Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Střídání počasí a tlaku je pro organismus zásadní, ale stejně jako extrémní horko zatěžuje naši termoregulační soustavu i extrémní zima. Toto musíme regulovat pitím dostatečného množství tekutin,“ řekl na úvod čtvrtečního Rozstřelu profesor Petr Neužil.
Fotogalerie |
Otázka však podle profesora je, co znamená dostatečné množství tekutin. Pro zdravou populaci není například převodňování tak podstatné, pro kardiaky ale podstatné je, protože tím přetěžují své srdce, které prodělalo nějakou „ťafku“.
Hlavní pro kardiaky je, aby se v letních měsících nevystavovali horku, vyhledávali stín a trávili čas v klimatizované místnosti. Ven by měli vycházet ráno a poté až v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách, tedy po šesté hodině.
„Největší skupina kardiaků trpí ischemickou poruchou srdeční nebo utrpěli infarkt myokardu, patří tam ale i další lidé, například ti, kteří trpí arytmiemi (poruchami srdečního rytmu),“ vysvětluje Neužil. Další pacienti mohli například prodělat zánět srdečního svalu způsobený viry, řada těchto pacientů je potom kandidáty na transplantaci srdce. Do skupiny kardiaků patří ale i lidé s vysokým krevním tlakem, což zatěžuje jejich oběhový systém.
„Mezi horkým počasím a infarktem není sice přímá souvislost, ale díky dehydrataci se krev zahušťuje a může způsobit trombózu. Krevní sraženina může vzniknout i v žilním systému a mít fatální následky, pokud je dostatečně velká,“ upozorňuje primář.
Podle Neužila horké počasí pro zdravé jedince nebezpečné není, pokud se však tito lidé nepřetěžují. Typicky se jedná o lidi, kteří chtějí využít teplého víkendu a jedou se „zničit“ na kole. Pak i tito lidé mohou zkolabovat a mít například mozkovou příhodu.
Pětině lidí nad čtyřicet selhává srdce. Nemoc zabíjí častěji než rakovina |
U vrcholových sportovců se často po jejich kolapsu a úmrtí při závodech v horkém počasí zjistí nějaká vrozená vada. Vrcholoví závodníci by proto měli po každém závodě absolvovat natočení EKG a další vyšetření, aby se těmto úmrtím zabránilo. Ve většině případů se totiž jedná o genetickou dispozici, která se objevila i u dalších rodinných příslušníků, sdělil lékař.
„U zdravých jedinců pak existuje specifikum u žen kolem čtyřicátého roku. Projevy se při vyšetření blíží angině pektoris, ale toto onemocnění to není. Můžou mít také funkční zúžení tepny, které není způsobené cholesterolem. Je to způsobeno regulačními procesy v organismu, které vycházejí z našeho původního, dřívějšího nastavení,“ říká Neužil.
„Nechci sice nabádat ke zbytečnému navštěvování lékařů, ale pokud se opravdu jedná o infarkt, je důležité to rychle řešit,“ vysvětluje Neužil. Podle něj se v případě, že se pacient k lékaři s infarktem dostane včas, dá něco dělat. Vyšší nebezpečí infarktu je pak například u diabetiků.
U kardiaků je nutné počítat s nižším dožitým věkem. „Jak již bylo zmíněno, nejdůležitější pro takzvané přežití infarktu je co nejrychlejší pomoc, to znamená do jedné až dvou hodin. Tady pak záleží také na nemocničním personálu, aby dobře a rychle spolupracoval. V takovém případě nemusí vlastně infarkt ani proběhnout,“ vysvětluje profesor.
„Pacientům, kteří takto do nemocnice přijdou, ale můžeme v mnoha věcech pomoci, na rozdíl od doby zhruba před dvaceti lety,“ říká Neužil.
Kornatěním cév trpí každý pátý Čech. Nemoc může poznat, až když je pozdě |
„Naše populace velmi profituje z nových metod, které máme k dispozici a vyzkoušené,“ zmiňuje primář. „Například metoda ablace síní se stále vyvíjí a my víme, že se musíme stále zlepšovat. U zhruba dvaceti procent pacientů musíme počítat s tím, že ten pacient bude muset přijít znovu. Snažíme se, aby k nám přijít chtěl,“ pokračuje profesor.
Řada nemocných také prý nemá arytmie proto, že by se jejich srdeční sval „zbláznil“. „Je to neurologický problém, tedy že to způsobuje nerv,“ doplňuje lékař.
Problémy u nás podle něj také způsobuje to, že nejsme adaptovaní na střídání extrémních teplot. „Lidé u Středozemního moře vysoké teploty zvládají mnohem lépe. S tím souvisí i stravovací návyky - naše kuchyně není úplně dietní, měli bychom jíst více často, ale méně, zařadit více zeleniny a ryb,“ míní profesor.
Naopak severní národy, i když jí ryby, mají vyšší výskyt srdečních problémů, protože se musí přizpůsobovat extrémně nízkým teplotám. V Africe je zase vyšší výskyt hypertenze, tedy zvýšeného krevního tlaku.
Petr Neužil patří mezi světovou špičku v kardiologii. Tedy v oboru, který na rozdíl od kardiochirurgie nepoužívá při léčbě srdce skalpel, ale spoléhá na počítače, magnety, lasery, tenké hadičky a katetry.
Primáře pražské Nemocnice Na Homolce na kardiologii baví její rychlý vývoj. „Kdybych tady seděl s vámi jako s pacientem v roce 1996, tak bych třeba konstatoval, že máte srdeční arytmii, ale že se s tím nedá nic moc dělat. Předepsal bych vám prášky a upozornil, že možná umřete na mozkovou příhodu. A musel bych přiznat, že nevím, co máte dělat, abyste tu arytmii neměl. Už deset let poté bych vám ale mohl říct, že vás těch arytmií zbavím,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Téma.
Nadcházející léto a s ním přicházející vedro přináší lidem s chorobami srdce rizika. Kardiaci by měli omezit fyzickou zátěž a dodržovat pitný režim. Extrémně vysoké teploty jsou totiž nejen jednorázovou zátěží, ale znamenají i zvýšenou úmrtnost.
