„Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba válečného konfliktu vyvolává na sociálních sítích řadu otázek. Jedna z posledních, která zaznamenala obrovský zájem občanů a médií je otázka úkrytů a jejich rozmístění na území Česka,“ uvedla tisková mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.
Ta v úvodu zprávy konstatovala, že samotné ukrytí představuje pouze jeden z prvků ochrany. „Jedná se o komplexní systém reakce na události a hrozby, a to bez ohledu na to, zda jsou vojenské nebo nevojenské povahy. Jedná se tedy i činnosti, jež se řeší v době za míru, ale i v případě války,“ uvedla v pokynech Jakoubková.
Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba válečného konfliktu vyvolává na sociálních sítích řadu otázek. Jedna z posledních, která zaznamenala obrovský zájem občanů a médií je otázka úkrytů a jejich rozmístění na území České republiky.
Více info ⬇️
https://t.co/aUc98MVkvq
V případě jakékoliv hrozby nebo vzniku mimořádné události velkého rozsahu je podle hasičů primární provést varování a informování obyvatel.
„Varování je realizováno prostřednictvím sirén. To jsou ty, které každou první středu v měsíci všichni slyšíme v rámci jejich zkoušky,“ poznamenala Jakoubková.
Ta však současně podotkla, že signál pro „všeobecnou výstrahu“ je odlišný. „Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech,“ popsala s tím, že bezprostředně po tomto signálu následuje informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde a jak se mají lidé zachovat – elektronické sirény, televize, rozhlas nebo internet.
AUDIO: Sirény dnes nezazní. Jak poznat správný signál? Existují tři varování |
Správný postup po zaznění sirény je podle hasičů se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, tedy provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – například zavření a zalepení oken a dveří, nebo ukrytí ve sklepních prostorách či naopak ve vyšších patrech.
Hasiči dále doporučují sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu. „Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely,“ vysvětlila dále Jakoubková.
Stálé tlakově odolné úkryty byly podle hasičů budovány po druhé světové válce, zejména v době „studené války“, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem.
Drábové úřad vydal rady pro případ jaderného útoku. Zároveň však uklidňuje |
„Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů,“ podotkla Jakoubková. Podle jejích slov naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko lidí venku, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu: „Z tohoto je zřejmé, že je princip improvizované ochrany daleko efektivnější.“
Většina úkrytů není k okamžitému použití
Jakoubková však zdůraznila, že stálé tlakově odolné úkryty se v Česku nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně majitelů.
Seznam úkrytů najdete zde: |
„Většina ze stávajících úkrytů také není ve stavu k okamžitému použití a je nutné jejich takzvané zpohotovění – uvedení do odpovídajícího stavu. Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, tedy při válečném stavu,“ upřesnila.
Na závěr hasiči uvedli, že současná situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat: „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou.“
