Ateroskleróza je postižení krevní stěny, při kterém se tuk a další materiál ukládají do stěny tepen. Ty se zužují a dochází k nedokrevnosti různých orgánů. „Dva miliony lidí v Česku má nějakou formu mírné nebo pokročilé formy aterosklerózy,“ vysvětlil přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.
Dokud nedochází k zúžení tepny nebo k jejímu uzavření, pacient nemusí pociťovat výrazné potíže. „A v tom je ateroskleróza nebezpečná, protože tento proces probíhá desetiletí,“ doplnil přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleš Linhart. U některých pacientů však mohou komplikace nastat už po dvacátém roku věku.
Problémy pramenící z aterosklerózy mohou v nejzávažnějších případech vyústit až v infarkt, mozkovou mrtvici či ve zhoršené prokrvování nohou. Ty většinou postihují pacienty s vícero zúženými tepnami či pacienty s cukrovkou nebo s poškozením ledvin.
V roce 2017 se přitom podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) s ischemickou chorobou srdeční léčilo 577 105 pacientů, s akutním infarktem 30 373 pacientů a se srdečním selhání 113 213 pacientů.
Čtyři tisíce amputací
Velké množství komplikací už lékaři řešit dokážou – kromě doporučení ke změně životního stylu a naordinování léků mohou cévy zprůchodnit, odoperovat či obejít. „Umíme to udělat na dolních končetinách, umíme to udělat i na tepnách hlavy a krku. Ale pak jsou komplikace, které mohou být daleko závažnější,“ popsal Táborský.
K řadě komplikací může docházet i v důsledku prasknutí tepny a následné sraženiny. Vždy je však zásadní vyhledat lékaře včas.
Příznaky aterosklerózy• tepna vedoucí k srdci: bolest na hrudníku, dušnost, náhlá ztráta fyzické výkonnosti nebo pocit nepravidelného tepu. • tepna vedoucí k mozku: poruchy řeči nebo hybnosti končetin, náhlá ztráta zraku. • dolní končetiny: bolest nohou při chůzi či v klidu, tvorba kožních defektů na prstech. |
„Nejrizikovější jsou pacienti, kteří mají kombinované postižení tepen srdce i další tepny v organismu, což nejčastěji bývají tepny dolních končetin, tepny přivádějící krev do mozku a další,“ doplnil zakladatel Institutu zdravotní ekonomiky (iHETA) Tomáš Doležal. Těch je v Česku podle dubnové studie až padesát tisíc.
„Predikční modely říkají, že pokud by se nic nezměnilo, a oni by měli pořád stejné riziko, z těchto padesáti tisíc v průběhu dalšího života zhruba dvě třetiny dospěje k další kardiovaskulární příhodě,“ popsal. Amputace nohy hrozí čtyřem tisícům z nich.
„Z dlouhodobého hlediska bude zdravotní pojišťovny stát péče o tuto skupinu nemocných více než devět miliard korun,“ doplnil Táborský. Ze studie pak vyplývá, že pracovní neschopnost nemocných a následná péče vyjde na pracovní produktivitě na přibližně dvě miliardy korun ročně, náklady na vyplacené invalidní důchody na téměř dvě stě milionů korun.
Nekouřit a hýbat se
Prevence by přitom měla začít už v ordinaci praktického lékaře. Ten by měl v případě výskytu anamnézy v rodině pacienta určit takzvané kardiovaskulární riziko. Dle Táborského se to však často neděje. „Musíme apelovat na to, aby naši kolegové praktici toto výrazně zlepšili,“ uvedl. Podle něj se tak děje jen přibližně v pětině případů.
Jako prevenci lékaři doporučují zdravý životní styl. Člověk by o sobě však měl také zjistit všechny potřebné informace a případně včas zahájit léčbu - zda netrpí vysokým krevním tlakem, cholesterolem či zda nemá cukrovku.
