Kdo je onen čtyřiatřicetiletý Švýcar, který v Praze sbírá památky a historické nemovitosti stejně jako jiní známky?
Sází na švýcarskou spolehlivost
Pawlowski pochází z vlivné švýcarské rodiny. V Praze působí od počátku devadesátých let. Má v dlouhodobém pronájmu například Kaunický palác v Panské ulici, kde otevřel Muchovo muzeum, Slovanský dům, hračkářské centrum Sparkys, Hergetovu cihelnu na Kampě. Jak široce je vlivný a jak hluboce bohatý, o tom se konkrétně nevyjadřuje. Něco však napovídá fakt, že si pro některou z několika firem, kterou ztělesňuje, pronajal byt po Haně Benešové na Hradčanech. Na tak luxusní pronájem si před ním troufl jediný člověk : ředitel Sazky Aleš Hušák.
Pawlowski však proklamuje serióznost. "Zní to možná banálně, ale pomohlo mi to, že jsem vždycky dodržel slib. Ještě v polovině devadesátých let tu bylo málo seriózních podnikatelů ze zahraničí, a když, tak chtěli v České republice investovat jen krátkodobě," tvrdí Pawlovski, který zpočátku podnikal v rodném Švýcarsku a v posledních letech se zaměřil výhradně na Prahu.
Protože se zajímá především o využití památek, nemá žádného přímého konkurenta. Všichni potenciální zájemci totiž vědí, že co je krásné, je zároveň i těžké - a památky s sebou nesou desítky problémů. Pawlowski však riskuje rád. A dost možná, že zas tak příliš neriskuje: má totiž vlivné přátele.
Dvorním architektem býval primátor Kasl
Pawlowski o památkářích říká, že by centrum města měli chránit ještě důsledněji než dosud. "Praha je tak nádherné město právě proto, že je tu tolik lidí, kterým její osud leží na srdci," připouští.
Památkáři však bývají z projektů spjatých s jeho investicemi nervózní. Nepovažují ho za zářný příklad investora, který je k památce citlivý. "Nepamatuji se na žádný zásadní střet, ale u každé rekonstrukce jsou to desítky drobných kolizí. Je to takový neustálý tlak, kterému vzdorovat je nesmírně těžké. Každý z nás totiž ví, že jít proti Pawlowskému znamená rozházet si to s magistrátem nebo s Obvodním úřadem Prahy 1," sdělila Olga Ambrožová z Pražského ústavu památkové péče.
A Sebastian Pawlowski to nepopírá. "Není žádným tajemstvím, že mým přítelem je Jan Kasl. Líbí se mi jeho evropský způsob myšlení, jeho otevřenost ke všemu novému. Byl mým přítelem ještě před tím, než se stal primátorem," přiznal.
Kasl a jeho ateliér A projekt, jehož byl spolumajitelem, navrhl rekonstrukci Slovanského domu a Kaunického paláce. Známky tohoto přátelství je možné sledovat například na stránkách časopisu Týden, jejž Pawlowski před několika měsíci koupil. Od té doby v něm nejsou žádné kritické články proti někomu z vedení radnice.
Pawlowski přemýšlí o koupi dalšího týdeníku a uvažuje i o deníku. Nejraději by koupil Lidové noviny. Politický vliv může jeho postavení na trhu jedině upevnit.
Může ODS potřebovat švýcarské peníze?
Pawlowski však zná nejenom Kasla, ale i radního Filipa Dvořáka, prominenta takzvané koukalovské suity, která na radnici zůstala po předchozím primátorovi Janu Koukalovi.
Dvořák, jenž má na starosti hospodářskou politiku města, se v názorech na konkrétní problémy s Kaslem často rozchází.
"Na české poměry má Pawlowski poměrně značný vliv. Pomáhá mu i to, že v bankovnictví má dobré jméno, má vlivného strýce v Mnichově a pochází z nóbl rodiny. Jeho jediným problémem v Praze je, že chodí po krách. Musí s lidmi z radnice spolupracovat, ale současně se nesmí od nich moc ušpinit," charakterizuje jeho postavení člen městského zastupitelstva Michael Hvížďala.
Ten si na Pawlowském cení jeho čestnosti a upřímnosti. "Mám ho rád. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že když něco řekl, byla to pravda. Je upřímný," říká o něm.
"Upřímný? Cokoliv jiného, jen ne tohle," zasmáli se provozovatelé restaurace U zlatých andělů v Celetné ulici. Ti se s Pawlowským střetli ohledně soutěže města na pronájem domu v Celetné ulici, kde několik let provozují restauraci U zlatých andělů a pivnici Radegast.
"Slyšeli jsme samozřejmě řeči o tom, že jít proti Pawlowskému do soutěže je předem ztracená věc," konstatovali Roman Špaček a Karel Horčík ze společnosti Prague Gastro Center. "Co jsme ale nečekali, je, že pan Pawlowski nás přišel přímo do restaurace přesvědčovat, abychom od soutěže ustoupili," řekli oba přestavitelé firmy PGC.
Ta se obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se stížností na regulérnost soutěže a kvůli vítězství Pawlowského také podala soudní žalobu. Špaček a Horčík spekulují o tom, zda výběrová komise složená převážně ze zástupců města nerozhodovala pod politickým tlakem.
"Třeba pan Pawlowski v minulosti sponzoroval ODS," uvažují. Radní Filip Dvořák tuto spekulaci nijak nevyloučil, ani nepotvrdil. "Prahu 1, kde jsem členem zastupitelstva, nikdy nesponzoroval. A ve vrcholném vedení ODS jsem žádnou funkci nezastával."
Podle Dvořáka má Pawlowski na radnici výlučnou pozici v jediném: že co slíbí ve smlouvě, to dodrží. "Je silný, bohatý a umí dobře investovat. Chápu, že je mu co závidět," reagoval Dvořák na kritiku Pawlowského."
"Pocházím ze země, kde se vždy hledají kompromisy," vnímá důvody svého úspěchu Švýcar Pawlowski. Jeho životopis však ani v nejmenším nepřipomíná zlatem dlážděnou cestu.
Ve dvanácti letech přišel o rodiče a vychovával ho dědeček, který jako architekt po válce znovu vystavěl rozbombardovaný Mnichov. Možná, že právě odtud pochází Pawlowského neochvějná vůle tvrdě pracovat.
