HIV se bude muset hlásit i v poradnách, kritizují novelu neziskovky

Občanská sdružení, která pomáhají lidem s HIV, se postavila proti novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle nich povede ke stigmatizaci nemocných. Novela zavádí povinné testování lidí podezřelých z toho, že se nakazili. Rozšiřuje také počet míst, kde lidé budou muset povinně hlásit, že jsou nemocní.

Červená stuha, mezinárodní symbol boje proti AIDS. | foto: Profimedia.cz

Občanským sdružením vadí dvě pasáže novely, kterou předkládá Ministerstvo zdravotnictví a na začátku července ji schválila vláda.

První je ta, jež nahrazuje v jednom z paragrafů sousloví „sociální péče“ za „sociální služby“.

Podle Jakuba Tomšeje, právníka České společnosti AIDS pomoc, změna povede k tomu, že se výrazně rozšíří počet míst, kde by lidé s HIV museli hlásit povinně to, že mají toto onemocnění.

Kritizované pasáže

144. V § 53 odst. 1 písm. e) se slova "sociální péče" nahrazují slovy "sociálních služeb".

182.V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) u fyzické osoby, která je podezřelá z nákazy virem lidského imunodeficitu a které bylo provedení tohoto vyšetření uloženo vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“

Zdroj: Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, celý návrh najdete zde.

„Nyní to funguje tak, že když člověk chce jít například do domova seniorů či dalších šesti typů zařízení, z nichž některé jsou spojené s rehabilitační péčí, musí při přijetí říci, že je HIV pozitivní. Nově ale zákon navrhuje, aby toto pravidlo platilo i zařízeních sociálních služeb, což je mnohem širší okruh institucí. Spadají pod něj třeba ubytovny, domovy na půli cesty nebo sociální poradny. Celkem jde o dvacet typů zařízení,“ řekl iDNES.cz Tomšej.

„Jsme proti takové informační povinnosti a upozorňujeme, že jde o nesmysl, protože spousta sociálních služeb funguje tak, že si třeba někdo s vámi promluví, pomůže vám například sestavit životopis a i v těchto případech by mu musel dotyčný říci, že má HIV, přitom tento virus se při společenském styku nešíří,“ podotkl Tomšej.

Česká společnost AIDS pomoc například v Praze provozuje Dům světla, které patří mezi respektované a vyhledávané zařízení. Lidé se zde mohou bezplatně a anonymně nechat otestovat.

Občanské sdružení se setkává s případy, kdy je někdo kvůli HIV diskriminován. „Stává se to poměrně často,“ podotýká právník. Podle něj tuto situaci zažila i HIV pozitivní matka novorozence, která byla na ulici a potřebovala nutně bydlení a sociální pomoc. „Když se v azylovém domě dozvěděli, že je HIV pozitivní, nepřijali ji dál a ona málem i s dítětem zůstala na ulici,“ dodal Tomšej.

Povinné testy při podezření z nákazy

Druhá kritizovaná pasáž zákona nově říká, že testy na HIV je možné provést také u „osoby, která je podezřelá z nákazy virem HIV a které bylo provedení tohoto vyšetření uloženo vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“.

Organizace Rozkoš bez rizika, která v terénu testuje na HIV prostitutky, označila změny za ponižující a stigmatizační.

„Povinné testování těch, kdo jsou podezřelí z nákazy, je výrazným zásahem do soukromí. Navíc nevede ke změně chování, a proto se míjí účinkem,“ uvedla ředitelka organizace Hana Malinová.

Rozkoš bez rizika tvrdí, že novela je v rozporu s definicemi lidských práv Organizací spojených národů a žádá, aby problematické pasáže ministerstvo vypustilo.

Ministerstvo bude s organizacemi jednat

Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě píše, že novela má předcházet vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví.

Jenže to vypadá, že resort si dopad změn pro HIV pozitivní nejspíš neuvědomil. Po upozornění ze strany České společnosti AIDS pomoc s ní začal jednat o změně.

„V srpnu se uskuteční další jednání k vyjasnění problému a nalezení způsobu jeho řešení. Budou k němu přizváni také zástupci organizace Rozkoš bez rizika,“ uvedla mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Termín schůzky je naplánovaný s ohledem na to, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví bude zařazena na program zářijové schůze sněmovny.

V Česku je nyní podle oficiálních statistik 2 221 lidí a nakažených výrazně přibývá (více čtěte zde). Tomšej ale upozorňuje, že nemocných může být více. Černé scénáře mluví až o desetinásobku. „Střízlivý odhad hovoří o tom, že ve společnosti je ještě dva- až třikrát víc těch, o kterých to nevíme, protože si nikdy nezašli na testy,“ uvedl Tomšej.

Rozdíl mezi zařízeními sociální péče a sociálních služeb

Zařízení sociální péče
- v těchto lidé musí HIV hlásit už dnes

centra denních služeb

• denní stacionář,
• týdenní stacionář,
• domovy pro osoby se zdravotním postižením,
• domovy pro seniory,
• domovy se zvláštním režimem,
• chráněné bydlení.

Zařízení sociálních služeb
- v těchto zařízeních by HIV museli hlásit lidé po přijetí novely ve znění schváleném vládou

• centra denních služeb,
• denní a týdenní stacionáře,
• domovy pro osoby se zdravotním postižením,
• domovy pro seniory,
• domovy se zvláštním režimem,
• chráněné bydlení,
• azylové domy,
• domy na půl cesty,
• zařízení pro krizovou pomoc,
• nízkoprahová denní centra,
• nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
• noclehárny,
• terapeutické komunity,
• sociální poradny,
• sociálně terapeutické dílny,
• centra sociálně rehabilitačních služeb,
• pracoviště rané péče,
• intervenční centra,
• zařízení následné péče.

Zdroj: Česká společnost AIDS pomoc

HIV pozitivní manželé vychovávají dvě zdravé děti:

7. září 2012