Oddělme ceny plynu a elektřiny, chce Fiala. Jednal o tom s kancléřem Scholzem

  • 617
O možnostech celoevropského zastropování cen elektřiny jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem v Kramářově vile premiér Petr Fiala. „Bavili jsme se o vysokých cenách elektřiny, které zatěžují ekonomiku napříč Evropskou unií. Shodli jsme se na tom, že je potřeba najít celoevropské řešení,“ řekl Fiala.

Mění se podle něj situace, kdy evropští politici nechtěli do tvorby cen energií zasahovat. Fiala zmínil i jednu z možností, o níž by se mohlo na celoevropské úrovni jednat. Chce dosáhnout toho, aby nebyla vazba mezi cenami plynu a elektřiny.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela kvůli tomu už svolal na 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. I podle něj musí Evropa oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Rada tak bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny.

Scholz: Současné ceny nejsou ospravedlnitelné

Scholz ocenil tuto iniciativu Česka jako předsednické země Evropské unie. „Jde o to, aby ty ceny nezůstaly na úrovni, na jaké teď jsou, Současné ceny nejsou ospravedlnitelné,“ řekl německý kancléř k nynějěím cenám elektřiny.

Fiala jednal s německým kancléřem Scholzem i o možnosti získat kapacity v LNG terminálech, které Německo bude budovat v příštích měsících a letech. Z geografických a strategických důvodů má Česko zájem zejména podílet se na kapacitě terminálu Lubmin-Greifswald. Podle kancléře Scholze budou první nové terminály v provozu už v lednu.

Pokračují podle něj jednání s Německem o solidaritě v dodávkách plynu. Česká republika by uvítala prodloužení provozu v německých jaderných elektrárnách.

Už do konce roku by měly podle Fialy dorazit první z 14 tanků Leopard LA4, které se Německo rozhodlo Česku věnovat. Měly by nahradit zbrojní techniku, kterou se rozhodla Česká republika poskytnout Ukrajině čelící ruské invazi. Dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ chce Česko koupit.

Scholz podpořil přijetí Ukrajiny i dalších zemí do EU, chce ale posílení většinového hlasování

Ještě před setkáním s Fialou přednesl německý kancléř Scholz na Univerzitě Karlově přednášku na téma Budoucnost Evropy. Podpořil přijetí Ukrajiny i dalších zemí do Evropské unie, zároveň je ale podle něj potřeba rozšířit většinové hlasování v EU.

Do EU by měly podle něj vstoupit země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že v této rozšířené unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat, pokud jde o jejich politické zájmy, ekonomický vliv a systémy sociálního zabezpečení.

„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“ řekl Scholz. „Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika - s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo,“ uvedl německý kancléř.

Scholz také navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video