Poslancům ČSSD jednoznačně vrátila vybranou smeč, kdy jí potupně navzdory koaličním dohodám volili na třikrát do místa místopředsedkyně parlamentu. Mnohým ztuhly jízlivé úsměvy a orosilo se jejich čelo nad vlastní neschopností si udělat pořádek ve vlastních řadách, kdy i jim chyběl poslanec pan Kavan.
O to více paní Marvanovou překvapily odsuzující projevy vlastních spolustraníků, kteří za křeslo v křehké vládě jsou ochotni prodat své ideje proklamované po mnoho let na předvolebních mítincích. Nedůstojné výzvy k odstoupení z mandátu každému v mnohém napoví, jak smýšlí tito pánové. Nic jí tedy nebrání se v případě dalšího nátlaku svých straníků stát nezávislou poslankyní a svým mandátem čelit dále návrhům proti svému volebnímu programu.
Faktem je, že kdyby opustila mandát, jistě by se neubránila pozdějšímu skandalizování a diskreditaci své osoby od podobných lidí, kteří již jednou dokázali v kauze Olovo, že svou práci dokonale umí. Stále jsou jistě v řadách vládní strany jako spící buňky , mnohdy i jako předsedové regionálních organizací, ačkoli figurují v Cibulkových seznamech.
Vládní straně tedy nezbývá, než se jasně vyprofilovat, zda být vládou menšinovou či se veřejně spojit s komunisty a dát tak jasně najevo voličům, že z levého středu je snadnější cesta k levému břehu. Levicový převozník pan Grebeníček dodal ke svým idejím panu premiérovi i své telefonní číslo, aby v případě pravicové povodně ochotně zavezl ohrožené středolevicové straníky do bezpečí svého přístavu na sladění programu či případnou koalici nejen při hlasování v parlamentu.
Přitom stačilo tak málo a nejitřit vášně milionářskou daní, jejíž výnos pro státní pokladnu je zanedbatelný a byl do návrhu umístěn pouze demonstrativně za účelem plnění levicového programu. Jak to tak vypadá , hrozí v teplém podzimu levicové vládě debakl ve vládnutí a zřejmě i v komunálních volbách, podobný jako postihl před několika měsíci nejsilnější pravicovou stranu.
O to více paní Marvanovou překvapily odsuzující projevy vlastních spolustraníků, kteří za křeslo v křehké vládě jsou ochotni prodat své ideje proklamované po mnoho let na předvolebních mítincích. Nedůstojné výzvy k odstoupení z mandátu každému v mnohém napoví, jak smýšlí tito pánové. Nic jí tedy nebrání se v případě dalšího nátlaku svých straníků stát nezávislou poslankyní a svým mandátem čelit dále návrhům proti svému volebnímu programu.
Faktem je, že kdyby opustila mandát, jistě by se neubránila pozdějšímu skandalizování a diskreditaci své osoby od podobných lidí, kteří již jednou dokázali v kauze Olovo, že svou práci dokonale umí. Stále jsou jistě v řadách vládní strany jako spící buňky , mnohdy i jako předsedové regionálních organizací, ačkoli figurují v Cibulkových seznamech.
Vládní straně tedy nezbývá, než se jasně vyprofilovat, zda být vládou menšinovou či se veřejně spojit s komunisty a dát tak jasně najevo voličům, že z levého středu je snadnější cesta k levému břehu. Levicový převozník pan Grebeníček dodal ke svým idejím panu premiérovi i své telefonní číslo, aby v případě pravicové povodně ochotně zavezl ohrožené středolevicové straníky do bezpečí svého přístavu na sladění programu či případnou koalici nejen při hlasování v parlamentu.
Přitom stačilo tak málo a nejitřit vášně milionářskou daní, jejíž výnos pro státní pokladnu je zanedbatelný a byl do návrhu umístěn pouze demonstrativně za účelem plnění levicového programu. Jak to tak vypadá , hrozí v teplém podzimu levicové vládě debakl ve vládnutí a zřejmě i v komunálních volbách, podobný jako postihl před několika měsíci nejsilnější pravicovou stranu.
