"Něco jako odakademizování gymnázií se skutečně připravuje. Jde o to, dát gymnazistům dovednosti, které jim umožní uplatnit se na trhu práce. Jistě, už dnes znají cizí jazyky a dovedou pracovat na počítači. Ale důležité je také umění jednat s lidmi, něco řídit, rozumět základním ekonomickým věcem," říká šéf Výzkumného ústavu pedagogického v Praze Jaroslav Jeřábek.
Pro gymnázia by to znamenalo začít pracovat úplně jinak a také - připravit se na trochu odlišnou klientelu. "S tradicí, kterou gymnázia mají, ale nepůjde o nějak drastické změny. Zůstanou školou, kam se přihlásí nadané dítě, které v patnácti letech ještě přesně neví, co dál," soudí Jeřábek, člen týmu Bílé knihy.
V předběžné verzi této knihy se proto počítá s novými gymnáziálními osnovami.
Ministerstvo školství navíc hodlá reformu podporovat nejrůznějšími motivačními programy i penězi navíc. A v novém školském zákoně, jehož návrh je už připraven k projednání ve vládě, se už také neobjevuje žádná definice gymnázia coby "přípravky na vysokou školu".
Zástupci gymnázií zatím o chystaných změnách nemají mnoho informací - záměr se jim však vesměs nelíbí. "Existuje přece řada dalších typů středních škol, které jsou neakademické, tak proč měnit gymnázia," podivil se člen Asociace ředitelů gymnázií Zdeněk Janalík. "Pochopitelně se nebráníme rozšiřovat všeobecné vzdělávání a učit studenty novým dovednostem. Ale na druhou stranu gymnázia jsou školy, které jsou právě určitou akademičností specifické.
Proto se na ně někteří studenti hlásí."
Nesouhlasí ani jeho kolega Vlastimil Čepelák, ředitel Gymnázia ve Žďáru nad Sázavou."Podle mého názoru je to špatný záměr. Z gymnázií se na vysoké školy dostává většina studentů a ti, kteří se nedostanou, odcházejí na vyšší odborné a jazykové školy. Jenom minimálně studentů, kteří se nedostali na vysokou - na naší škole to je tři až pět procent odchází přímo do praxe. Ti jsou však většinou dostatečně flexibilní a uplatnění lehce najdou," uvedl Čepelák.
Lepší vyhlídky na uplatnění na trhu práce však nejsou jediným důvodem, proč experti navrhují reformovat gymnázia. Jako další důvod uvádějí, že chtějí gymnázium otevřít pro větší množství žáků, do roku 2010 by na nich mělo studovat alespoň pětadvacet procent středoškolské mládeže. To je zhruba o tři procenta více než dnes.
"Proto budeme podporovat rozvoj nových gymnaziálních vzdělávacích programů," píše se v předběžné verzi Bílé knihy.
Nové programy umožní mnohem pružnější organizaci výuky tak, aby si žáci mohli vytvořit v rámci školy co možná nejvíce individualizovaný studijní plán.
Každý by měl mít šanci vybírat si ze široké škály volitelných a nepovinných předmětů.
"Pochopitelně to předpokládá rozšíření učitelských sborů na gymnáziích. Přinejmenším z hlediska odbornosti, nikoli co do počtu," uvádí náměstek ministra školství Jaroslav Müllner, pod kterého tato oblast školství spadá.
Müllner soudí, že by na gymnáziích mohli učit ve větší míře lidé z praxe: "Ovšem ti si budou muset pedagogické studium doplnit," podotkl.
To je možné ovšem jen na vysokých školách, které musí kvůli enormnímu zájmu každoročně odmítat desetitisíce studentů.
