Je nyní situace pro české houbaře příznivá?
Houby nerostou. V celé České republice je to velice špatné. Česká mykologická společnost vydává jednou týdně mapu růstu hub. Podle ní kromě jedné oblasti v jižních Čechách, na Prachaticku a Českokrumlovsku, není v celé zemi skoro nic. Situace je však špatná už od počátku roku, alespoň na jižní Moravě, odkud jsem já. Před dvěma týdny jsem byl na severovýchodní Moravě, kde pršelo podstatně více než na jižní Moravě, a houby tam nebyly taky.
Vladimír Antonín Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poté studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pracuje jako mykolog v Moravském zemském muzeu v Brně. Je předsedou České vědecké společnosti pro mykologii. Působí jako šéfredaktor mezinárodního časopisu Czech Mycology. V Beskydech objevil v roce 2021 nový druh muchomůrky, nese po něm název Amanita vladimirii. |
Čím to je?
Houby nemají k růstu dobré podmínky. Třeba na podhoubí dřevních hub se suché roky natolik podepsaly, že bude ještě dobu trvat, než se znovu obnoví. To je jedna z možností. Houbám evidentně něco chybí. Z celkového hlediska je počet srážek celkem v normě, ale buď je sucho, nebo fouká, nebo „lije jako z konve“. Nyní zase máme bouřkové vlny, kdy většina vody odteče a nemá čas se vsáknout. Houby potřebují mírný, ale dlouhodobý déšť.
Traduje se, že houby potřebují teplo a déšť. Takže to není pravda?
Lidé v tomto mají pravdu, opravdu musí napršet a teplota musí být příznivá, aby rostly. Ale tento způsob počasí jim nevyhovuje. Navíc aktuální situace může být následkem minulých několika let, která byla velmi suchá.
Jaké další faktory mají negativní vliv na růst hub?
Když odhlédnu od počasí, negativní vliv má kůrovec. Kde zmizely lesy, zmizely i houby. V místech, kde lesy prořídnou, se dostane víc slunce, vítr to tam vyfouká, osuší vrchní vrstvu půdy a houby nerostou.
Jsou v Česku lokality, kde se tradičně houbám daří lépe?
Tradičně na tom jsou lépe jižní Čechy, Šumava. Někdy i severovýchodní Čechy, Orlické hory.
Je možné odhadnout, jak dlouho by muselo pršet, aby začaly houby růst?
To se vůbec nedá říci. Poslední dny prší dost, i kolem poloviny června pršelo. A houby na to příliš nereagovaly. Minimálně za jižní Moravu jsou špatné všechny poslední roky.
Houbařská sezona začíná pomalu, pomohly by vydatnější deště |
Po jaké době houby na déšť reagují?
Pokud mají k růstu i další podmínky, tak zhruba po týdnu lidé mohou začít chodit na hřiby. První houby, které se objeví po dešti, však lidi obvykle nezajímají. Jsou to drobné houby, které vyrůstají z padlých větviček, listí, některé i z pařezů. Patří mezi ně třeba helmovka, hnojník, špička, které pro houbaře nemají žádný význam.
Existuje přeceňovaná houba, kterou lidé ve velkém sbírají, přestože není tak dobrá?
Jde to těžko určit, protože každý člověk má jinou chuť. Jsou lidé, kteří dokážou sníst houby, které by jiní zase nevložili do úst. Špatná houba neexistuje, naopak mezi špičkové patří například muchomůrka růžovka nebo ryzec syrovinka. Ale samozřejmě u růžovky musí lidé dobře rozlišit od muchomůrky tygrované, aby nedošlo k záměně. Otrava je velmi nepříjemná a silná.
Jsou otravy časté?
Obecně se dá říci, že případů, kdy je člověku špatně po houbách a jde k doktorovi, je poměrně dost. Z toho třetina až polovina jsou opravdu otravy, u zbytků případů jde o žaludeční koliky, střední problémy. A není to ani zásluha houby, jídlo mohlo být mastné nebo člověku zkrátka „nesedlo“. Otrav je celkem dost, ale vážných otrav, které by skončily i smrtí, je u nás minimum.
Mykolog z Brna objevil v Beskydech novou muchomůrku, teď nese jeho jméno |
Jakými pravidly by se houbař měl řídit, pokud do lesa vyrazí?
Musí především dobře znát houby, které sbírá. Zdá se to logické, ale i v naší poradně se setkáváme s tím, že někdo přinese houbu s tím, že neví přesně, o jakou jde, ale už ji jedl. Lidé si mnohdy myslí, že je jedlá, protože se jim líbí nebo protože jim roste na zahradě. Ale základem je opravdu houby znát. A nepropadat internetu. Lidé si někdy nejsou jistí a hledají na googlu. A zjistí, že houba podobná té, kterou snědli je jedovatá a propadnou panice.
Jste zastánce houbařských atlasů nebo mobilních aplikací?
Atlasy vždycky byly a budou dobré. Viděl jsem asi dva typy mobilní aplikace, kde vždy houbu vyfotíte a napíše vám, že to je na čtyřicet procent tento druh, na třicet procent další druh a na třicet procent ještě jiný. Navíc je potřeba se podívat i pod klobouk, jak vypadají lupeny, případně rourky. Hodilo by se, kdyby šlo houbu natočit na video a aplikace by to zpracovala, ale to je samozřejmě komplikované.
Na co by si měli dát lidé největší pozor, když se vydají do lesa?
Především by měli sbírat pouze houby, které opravdu znají. Je důležité, aby nebyli hamižní a sbírali jenom ty, které jsou dobře vyspělé. Typicky sbírají hřiby ocťáčky, takové ty malé smrkové hříbky. Mohou je však zaměnit i s jinou houbou, když jsou maličké a nevyvinuté. To samé jsou staré houby, které sice vypadají pěkně, ale mohou způsobit zdravotní problémy. Je tedy nejdůležitější, aby se lidé drželi rozumu.
