Polsko na základě dohody, kterou počátkem února uzavřelo s českou vládou premiéra Petra Fialy, poslalo Česku smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) jako dohodnutou kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle aktivistů vláda „prodala Polsku právo obyvatel příhraničí na kvalitní život a zachovalé životní prostředí“.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Lidé se na demonstraci na pražském Václavském náměstí začali scházet okolo 15:00. Měli s sebou transparenty, například s nápisy „Voda nad zlotý“, „Spolu - pro zisk prodáme vodu Polákům“ či „Uschneš, semínko, holala, může za to Fiala“.
Prach, hluk a prohloubení klimatické krize
Řečníci poukazovali mimo jiné na dopady těžby. „Těžba má velké negativní dopady na životní prostředí, způsobuje odtok vody z českého území, ale také produkuje prach, hluk a prohlubuje klimatickou krizi, protože uhlí se spaluje ve vedlejší uhelné elektrárně,“ řekla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.
Upozornila, že se problém netýká jen českého, ale i německého území. Kritizovala také to, že dohoda byla schválena tajně. „Takto to být nemá, vláda nemá pošlapávat právo na informace,“ dodala Krejčová. Řešením, které by bylo výhrou pro obě strany, by podle aktivistů byla transformace dolu.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím. Těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra zabraňující odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.
Valy kvůli hluku, vodě a 45 milionů eur. Česko a Polsko mají smlouvu o Turówu |
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Podmínky pro další těžbu obsažené ve smlouvě podle Greenpeace nestačí k tomu, aby ochránily zásoby vody na české straně hranice. Dohoda je podle aktivistů především ústupkem Polsku. Aktivisté plánují kvůli dohodě podat stížnost k Evropské komisi. Lidé v neděli na demonstraci také mohli podepsat dopis adresovaný komisi. Ten mohou lidé podepsat i na internetu.
