četl obsáhlý článek o českých a slovenských miliardářích.
Autoři textu sice neopomněli v úvodu studie podotknout, že výrazné navýšení počtu miliardářů souvisí s tzv. inflací hodnoty aktiv, ale mně je upřímně jedno, s čím to souvisí; mě prostě deptá, že lidí, co jsou daleko bohatší než já, je tady jako much na kravským lejně.
Jistě, spoustě z nich pomohlo, že v poslední době výrazně "podražily levné peníze". Co ale s tím, když u těch svých jsem nic podobného nezpozoroval. Že bych byl takový vůl a hned na začátku vydělal "drahé peníze", které se už k novým zítřkům neodrazí?
Uhlobaronství je in
Ne, ten problém tkví prostě v tom, že jsem se příliš brzy usádlil ve svém milionářství. Hlupáček z malých poměrů, který si spokojeně po večerech přehazuje prachy vidlema, místo aby si zavčasu pořídil nějaký pěkný hnědouhelný revír.
Dnes bych jedním dvěma samozřejmě nepohrd', ale pozdě bycha honit… jsou rozebrané.
Maminka se mě snaží utěšit tvrzením, že v okolí dolů bývá prašno. Sotva však může zarazit mé lkaní, když teď vím, jaký prašule se v tom prachu válejí.
Podívejte; mezi miliardáři je uhlobaronů dvanáct do tuctu a ať mi nikdo nevykládá, že uhlobaronství vyšlo z módy!
Z dolů jde plamen a dým… houbeles! Po Listopadu se nám snažili nakukat, že těžkému průmyslu dějiny odzvonily, a naoko zavírali jeden důl za druhým.
Bič z hovna
Přitom jim šlo o jediné: odpoutat naši pozornost. A to se jim teda podařilo dokonale. Řekněte mi, kdo z vás se vzrušil informací, že Mostecká uhelná pánev je na prodej… no?!
Taky se říkalo, že přichází "věk informací" a nových technologií… Chcete vědět, kolik miliardářů se do elitní společnosti propracovalo přes nové technologie? Přesně jeden.
Ivo Lukačevič, tříčtvrteční vlastník internetového portálu Seznam, je ovšem mým velkým oblíbencem už od časů, kdy byl jen docela nepatrným milionáříčkem. Upletl z hovna bič, jak se říkalo za mých mladých let, a navíc mám pocit, že se při tom ani moc nenadřel.
Třetí největší
Článek v Týdnu ovšem odhalil jednu závažnou okolnost, pro kterou jsem k nejmladšímu českému miliardáři přilnul láskou téměř bratrskou… Náš sympatický boháč prý zaplatil loni státu na daních a různých dalších odvodech okolo tří set dvaceti miliónů korun! V číslech to vypadá takhle: 320 000 000 Kč.
Nedoufám, že bych z té příjemně kulaté sumičky mohl zrovna já něco užít. Jde o to, že až dosud jsem titulem Největší daňový bimbo honoroval sám sebe.
Moje první daňová poradkyně, ta, co měla smysl pro černý humor, říkávala, že jsem po mladoboleslavské Škodovce a Vítkovických železárnách třetí největší plátce daní v republice.
Byla to nadsázka, ale stejně jsem nad daňovým formulářem míval často nepříjemný pocit, že se do téhle doby hodím asi jako prase na sjezdovku.
Miliardář Ivo mne však vyléčil. Hluboce před ním smekám a ve vší pokoře mu postupuji svůj lichotivý titul. Budu napjatě čekat, kdy obdrží od pana prezidenta Řád bílého lva za nenapravitelně poctivé odvádění daní do beznadějně děravé státní pokladny.
KDO JE MARTIN REINER
Martin Reiner (1964) se narodil a žije v Brně. Někdejší vydavatel (mimo jiné knih Michala Viewegha), dnes rentiér a spisovatel. Publikoval sedm knih, na podzim vyjde v nakladatelství Host jeho román Lucka a já.Vydával časopis Neon (označovaný konkurencí za literární Playboy), organizoval festival Poezie bez hranic a přivedl do Česka slam poetry.
Problematice milionářství se až dosud systematicky nevěnoval.
